Rekreační středisko ministerstva spravedlnosti na Pracově u Sezimova Ústí se stalo jednou z kulis korupční aféry ve vězeňské službě. Na otoman tam při jedné poradě vedle sebe usedli tehdejší generální ředitel Vězeňské služby Pavel Ondrášek a ředitel litoměřické vazební věznice Tomáš Líbal.

Rádoby přátelský hovor se zvrtl v aféru a obžalobu Tomáše Líbala z vydírání, podplácení a ozbrojování. Chtěl se za každou cenu vrátit na funkci ekonomického náměstka generálního ředitele, kterou vykonával za v té době již odvolaného Petra Dohnala. Měl k tomu na Ondráška tasit i nezákonné praktiky, což však po celou dobu odmítá a s vyneseným rozsudkem nesouhlasí, byť ho předseda senátu Ondřej Kubů ušetřil paragrafu vydírání. „Spíš sliboval než vydíral," zdůvodnil a vynesl podmíněný trest: tříleté vězení s pětiletým odkladem, dále úhradu 104 tisíc a zákaz činnosti v bezpečnostních sborech na šest let.

„Jsem z toho překvapen, samozřejmě jsem očekával osvobozující rozsudek. Celou dobu tvrdím, že poškozeným v této kauze jsem já," vyjádřil se Tomáš Líbal po rozhodnutí soudu.

Soud má za jasně prokázané neoprávněné držení neregistrovaného revolveru (historická replika), který u Tomáše Líbala našli při domovní prohlídce, a také nabídku úplatku. Žaloba tvrdí, že Pavlu Ondráškovi nabízel sto tisíc měsíčně po dobu jednoho roku, když ho z Litoměřic povolá zpátky na generální ředitelství coby svého náměstka. K tomu měl Tomáš Líbal tvrdit, že je schopen pozastavit negativní kampaň, jež se proti novému GŘ Vězeňské služby po jeho nástupu do funkce v médiích strhla. V úřadě totiž začal rozsáhlými čistkami, v nichž neobstál ani Tomáš Líbal.

První takovou nabídku měl svému nadřízenému předložit právě na Pracově, další už se odehrávaly v Praze, a šéfovi i vysvětlil, že pokud jako ekonomický náměstek zůstane u veřejných zakázek, bude mu z nich posílat provize. Právě ty chtěl nový generál prověřit. Od baru na Pracově se nerozloučili v dobré náladě.

Ve své obhajobě pak Líbal hlavním postavám přisoudil trochu jiné role, a sice že byl Ondráškem druhý den, tedy po předchozí roztržce, pozván na pivo. „To nedává smysl, proto jsme se přiklonili k verzi poškozeného. Na nahrávce z odposlechů je jasný příslib zastavení reportáží v televizi i odměny, přičemž peníze měly jít z veřejných zakázek. Telefonní odposlechy verzi obžalovaného jasně vyvrací," vysvětlil soudce Ondřej Kubů s tím, že k dokonání trestného činu podplácení stačí nabídka nebo slib a že je nepravděpodobné, aby šéf zval na pivo svého odvolaného podřízeného. Na stranu obžalovaného dodal, že korumpoval příliš vysoko.

Další schůzky Ondráška s Líbalem už byly účelové a v režii Generální inspekce bezpečnostní sborů, která generálního ředitele vybavila nahrávacím zařízením.
Obhájce obžalovaného Zdeněk Koschin se proti rozsudku  na místě odvolal, státní zástupce Roman Tibitanzl si nechal lhůtu na rozmyšlenou.