VYBERTE SI REGION

Edvard Beneš na jihu Čech odpočíval i zemřel

Sezimovo Ústí – Před 130 lety se 28. května narodil čtyřicet kilometrů severně od Plzně
v obci Kožlany Eduard (později Edvard) Beneš, poslední
z deseti dětí Matěje a Anny Benešových. Z klidného, mírného chlapce vyrostl sociolog, diplomat, státník a druhý prezident Československa.

27.5.2014
SDÍLEJ:

Prezident Edvard Beneš 
a jeho choť Hana si užívají odpočinku ve vile.Foto: Repro: Deník

Na začátku 30. let si nechal v Sezimově Ústí vystavět letní sídlo, která je dnes známé jako Benešova vila. O vztahu Edvarda Beneše k jižním Čechám Deník hovořil s historikem Richardem Vlasákem.

Edvard Beneš se narodil před 130 lety na Plzeňsku, ale jeho jméno je úzce spjato se Sezimovým Ústím. Jak si našel cestu do jižních Čech?
Jeden z jeho bratrů, Bedřich, zdědil v Kožlanech grunt rodiny Benešů, který prodal a koupil si mlýn 
v Plané nad Lužnicí u Soukeníku. Tento mlýn mu přinášel tučné zisky a v té době – mluvíme o letech 1918 až 1921 – sem za ním jezdil Edvard Beneš. Ostatně první barevná fotografie Edvarda Beneše pochází z této doby a z tohoto místa. Byl vyfotografován táborským fotografem Josefem Šechtlem.

Beneš měl tedy území kolem Plané nad Lužnicí a Sezimova Ústí nachozené?
Doslova a do písmene! Beneš si zdejší kraj zamiloval. 
V korespondenci mezi jím a jeho manželkou Hanou se píše (Oslovovali se nádherně: Eduško! Haničko!), jak se mu tady líbí, jak si tady vždy odpočine. Nesmíme zapomenout, že to byl diplomat první ligy a přestože Československo bylo od roku 1918 novým státem, tak si rychle vydobylo uznání od okolních států. Beneš se měl co ohánět. Byl rád za každou chvilku odpočinku, který vyhledával v jižních Čechách.

Vztah k Táborsku povýšil tím, že si u soutoku Kozského potoka a Lužnice v Sezimově Ústí nechal postavil svou vilu. Kdy
v něm tato myšlenka uzrála?
To souviselo s tím, jak se Benešovi stávali movitějšími. Při jedné z procházek došlo 
k tomu, že Beneš se dostal na takzvanou kazatelnu. Lidová slovesnost říká, že tam v Ústí Sezimově kázal mistr Jan Hus. Beneš měl na oné procházce prohlásit: To je to místo. Tady budeme. Jsme 
v roce 1929. Vzniklo v něm definitivní rozhodnutí, že vila bude postavena. Ale zdejší pozemky byly příliš drahé. Byly v majetku města Tábora, které nehodlalo někomu ulevovat jen proto, že je ministrem zahraničních věcí. Pozemky proto Benešovi koupili spolu s přítelem Zdeňkem Fierlingerem a malířem Ludvíkem Strimplem.

Znamená to, že obec Sezimovo Ústí parcely neměla?
Město Sezimovo Ústí bylo tehdy čerstvě Sezimovým Ústím. Do roku 1929 se mu říkalo Starý Tábor. Díky Josefu Švehlovi, místnímu archeologovi, došlo k tomu, že se začal opět používat název Sezimovo Ústí. Ve zmíněném roce 1929 se zdejší pozemky rozdělily mezi Tábor a Sezimovo Ústí. Dodnes má Tábor své pozemky bezprostředně blízko k Sezimovo Ústí. To vlastnilo jen pár pozemků ve svém nejbližším okolí.

Jak Beneš k pojetí vily přistupoval, k čemu měla v jeho mysli sloužit?
Počítal hlavně s tím, že to bude odpočinkový objekt. Ale u osoby tak exponované, za kterou jezdí osobnosti z literárního, sportovního, politického světa, se očekávalo, že bude mít určitý bytový standard. Nestaví si ale na rozdíl od jiných politiků 
prvorepublikové éry žádnou honosnou vilu, ale střízlivou, velice elegantní stavbu.

Benešova vila v Sezimově Ústí.

Vila připomíná středomořskou architektu, je velmi světlá, vzdušná, čistá. Jako by se projekt narodil na břehu moře…
Inspirace Francií je očividná. Edvard Beneš studoval v Dijonu a Francii miloval. Architekt stavby Petr Kropáček se měl co ohánět, aby splnil všechna Benešova přání. Oba manželé do stavby velmi mluvili. Co z Benešovy vily dělá konečnou podobu, jsou pozdější úpravy Otokara Fierlingera, který je autorem sousední Fierlingerovy vily. Otokar Fierlinger nechává přistavět lodžie, které mají jihoamerický styl. Ten byl oblíbený mezi vyššími vrstvami hlavně v Americe 
a později také v Československu. V dobovém časopisu Salon se můžeme dočíst, jaké má tato architektura významné prvky a kvalitu.

Místní lidé nevnímali Benešovi jako přistěhovalce. Zejména paní Hana si brzy získala okruh přátel. Čím to?
Vztah s místními vyrostl na tom, že oba Benešovi pocházeli ze skromných poměrů. Uměli se pohybovat v té nejvyšší  společnosti i mezi obyčejnými lidmi. Otec Matěj Beneš vedl své syny tak, že je v létě povolával na statek do Kožlan, aby pracovali na polích. Aby si nemysleli, že když jsou vystudovaní, že jsou něco více. Edvard a Hana Benešovi byli velice skromní lidé, přátelští. Místní obyvatele si získali.  Proto i v době nacistické okupace byly u sousedů uschovány předměty z Benešovy umělecké sbírky. Část předmětů putovala s Benešovými do Anglie, ale část se tady podařilo zachránit. Místní četnictvo zabraňovalo, aby se vila stala za okupace předmětem rabování. Přestože nenávist hitlerovců proti Benešovi byla nezměrná…

Jsme-li u okupace v letech 1939 až 1945, co se ve vile dělo, když Benešovi odešli do exilu?
Dodnes se vedou mezi historiky spory, jak se jmenoval spolek, který tu působil. Není to jasné ani z fotografií. Jsou asi čtyři, které tu vznikly. Zřejmě se jednalo o spolek dívek, který se staral o navrátivší se vojáky z fronty. Dokonce se mluví o tom, že tady měl probíhat projekt Lebensborn (Organizace Lebensborn byla založena 12. prosince 1935 Heinrichem 
Himmlerem. Měla zajistit vůdci dokonalé, rasově čisté potomky. Vybrané dívky procházely nacistickou převýchovou a plánovaně otěhotňovaly s vybranými esesáky; pozn. autora.). O tom ale nejsou další informace.

V červnu 1945 se Benešovi mohli vrátit. V jakém stavu vilu našli?
Beneš se sem vrátil 16. června. Ale ještě předtím sem zajela svědomitá Hana Benešová, nechala vilu vymalovat, znovu vybavit nábytkem. Pečlivě se postarala, aby vše bylo na svém místě. Aby se Eduška vrátil do svého…

Ještě se chci vrátit do doby vzniku vily a jejího okolí. Beneš uměl přiložit ruku k dílu, ne že by zedničil, ale byl to náruživý zahrádkář a ovocnář, že?
Beneš byl v tomto smyslu fanatikem. Spolu s Karlem Čapkem spolu závodili, komu se více vydaří trvalky nebo rostliny cizokrajného původu. Byla mezi nimi taková soutěž. Když sem v roce 1937 přijel, tak si Hana Benešová 
s Olgou Scheinpflugovou, manželkou Karla Čapka, povídaly o divadle, o umění, ale pánové vášnivě diskutovali
o tom, jak se jim povedly třezalky.

Jak Benešovi ve vile nejčastěji trávili čas, co patřilo k jejich zábavě?
Edvard Beneš byl ve své podstatě obrovský suchar. Jeho zábavou bylo čtení knih, korespondence, novin, vytváření konceptů. On neznal volný čas. Když už k němu mělo dojít, zahráli si anglickou karetní hru bridž.

Beneš, který hrál fotbal za Slavii Praha, si v anglickém exilu oblíbil hru zvanou kroket, kdy se na trávníku dřevěnými palicemi posouvají koule skrze branky…
Miloval kroket. Je to hra anglické aristokracie, takový nesmírně uklidňující ´golf´.

Sezimovo Ústí leželo ve 30. letech v chudém území. Beneš přispěl k jeho rozvoji. Dnešní doba by asi nepochopila, že kvůli němu se tady postavil most přes Kozský potok, aby to měl k vile blíže od silnice.
Tehdy se to tak nevnímalo. Povinností každého politika bylo se postarat o prostor, 
v němž žije. Tehdy to byl státní zájem. Nesmíme zapomenout, že Beneš se 18. prosince 1935 stal prezidentem republiky. Most byl podmínkou přístupu k vile.

Měl Edvard Beneš vliv na to, když rodina Baťů rozšiřovala své podnikatelské dominium o investici v Sezimově Ústí?
Vztah mezi Benešovými a Baťovými procházel určitým vývojem a souvislostmi. Po smrti Tomáše Bati v roce 1932 se rodinného impéria ujal Jan Antonín Baťa, který byl výrazným zaměstnavatelem na Zlínsku. Vztah mezi jím a Benešem nebyl právě nejlepší. Jan Antonín Baťa sice přispíval na odboj, ale jeho politika byla na obě strany. Byl zadobře i s německými okupanty a pravicovou vládou Rudolfa Berana. Domnívám se, že investice do Sezimova Ústí byla vedena snahou přebít, přehlušit zdejší benešovský kult jiným kultem – baťovským.

Benešovi bylo po válce souzeno si ve vile užít už jen tři roky dramatického života. Byly to tři roky veselé i neveselé…
Na začátku byly veselé. 
V roce 1945 se Beneš na veřejnosti těší obrovské popularitě. Dnešním jazykem je to star. Na druhou stranu Beneš neustále bojuje s komunisty 
o to, aby Československo zůstalo v táboře demokratických států. Když republika odmítla Marshallův plán 
a když dochází k dalším událostem,  Československo se ocitá na Východě. Východ byl mocnější. Beneš je ve své vile po únorovém příjezdu v roce 1948 zavřen jako v kleci. Je vyměněna Hradní stráž za členy StB. Je odposloucháván. Je mu zakazováno, aby poslouchal britský rozhlas. Dole ve vile hrál Československý rozhlas, nahoře BBC. Lidé měli zakázáno chodit 
k vile. Jeho bratra komunisté poslali zpátky do Prahy. Poslední čas, kdy se komunisté obávali, že Edvard Beneš odlétne do zahraničí, což byl plán jeho synovce Jiřího, byl velmi tvrdě hlídán.

Je symbolické, že zemřel ve své sezimovoústecké vile?
Určitě. Sezimovo Ústí miloval, byl to jeho oblíbený kraj. Benešovi měli snahu společně se vydat do Švýcarska na léčení prezidenta. Do tohoto záměru vstupuje švédská spisovatelka Posse-Brázdová, manželka malíře Brázdy. Ale nakonec plán nevychází, Beneše stíhá na konci srpna další záchvat mrtvice, který ho nechává ochrnout na polovinu těla.

Beneš zesnul 3. září 1948. Lékařem, který jej ohledával, byl místní praktik Jan Fiala, který později léta žil v Jindřichově Hradci.
Jan Fiala patřil ke vzácným lidem, které Benešovi kolem sebe shromažďovali. Byli to lidé s vysokým mravním kreditem a obrovským kulturním niveau, jak se na prvorepublikové osobnosti patřilo. Jan Fiala udržoval velmi přátelské vztahy s paní Hanou i po Edvardově smrti.

Dá se říct, že Edvard Beneš zemřel jako Jihočech?
Edvard Beneš byl srdcem Jihočech, protože to tady miloval.  

Autor: Luboš Dvořák

27.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies