Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Filmové století Bohumila Hrabala připomíná Postřižiny i Slavnosti sněžek

Jindřichův Hradec- Když otvírali před sedmi lety expozici Ostře sledovaný Hrabal, netušili, že je proslaví po celé Evropě. Teď, ke 100. výročí narození spisovatele a pábitele, připravilo Muzeum fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci novou kolekci.

31.5.2014
SDÍLEJ:

Filmové století Bohumila Hrabala, výstava v jindřichohradeckém Muzeu fotografie a MOM, připomíná filmy Postřižiny (na snímku) nebo Slavnosti sněženek.Foto: Jiří Kučera

Má název Filmové století Bohumila Hrabala, začala v pátek. Na velkoformátových fotografiích přibližuje výstava scény z devíti filmů, natočených podle knih Bohumila Hrabala. Jde o snímky Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek, Postřižiny, Andělské oči, Skřivánci na niti či Obsluhoval jsem anglického krále. 
K autorům fotografií patří například Jiří Stach, Jiří Kučera a Martin Špelda. „Každý film je zastoupen čtyřmi až šesti fotografiemi. Doplnili jsme je deseti filmovými plakáty. Bude to atraktivní výstava,“ řekl ředitel muzea Miloslav Paulík.

Bohumil Hrabal je osobností, která pomohla jindřichohradecké muzeum fotografie zviditelnit. Expozice Ostře sledovaný Hrabal, složená ze 
150 fotografií věnovaných spisovateli i filmům natočeným podle jeho povídek, měla premiéru v červnu 2007, nápad Miloslava Paulíka připomenout deset let od úmrtí spisovatele tehdy jako kurátorka naplnila Hana Hamplová, která Bohumila Hrabala léta fotografovala.

Filmové století Bohumila Hrabala, výstava v jindřichohradeckém Muzeu fotografie a MOM, nabízí záběry z filmů Postřižiny či Slavnosti sněženek (na snímku).„Přemýšlel jsem, že bylo desáté výročí úmrtí, a bál jsem se, že si na něj v České republice nikdo nevzpomene. Původně jsem chtěl malinkou výstavu kolem 30 fotografií,“ říká Miloslav Paulík.

Jenže: nejdřív potkal známého, milovníka Bohumila Hrabala, který měl stejný nápad. A náhody pokračovaly: 
v muzeu potkal dva Angličany, kteří znali fotografa, jenž Hrabala fotil v Londýně.

„Chodil k nám také sochař Hugo Demartini, přicházel vždy s paní Hamplovou… Bylo jasné, že výstavu musím udělat, jinak to nejde… Vznikla 
a začala být velmi populární. Byli jsme s ní dvakrát v Paříži, v Budapešti, v Krakowě, zájem měli i v Madridu. Naše muzeum proslavila,“ řekl Miloslav Paulík. Hradečtí se později rovněž podíleli na projektu Via Hrabal.

Letošní expozice Filmové století Bohumila Hrabala potrvá do prosince. Přinese několik doprovodných programů včetně podzimní besedy 
s režisérem Jiřím Menzelem.

Autor: Václav Koblenc

31.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Plánovaná podoba dálnice D3 v okolí Českých Budějovic.
1 17

Po nové dálnici k voličům. Znalci: K smíchu, ale neškodné

Sanitka. Ilustrační snímek.

Tragédie na Českolipsku. U Novin se zřítilo malé letadlo. Dva lidé zemřeli

DOTYK.CZ

Levi Strauss: modrá je dobrá, hlásil jeho vynález

Löb Strauss naplňoval stereotypy o židech. Byl podnikavý, v byznysu mazaný a nadevše dbal o svou značku. Německo-židovský imigrant, který v roce 1853 v San Francisku rozjel výrobu džín, skonal před 115 lety. Proč se džínám říká „džíny“? Proč je denim „denim“, a jak se Strauss k nesmrtelné džínovině dostal? Jednu z odpovědí podá i omyl jisté textilky v moravském Bruntále.  

Správce kamer na „hlaváku“ se mýlí, udeřil radní na SŽDC

Správce hlavního nádraží odmítá pustit policii ke kamerám. Jsou to výmluvy, u dopravního podniku to šlo, rozčiluje se radní Libor Hadrava (ANO). Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) alespoň slibuje bezpečnostní dveře, okna, rámy a betonové zátarasy, jenže až po Vánocích.

USA popřely, že by vyhlásily KLDR válku. Jde o absurdní tvrzení, reagovaly

Spojené státy odmítly prohlášení KLDR, že severokorejské zemi vyhlásily válku. KLDR v této souvislosti také uvedla, že má nyní možnost sestřelit americké bombardéry i mimo severokorejský vzdušný prostor.

AKTUALIZOVÁNO

Palestinský ozbrojenec zabil tři izraelské policisty. Následně byl zastřelen

Sedmatřicetiletý ozbrojenec přijel k zadní části vstupu do židovské osady Har Adar na Západním břehu Jordánu z vedlejší vesnice spolu s dalšími dělníky z Palestiny, kde poté začal střílet na izraelské policisty a dozorce. I útočník byl následně zasažen a později zemřel.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení