VYBERTE SI REGION

Hana Benešová naplnila pojem první dáma

Tábor – Pokud hledáte tip na příjemnou výstavu, která se dotýká našich dějin, vyrazte do Tábora. Zdejší Husitské muzeum připravilo při příležitosti 40. výročí úmrtí Hany Benešové, manželky bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše, mimořádnou expozici.

30.12.2014 1
SDÍLEJ:

Edvard a Hana Benešovi vyrážejí v roce 1937 od své vily v zamilovaném Sezimově Ústí na běžky. Pokud zamrzla blízká řeka Lužnice, chodili na soutok s Kozským potokem bruslit.Foto: repro:Deník

Ta připomíná její životní osudy od narození až po její smrt v 89 letech v roce 1974. Výstavu, která nese název „Drahá Hančí", najdete v prvním patře staré radnice 
v zadních místnostech vedle gotického sálu na Žižkově náměstí.

Kurátorkou poutavé expozice je Jitka Vandrovcová 
z Husitského muzea. Ta vysvětlila, že název výstavy „Drahá Hančí" je převzat z korespondence manželů Benešových, neboť takto oslovoval Edvard Beneš svoji manželku v mnoha dopisech.

„Na výstavě je k vidění vůbec poprvé nábytek z vily manželů Benešových v Sezimově Ústí. Vilu a část vybavení odkázala paní Benešová ve své závěti tehdejšímu Muzeu husitského revolučního hnutí, aby zde zřídilo památník jejího manžela doktora Edvarda Beneše," uvedla Jitka Vandrovcová.

První sál po vstupu do expozice. Na klavíru leží adventní věnec. V pozadí je silueta Hany Benešové v životní velikosti.K realizaci památníku po smrti Hany Benešové nedošlo, ale táborské muzeum získalo do svých sbírek alespoň vybavení vily. V nové expozici si návštěvníci prohlédnou starožitný i dobový nábytek 
z první poloviny 20. století, který je zřejmě největším lákadlem výstavy.

„Pro malé i dospělé návštěvníky budou jistě zajímavým exponátem třídní výkazy Hany Benešové z doby, kdy 
v Táboře navštěvovala obecnou a měšťanskou školu," sdělila kurátorka. Třídní výkazy zapůjčil Státní okresní archiv v Táboře. Další život elegantní a vzdělané Hany Benešové, která zcela naplnila pojem první dámy republiky, mapují textové panely doplněné zajímavými fotografiemi.

„Na výstavu jsme nechali zhotovit figuru Hany Benešové přibližně její velikosti, jež vítá přicházející návštěvníky. Zážitek z výstavy ještě umocňuje znějící hudba třicátých a čtyřicátých let dvacátého století a vánoční výzdoba interiéru," zve Jitka Vandrovcová.

Výstava potrvá do 8. května, ale přes zimu je otevřena od středy do soboty od 9 do 17 hod.

Co napsal o Haně Benešové rodinný přítel Karel Čapek:Hana Benešová.Tichá, jemná a krásná; trpělivá 
a skromná; krajně sebezapíravá, vedle muže tak přetíženého prací, jak vždy byl ministr Beneš. Dokonalá dáma ve smyslu osobní kultury a obětavé služby rodinné a společenské. Prezident Masaryk řekl, že bez Beneše bychom tu svou republiku neměli. Ale pravda svatá je, že bez paní Hany Benešové bychom neměli toho našeho úžasně houževnatého, nezlomitelného 
a svrchovaně úspěšného Beneše.

Nebyl to snadný život, jímž musela projít tato plavovlasá, tichá a jaksi pastelová žena; vykonala dílo veliké a skryté, ale zato tím vzácnější. Máme nového prezidenta, na kterého můžeme být hrdi, ale zároveň s ním jsme získali první paní ve státě, jak říkají Američané, která je hodna lásky a úcty nás všech.

Štědrý den trávili ve vile Na Zátorce, pak v Sezimově Ústí

Benešovi ve vile Na Zátorce, kterou později prodali.Manželé Benešovi pocházeli z chudých poměrů, Edvard z rolnické rodiny na Plzeňsku a Hana z rodiny zaměstnance železničních drah v okrese Teplice. „Po celý svůj život zůstali skromní," uvedla autorka výstavy Drahá Hančí Jitka Vandrovcová.

Oslava vánočních svátků 
u manželů Benešových se zřejmě příliš nelišila od oslav ve většině tehdejších rodin: postavili betlem, ozdobili vánoční strom, pod nějž umístili dárky, a povečeřeli tradiční vánoční pokrmy. Štědrý večer trávili od roku 1924 ve své pražské vile Na Zátorce v Bubenči.

„Na Boží hod nebo na Štěpána zajížděli na návštěvu 
k prezidentovi Tomáši Masarykovi do Lán," sdělila Jitka Vandrovcová. Od výstavby vily v Sezimově Ústí v letech 1930 až 1931 se Benešovi uchylovali na vánoční svátky a Nový rok sem. Do vily přijížděli obvykle ráno 24. prosince a zpět do Prahy se vraceli až na Tři krále. Vánoce v Sezimově Ústí trávil s Benešovými jejich synovec Jiří Vlček, který jim nahrazoval syna. Jak je známo, manželé Benešovi nemohli mít děti.

Během vánočních svátků navštěvovali své sousedy Strimplovy a Fierlingerovy, 
s nimiž často slavili Silvestra 
a Nový rok. V době, kdy Edvard Beneš zastával úřad prezidenta, zavítali manželé každoročně před odjezdem do Sezimova Ústí k pražskému Vánočnímu stromu republiky a do pokladničky vložili finanční dar na charitativní účely. Paní Hana převzala záštitu nad mnoha předvánočními charitativními akcemi, například Vánočními stromy republiky. Edvard Beneš a před ním prezident Masaryk pronášeli 
o Štědrém dnu projevy, které potom vycházely v denním tisku.

„Sváteční chvíle ve vile si Benešovi zřejmě zpříjemňovali podle klimatických podmínek lyžováním, bruslením nebo sáňkováním," usmála se autorka výstavy.

Vánoční svátky v Sezimově Ústí museli manželé roku 1938 po Mnichovském diktátu a územním okleštění republiky vyměnit za emigraci a Londýn, který se jim stal na několik let domovem.

Hana Benešová jako čestná předsedkyně Československého červeného kříže připravovala na britských ostrovech s dalšími členy organizace vánoční nadílku pro československé vojáky. Vojenské balíčky obsahovaly cukrovinky, teplé oblečení (svetry a ponožky), ovoce, věci denní potřeby a další.

Po návratu do Československa v roce 1945 opět zajížděli na Vánoce do své vily v Sezimově Ústí. V Československu podporovali nadále tradici Vánočních stromů republiky. Hana Benešová podnikala v předvánočním čase návštěvy různých podniků, např. roku 1945 vyrazila do továrny ČKD v Praze–Karlíně.

Benešovi posílali každoročně přání k Vánocům a do Nového roku, kterých sami dostávali velké množství od známých i neznámých lidí. Po smrti Edvarda Beneše trávila Hana Benešová vánoční svátky už jen v Praze.

Autor: Luboš Dvořák

30.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies