VYBERTE SI REGION

Elinka a pendolino přilákaly do Tábora stovky zvědavců

Táborsko - Na oslavách 110. výročí Křižíkovy trati z Tábora do Bechyně nechyběla zvučná jména tehdejší doby, výstava lokomotiv ani modely vláčků.

24.6.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
23 fotografií
110 let oslav trati z Tábora do Bechyně

110 let oslav trati z Tábora do BechyněFoto: Kateřina Krejčová

Tábor – „Skláníme se před lidským důmyslem a jsme hrdi na to, že myšlenka jeho zrodila se v české hlavě a práci českých rukou a vytvořila dílo tak dokonalé. Máme osobně jedno přání: aby dráha tato posloužila k hospodářskému povznesení kraje jimž vede skutečně a cele."

Stejně jako v sobotu ochotnický herec František Prokeš, tak zřejmě i před 110 lety vyslovil podobné přání zemský maršálek Jiří kníže Lobkowitz, když na trať z Tábora do Bechyně poprvé vyjel vlak s pasažéry. Nástupiště lemovala slavobrána a lidé vyzdobili své domy vším, co měli po ruce. Unikátní Křižíkova Elinka nemohla zůstat bez povšimnutí.
Podobná atmosféra panovala i předevčírem na táborském nádraží, jen s malým rozdílem: návštěvníci v rámci oslav 110. výročí provozu elektrické dráhy mohli obdivovat i modernější výdobytky techniky.

Výstava lokomotiv

Na jedné koleji zastavil historický vlak Františka Křižíka, na druhé moderní pendolino, které také přilákalo davy zvědavců.
Dění zpestřila i výstava elektrických lokomotiv. Návštěvníci si tak mohli vyzkoušet roli strojvedoucího a usednout do kabiny Žehličky, Esa, Plecháče či Laminátky, kterými pracovníci Českých drah obsadili všechny koleje depa.

110 let trati z Tábora do Bechyně

Zajímavou expozici, která přilákala hlavně děti, připravil i sběratel modelů vláčků Pavel Kohoutek ze Slap: „Do zahradního modelu, na kterém pracuji už pět let, jsem vybral lokomotivy související s technikou, která je na oslavách k vidění. Doma mám již stovky modelů," přiblížil.

Geniální vynálezce

Do atmosféry roku 1903 vtáhl všechny táborský ochotnický spolek. Nechyběl proto ani tehdejší starosta Alois Kotrbelec s chotí a místodržící Království českého hrabě Karl Maria Coudenhove také s doprovodem ženy.
František Křižík se ale na ovace svého díla nedostavil: „On bohužel neměl čas. Pracuje dnem i nocí na osvětlení města a plánuje další projekty," vysvětloval Václav Novák st. v roli starosty Aloise Kotrbelce.

Nejen dobové fotografie jsou ale důkazem, že Křižík tehdy nechyběl. V Táboře již fungovala jeho elektrárna, která Bechyňku zásobovala proudem a v noci sloužila jako zdroj pro veřejné osvětlení města. O koncesi ke stavbě trati ale usiloval vynálezce několik let: „Už roku 1886 byly plány, že se postaví trať, která povede z Vodňan přes Bechyni a Tábor, až do Kutné Hory. Nakonec se uskutečnila stavba pouze z Vodňan do Týna," popisuje tehdejší vize Vlastimil Zeman z Klubu přátel elektrické dráhy.

Poslanci ale udělili souhlas pouze k parnímu provozu. Před nástupem 20. století už jezdily Křižíkovy tramvaje v Praze na Letné a roku 1898 dostal konečně možnost předložit svůj projekt. Povolení získal až v dubnu roku 1902 a o rok později vyjela na první elektrifikovanou trať v Rakousko – Uhersku vlaková souprava.

„Trať kopíruje terén a je na ní pouze jeden, čtyřmetrový zářez. Stoupání od mostu v Táboře na Horky má čtyřicet promile a kvůli tomuto úseku Křižík polemizoval s myšlenkou, že trať bude ozubnicová. Elektrický pohon ale nezklamal," zhodnotil Vlastimil Zeman.

František Křižík (1847 – 1941)

František Křižík

František Křižík, který se narodil v Plánici u Klatov a zemřel ve Stádlci na Táborsku, je známý především jako geniální vynálezce a konstruktér. Mezi jeho počiny patří oblouková lampa, světelná fontána, ale zdokonalil i elektrické tramvaje a v roce 1888 postavil první městkou elektrárnu pro pražský Žižkov. Jeho prvním uznávaným vynálezem ještě za studií pražské techniky byla zdokonalená železniční signalizace (1878) a další výtvory na sebe nenechaly dlouho čekat. Ještě téhož roku se vydal do Paříže, kde spatřil na Světové výstavě obloukovou lampu a s sebou si odvezl myšlenku elektrického osvětlení. Vymyslel řadu zlepšení a roku 1880 patentoval podstatně zdokonalenou obloukovou lampu. Vybudoval také tramvajovou trať na Letné. Měřila sice jen 800 metrů, stala se však opravdovou senzací. Během svého života postupně vybavil na 130 českých elektráren svým zařízením. Objevil se však konkurent – inženýr Emil Kolben. Ani Bechyňka nepomohla Křižíkovi utéci od finančních problémů. V roce 1917 pak pro nesplácení úvěru Pražská úvěrní banka převzala jeho podnik. Roztrpčený vynálezce se stáhl do ústraní – na zámek ve Stádlci.

Alois Kotrbelec, 
starosta Tábora v letech 1899 – 1918

Starosta Alois Kotrbelec s chotí

O dobré jméno Tábora se po Alexandru Seikovi od roku 1899 a následujících 19 let staral mladočeský advokát Alois Kotrbelec. Tento starosta si dokázal mezi táborskými měšťany získat dobré jméno pro svoji činorodost. Za jeho úřadování vznikl Husův park před nádražím, po Táboře se zavedlo veřejné osvětlení, rozšířila se městská vodárna a vznikly ústřední jatka, pila a lázně. Roku 1903 byla dokončena také stavba Královské hospodářské akademie – současná střední zemědělská škola a roku 1900 Táborští otevřeli první třídu nové reálky – nynější gymnázium Pierra de Coubertina. Nástupcem Aloise Kotrbelce se na konci 1. světové války stal jeho dlouholetý spolupracovník a ředitel městské spořitelny Josef Kos.

Vadí vám, že Elinku nahradily motorové vlaky?

Ivan Rožánek
Tábor
Určitě mě to mrzí. Je škoda, že Elinka z tratě vymizela. Jezdívala několikrát za prázdniny a teď už jen jednou. Když byly děti malé, tak jsme jezdili pravidelně a vnukovi to teď už nemáme pomalu šanci ukázat.

Iva a Rostislav Bílkovi
Tábor

Iva: Já jsem z Bechyně a jezdila jsem každý den na střední školu do Tábora. To vagony ještě táhla Bobina. Tenkrát cesta trvala určitě hodinu dvacet. Bylo to zdlouhavé. Je pěkné se na to občas podívat, ale když jsme si prošli pendolino, je to o něčem jiném. Pokrok jde dopředu. Elinka by ale určitě mohla jezdit častěji, hlavně o prázdninách.
Rostislav: Křižík by si zasloužil Nobelovi cenu. Jeho výtvorům klobouk dolů a navíc je Elinka po 110. letech stále funkční. Každý chlap má asi rád vláčky, takže oceňuji, že jsem si mohl nejen historickou soupravu prohlédnout. Navíc mám na Bechyňku spousty vzpomínek. Když jsme se ženou randili, každý den jsem si pro ni do Bechyně jezdil.

Miluše
Zábranská
Slapy
Moc mi to nevadí. Technika jde dopředu a nedá se nic dělat. Elinka by mohla ale jezdit častěji, je to rarita. Pořádně jsem si ji uvnitř prohlédla a moc se mi to líbilo. Prázdninové jízdy by určitě uvítaly nejen děti.

Jiřina Marie Šedivá
Tábor
Nyní jsou už lepší lokomotivy a vozy a musíme se podřídit době. Vzpomínka na Křižíkovy vozy je přeci úžasná. Elinkou jsem jezdívala v 50. letech do základní i střední školy. Historické jízdy by měly být celé léto. Je to pro mě taková nostalgie . ⋌

Autor: Kateřina Krejčová

24.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies