VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hana Vítová zpívala v Mirovicích u sv. Klimenta

Mirovice - Rudolf Hrušínský se za protektorátu jako mladý režisér se svým štábem rozhodl natočit romantickou Jarní píseň v krajině na Písecku.

13.12.2015
SDÍLEJ:

Místo zvané U skály. Polní cestu okolo Farského lesíka v Mirovicích nahrazuje asfaltka.Foto: Archiv

Proslulý herec Rudolf Hrušínský nejstarší (*17. 10. 1920 †13. 4. 1994), už jeho otec herec Rudolf Bőhm si změnil jméno na Hrušínský) se za druhé světové války jako mladík posadil na režisérskou židli. Svůj romantický snímek Jarní píseň s tehdejší velkou hvězdou Hanou Vítovou natočil z velké části v jihočeských exteriérech. Národní filmový archiv uvádí, že lokacemi pro Jarní píseň se stala tato místa: Mirovice u Písku, Blatná a okolí, Orlík, Prácheňsko.

František Hanus jako malíř Petr (vpravo) se do pěvkyně zamiluje. Přihlíží drážní zaměstnanec Trnka v podání Františka Kováříka.

Snímek je starý přes 70 let, přesto ještě žijí v Mirovicích lidé, kteří si vznik celuloidového příběhu osobně pamatují. Starosta Mirovic Zdeněk Bárta odhadl, že asi tak do pěti obyvatel u toho přímo bylo. „Dodnes se tu vypráví, jak herci nocovali v bývalém hotelu Frič nebo v hostinci U Bílého lva, kde dnes stojí obchodní dům," uvedl starosta.

Jednou z pamětnic natáčení je Svatava Tomečková. Deníku před časem napsala email. „Jsem rodačkou z Mirovic, ale už přes šedesát let žiji v Písku. Co si pamatuji v té době mi bylo osm let bydlelo několik herci v různých domácnostech, také v naší ulici Klášterského. Pamatuji si na pana Hrušínského a i na mladičkou herečku Janu Dítětovou," vypráví Svatava Tomečková. Ta ví, že do komparzu se tehdy zapojilo hodně místních občanů. „Natáčení se odehrávalo například v tamním krásném kostele," podotkla mirovická rodačka.

Míč od Nebeského

Pro ni jako osmiletou dívenku bylo největším zážitkem, že u nich v rodině bydlel člen štábu. „Byl to nějaký René Nebeský a tuším byl kameramanem, nebo pomocným kameramanem (zdroje uvádějí R. Nebeského jako asistenta kamery, pozn. autora), to už nevím jistě. Určitě si ale vybavuji to, že mně vždy hodně vyprávěl. A hlavně při odjezdu mi věnoval pravý kopací míč, což byl tenkráte docela pěkný dar," svěřila se přímá pamětnice.

Záběr na starou cihelnu má dokumentární význam. Už nestojí. Dnes je tam objekt bývalé Tesly Blatná.

Podle ní byly tehdy Mirovice velmi kulturním městem. Působil tu ochotnický divadelní spolek. „Moje maminka byla první dámou souboru. Mirovice mám v paměti jako město plné obchodů a pracovních příležitostí. Také vím, že v jednom místním divadelním představení hostovala paní Hana Vítová. Soubor měl od ní krásnou fotografii s osobním věnováním," dodala Svatava Tomečková.

Co o filmu zaznamenal spolek Stroupežnický

Stopy po natáčení lze najít také ve zdigitalizované kronice na webu Státního oblastního archivu v Třeboni. Mirovický Spolek divadelních ochotníků Stroupežnický do své kroniky nalepil dobové články, že „jihočeské Mirovice dosud ušly pozornosti filmařů, ačkoliv je to městečko úhledné, tak milé, ležící v krásné přírodě."

Vpád filmařů podle záznamu „důkladně zvlnil klidnou hladinu místní idyly". „Předzvěstí byl příjezd asistenta výroby E. Šimáčka, který se musil postarati o ubytování herců a technického štábu. To ovšem není malý ani snadný úkol v místě, kde je hotelových pokojů, kde bys je na prstech spočítal. Tady musí pomoci stará česká pohostinnost," psalo se před 71 lety.

Štáb a protagonisty přivezl do města na Písecku večerní vlak. Článek si všímá mladého režiséra Rudolfa Hrušínského, kterého tehdejší diváci znali jako herce z filmu Mlhy na blatech.

Podpisy herců a režiséra obsahuje jedna stránka kroniky. Na fotce nad nimi je František Smolík s místními chlapci.

„Tam jde Hana Vítová a ten mladý muž, co si vykračuje po jejím boku, bude asi ten Hanus, co hraje jejího partnera," uvádí článek. Autor nebo autorka si pak stěžuje, že úvod filmování pokazil štábu a zvědavcům vydatný déšť. Až později se vyjasnilo. „Ve velké zahradě domu na náměstí stojí již filmová kamera a režisér Hrušínský s kameramanem Deglem se již domluvili o záběru. Muži technického štábu míří odrazovými deskami na dámu s širokým kloboukem ve vysokém účesu a se slunečníkem, oblečenou v přebohatý šat našich maminek z dob před světovou válku: tak tu vytváří Hana Vítová slavnou zpěvačku Janu Mirskou. Jakási venkovská holčice nezbedně přeskakuje plot a běží k herečce. Hle, to je Jana Dítětová. Neslyšně se dává kamera do pohybu a městečko se dívá…"

Jarní píseň (1944)DĚJ: Operní pěvkyně Jana Mirská se sestřenicí Poldi opouštějí kvůli neschválenému sňatku s oficírem Francim Vídeň. Ve vlaku se Jana seznámí s malířem Dominem, s nímž prožije krátký románek. Cizí žena v kupé náhle začne rodit. Na zastávce s rodičkou vystoupí a ujede jim vlak. Jana se ocitne ve městě, odkud pocházela její matka. Jana si podmaní obyvatele a zpívá na májové mši. Franci je zraněn v souboji. Jana se vrací za ním.
Režie: Rudolf Hrušínský
Hrají: Hana Vítová (Jana Mirská), Jarmila Smejkalová (sestřenice Poldi), František Smolík (MUDr. Sýkora), Svatopluk Beneš (rytmistr Franci Oboronský), Růžena Šlemrová (hraběnka Oboronská), František Hanus (malíř Domin), Jindřich Plachta (lékárník), Jana Dítětová (Tonička). www.fdb.cz

Autor: Luboš Dvořák

13.12.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Budoucí zubaři se v Olomouci připravují na praxi pomocí špičkové stomatologické techniky
12

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Lithium na Cínovci - průzkumné vrty
2 10

Sobotka řekl Japoncům, že budeme lithiové centrum Evropy

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Karlovarský festival se blíží. Moderovat ho opět bude Marek Eben

S mezinárodním filmovým festivalem v Karlových Varech je tvář Marka Ebena spjata stejně silně jako Jiřího Bartošky, Evy Zaoralové nebo bratrů Cabanů. I letos bude oblíbený herec, skladatel a zpěvák na přehlídce plnit roli moderátora. Festival odstartuje už tento pátek. Která místa má Marek Eben ve Varech a v jejich okolí rád?

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Karlovarský festival se blíží. Moderovat ho opět bude Marek Eben

S mezinárodním filmovým festivalem v Karlových Varech je tvář Marka Ebena spjata stejně silně jako Jiřího Bartošky, Evy Zaoralové nebo bratrů Cabanů. I letos bude oblíbený herec, skladatel a zpěvák na přehlídce plnit roli moderátora. Festival odstartuje už tento pátek. Která místa má Marek Eben ve Varech a v jejich okolí rád?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies