VYBERTE SI REGION

Fara v Malšicích zaniká a povstává jako Fénix z popela

Malšice - Podle místních fara v Malšicích na Táborsku nemá příliš smysl ani budoucnost. Církev vidí věc jinak, zatím je však opuštěná. „Myslím, že by ji měla prodat obci, protože takto je neudržovaná, okna jsou zabedněná a padá nám na hlavu. To je škoda," říká obyvatelka Malšic, která si nepřála být jmenovaná.

28.2.2013
SDÍLEJ:

Fara v Malšicích má číslo popisné jedna, nyní je objekt veskrze bez využití.Foto: David Peltán

Městys měl o faru zájem, ale vše skončilo po neúspěšných jednáních s Římskokatolickou církví. „Kvůli tomu, že církev fary hojně prodává, nabízeli jsme, že ji za rozumnou cenu koupíme, ale sdělili, že je pro ně stále významná. Mysleli jsme, že bychom tam udělali dům pro seniory nebo dům s pečovatelskou službou," prozradil místostarosta Petr Novák. Podle zastupitele, ředitele základní školy a výtvarníka Pavla Klímy má fara velikého genia loci.

„Interiéry jsou úžasné! Je škoda, že je takto vybydlená. Co vím, tak církev nemá peníze na opravu a už tam žádný farář nejspíš bydlet nebude. Na prodej či koupi mám rozporuplný názor. Bylo by dobře, aby tam vzniklo něco bohulibého, protože je to pře jen vedle kostela. Dům s pečovatelskou službou by pro mě průchodný byl, ale to je na církvi," komentoval Pavel Klíma. Krásný dům má opravenou pouze střechu, ač je to to nejdůležitější pro zpomalení chátrání.

„Tehdy jsme prodej řešili s farářem Václavem Hesem a shodli se, že by to byla škoda prodat. V dnešní době možných restitucí se neví, zda tam třeba nebude kancelář. Dům pro seniory se mi zdá ale nevhodný. Budova nemá parametry, jsou tam schody, nahoře jsou čtyři veliké pokoje a na jaře bývá ve sklepě kvůli nedalekému rybníku až půl metru vody. Přestavba by byla nákladná a myslím, že by bylo lepší postavit domov nový, přízemní," míní bechyňský páter Metoděj Zdeněk Kozubík, který o faru kdysi pečoval.

Podle něj do fary chodí lidé při mších na toaletu a dokonce tehdy uvažoval, že by na faru sehnal podnájemníky. „Byli to ale lidé, kteří měli problémy s placením. To si nemůžeme dovolit. Křesťan neznamená automaticky slušný člověk. Než jsem našel vhodného podnájemníka, byl jsem z Malšic odvolán," popisuje. Dodal, že v teplých měsících chtěl v přízemí dělat také večery nad biblí. Vytápění v zimě je totiž složité.

„Osobně bych to neprodával. Je spousty možností, jak faru využít. Střecha je nová a peníze budova zatím nejí. Bude nutná generální oprava, ale není třeba rychle, stačí postupně. Bude záležet na táborských farářích. Standa Brožka je mladý, takže až se tady zorientuje, může s tím zkusit něco udělat," dodal Zdeněk Kozubík.

„Jsem tu dva roky, takže zatím nevím, co s tím. Nyní faru nevyužíváme a vše je otevřené. Církev by ji ráda využila, ale zatím chybí tahoun. Nápady uvítáme," říká Stanislav Brožka.

Z historie

První zmínky o malšickém kostele jsou už v první polovině 14. století. V roce 1373 pak bratři Petr, Vedřich a Jan z Růže založili na místě starého kostela, pravděpodobně ohněm zničeného, nový kostel sv. Trojice Boží. Už tehdy asi stála stará fara, dům čísla popisného 1. Roku 1386 darovali Vedřich a jeho syn Jindřich kostelu malšickému ves Potálov, aby mohl farář držeti kaplana a čísti mše jistého druhu. V roce 1389 patřila malšická fara k vikariátu bechyňskému.

V době husitských válek byly fara i kostel nejprve opuštěné a následně zapálené a rozbořené. Faráře údajně zavraždili lidé z okolí. Malšičtí si pak kostel upravili dle svého a v roce 1464 je mezi krumlovskými fundalisty uváděn farář Jan z Loprčic.

Později věnoval Petr Vok malšickému kostelu velký zvon se staročesky psaným nápisem: „Tento zvon slit jest k osadě malšické ke cti a chvále blahoslavené Trojice s matce a ku poctivosti vysoce urozeného pana Petra Voka z Rožmberka a nákladem Ondřeje Včely v Táboře. Léta páně 1583".

V letech 1623 až 1678 patřil kostel k farnosti bechyňské, později pak plánské. Fara tou dobou byla opuštěná a následně zanikla. Až s příchodem patronky Vilheminy, svobodné paní z Goldburgu a říšské hraběnky z Althannu, byla budova obnovena a opravená. Hraběnka na ni dosadila faráře a z desátků mu také zlepšila příjem. Psal se rok 1737. O šest let později dostal veskrze renesanční podobu také kostel a byl vysvěcen majitelem želečského panství Ferdinandem Filipem Lobkovicem.

Výměny pozemků

Při zakládání fary a určování farních pozemků, proběhly vyměněny od některých usedlostí pozemky pro faru za pozemky na „Jitrech". Takto sceleným pozemkům při faře říká se dodnes „farská zahrada". Fara měla šest jiter a 170 sáhů polí a 20 jiter a 341 sáhů lesa. Stalo se pak, že nynější fara stojí na pozemku u Tůmů, kteří výměnou dostali pivovar (č. p. 46).

Z dalších pozemků je nyní „farská zahrada", jsou to: číslo popisné 2 „ u Tříbokých" (nyní je tam hostinec), číslo 3 „u Kosů" (stávalo na nynějším dvoře u Šteflů - později číslo to přeneseno do Růžové ulice - majitel dnes Stejskal V.), číslo 4 „u Jarochů" (nyní u Šteflů - hostinec - zůstalo na starém místě), číslo 5 „u Choutků" (vystavěno nově na Jitrech, kde je dodnes) a číslo 6 „u Peštů" přeneseno k Markovům, za rybníkem „zákostelním".

Od roku 1828 až 1841 byla v Malšicích robota. Povinností robotníků bylo odevzdávat k záduší malšickému jménem „železné krávy", velmi nespravedlivé břemeno farní, přes 23 krejcarů a faráři malšickému desátky ve výši jedné míry žita či ovsa ročně. Farářem byl Jan Novák, kdysi farář na Klokotech. Učíval na školách v Malšicích, Slapech, Maršově a Skrýchově hodiny náboženství. Farní osada měla 984 obyvatel.

Příběnická měra

Zajímavostí je, že po zpustošení Příběnic odváděli do roku 1948 osadníci fary malšické desátky žitné i ovesné v „míře příběnické". Po dlouhou dobu se v Malšicích zachovalo rčení „Měřte na příběnickou". Míra byla uchovávána na faře, označena byla třemi hvězdami s nápisem: „Příběnická míra, vydaná l. P. 1678".

Farská zahrada vznikala v letech 1842 až 1852, do té doby to bylo místo porostlé křovinami. Spolu se školkou pro děti a altánem ji založil farář Karel Kratochvíl. Zařídil vše tak, aby zde mohl také přespávat kaplan. To se totiž do té doby nestávalo. Rok 1852 byl také osvobozením lidí od placení desátek na faru.

Roku 1868, kdy byly Malšice povýšeny na městys, se připomíná farář Jan Šonka, za něho se rozšířil počet vychovaných nalezenců. Kolem roku 1882 jich na farské osadě bylo 240, největší počet tvořili psi z Vídně (208). Do roku 1883, kdy své působení v Malšicích Šonka skončil, se podle kroniky významně zasadil o zvelebení městyse.

Ze zvonů patrony

To pokračovalo i v roce 1873, kdy začaly proměny fary i kostela. V průběhu roku byla postavená a otevřena víceméně nová, současná fara. Roku 1895 dostala kostelní věž hodiny, které za 405 zlatých vyrobila firma Adamec z Čáslavi. O tři roky později pak byla doupravena fara a v roce 1899 byly interiéry kostela vymalovány benediktýnským malířem Majorem.

V roce 1916 dostal kostel novou plechovou báň a hlavně varhany od továrníka ve Vídni, rodáka z Malšic a majitele bechyňských lázní Jana E. Rysa. Stavěl je táborský mistr Čeněk Skopek. Kostel však přišel za války o některé zvony (jeden dokonce z roku 1533) a náčiní, které vojáci přetavili na střelivo. Tou dobou byl farářem Jan Toman, jehož od roku 1927 vystřídal Jan Novák. Působil na faře do roku 1934 a léta vedl spor s iniciátorem vyvlastnění farských pozemků, majitelem cementárny Karlem Tomáškem. Chtěl na pozemcích zahájí výstavbu obytných domů. Farář spor prohrál, a tak je na těchto pozemcích postaveno.

Poslední farář v rozlehlém objektu bydlel v 50. letech. „V současnosti dělá objekt spíš ostudu. Zpředu to tak nevypadá, ale z druhé strany je to dům hrůzy, v němž bydlí jen meluzína a vítr. Trochu mám strach, že na někoho něco spadne. Vím, že faru chtěl koupit inženýr Randa s tím, že by církvi nechal břemeno. Ta však dům neprodala, protože jsou pro ni Malšice strategické místo," říká starokatolický farář a spisovatel Alois Sassmann z Malšic. Dodal, že dokonce v místním oběžníku byla výzva ke sbírce na záchranu farních oken Kup si jedno okno. Úspěch však neměla, a tak jsou spodní okna směrem do náměstí zabedněná.

Mše v roce 1989 plna očekávání

Kolem roku 1996 sídlila v horním patře fary knihovna, do roku 2001 tam bydleli Dejmkovi. Před zhruba pěti lety církev opravila střechu objektu. Na faře se vystřídali různí faráři, jako například emeritní kněz, budějovický děkan a kanovník Katedrální kapituly u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích František Lála (98) a působil zde i Daniel Herman, bývalý katolický kněz a současný ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů. „Byli tu také polští kněží, ale s nimi lidi nebyli spokojení. Nebylo jim totiž příliš rozumět. Na faře také byly byty, bydleli tam například Boháčovi či Albrechtovi. Část zabírala knihovna, která je nyní ve staré škole," popisuje sousedka, která i nepřála být jmenovaná.

„Ve farnosti Malšice jsem sloužil od léta 1989 do léta 1990. Bylo to tedy krátké, leč velmi dynamické období zhroucení komunistického režimu a obnovování svobodné a demokratické společnosti. Vzpomínám si například na vánoční půlnoční mši 1989. Kostel byl plný lidí i jejich očekávání. Něco takového se zažije asi jen jednou za život. Někdy v tomto přelomovém období poškodil vichr střechu kostela. Zašel jsem tehdy za panem starostou a požádal o pomoc, které se mi velmi ochotně dostalo. Uvědomil jsem si při této příležitosti, že se ve společnosti opravdu něco děje k lepšímu. Jsou to jen malé střípky vzpomínek, ale je to již čtvrt století, kdy jsem v Malšicích sloužil," zavzpomínal na časy na faře Daniel Herman, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.

David Peltán

Autor: Redakce

28.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Neomezený tarif za hubičku! Nemocnice dohodla extrémně levné volání

Olomouc – Zaměstnanci Vojenské nemocnice Olomouc mohou telefonovat bez obav o provolané minuty. Vedení nemocnice se totiž podařilo uzavřít s operátorem O2 mimořádně výhodnou smlouvu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies