VYBERTE SI REGION

Hřbitov v Budějovicích pojmenoval starosta na počest zesnulé manželky

České Budějovice - Roku 1889 vysvětil budějovický biskup Martin Josef Říha nový budějovický hřbitov, tehdy však ještě nenesl jméno sváté Otýlie.

1.11.2014
SDÍLEJ:

Hřbitov svaté Otýlie v Českých Budějovicích. Ilustrační foto.Foto: Deník/Jaroslav Sýbek

Svůj současný název hřbitov získal až o dva roky později. „Tehdejší starosta Českých Budějovic Josef Kneissl nechal na počest své zesnulé manželky Otýlie upravit obřadní síň na kapli stejnojmenné světice, tedy svaté Otýlie," vysvětluje budějovický historik Daniel Kovář při procházení mezi pomníky na dosud využívaném budějovickém hřbitově. „Zajímavé je, že dnes již skoro nikdo neví, proč se hřbitov jmenuje po docela neznámé světici ze sedmého století," dodává.

Budějovický hřbitov svaté Otýlie se nachází na Pražské třídě a začal vznikat v roce 1887. Práce na budování nového hřbitova svěřili Budějovičtí staviteli Jakobu Stabernakovi. Ještě předtím, než se na hřbitově začalo pohřbívat, byl 30. června 1888 vztyčen na křižovatce hlavních chodníků hřbitova kamenný kříž s Kristovým tělem.

„Hned v den vysvěcení, tedy 23. dubna 1889, se zde konal první pohřeb," vypráví Daniel Kovář. „Podle záznamů to bylo malé dítě, asi sedmiměsíční. To tehdy nebylo nic zvláštního, protože úmrtnost dětí byla opravdu vysoká," vysvětluje historik a autor publikace Budějovické hřbitovy.

Po pouhých deseti letech byla vysvěcená část hřbitova zcela zaplněna a zemřelí se začali ukládat znovu do postupně zrušených hrobů. Počátkem 20. století se tedy přistoupilo k využívání druhé, dosud nevysvěcené části hřbitova.

Koncem roku 1910 dosáhl počet pochovaných nebožtíků 14 000, za první světové války byl zaplněn již téměř celý hřbitov a v roce 1915 představitelé města zahájili jednání o výkupu dalších pozemků.

„Vojáci pohřbení v Budějovicích za první světové války zde mají svůj pomník. Původně zde byly i náhrobky," ukazuje na zelenou plochu vedle rozptylové loučky ze šedesátých let Daniel Kovář. I nyní tam leží několik kytic a svíček. „Je hezké, že si někdo na tyto vojáky vzpomene i dnes," usmívá se historik.

Další významnější změnou v dějinách hřbitova se stalo zřízení krematoria. Začalo se stavět v roce 1923 a slavnostně bylo otevřeno 19. dubna 1925 starostou Bedřichem Králem. V letech 1926 1927 vznikla nová pohřební síň.

Polovina 20. let přinesla ještě nezbytné rozšíření hřbitova východním směrem, kolem nové části byla vybudována ohradní zeď. Stále se zvyšující počet žehů vedl k rozšiřování urnových hájů. V 60. letech zde byl zaveden rozptyl zpopelněných ostatků a zřízena rozptylová loučka.

Na hlavní vchod zapomeňteKvůli stavebním úpravám se nesmí používat hlavní vchod z Pražské třídy na budějovický hřbitov sv. Otýlie. „Jsou tam zákazové cedule, je to především kvůli bezpečnosti," vysvětluje Ladislava Sobíšková ze Správy hřbitova sv. Otýlie. „Bohužel tudy lidé stále chodí. Úplně uzavřít jej totiž nemůžeme, jezdí tudy vozidla, která se podílejí na rekonstrukci hřbitova. A právě to je problém, pro chodce by to mohlo být nebezpečné. Navíc se v další části výměny kanalizace v těchto místech objeví skoro třímetrový výkop," dodává. Hřbitov totiž nyní dělníci rekonstruují. Mění zastaralé kanalizační potrubí. „Návštěvníkům hřbitova se omlouváme, že je zde nyní stavební provoz, ale rekonstrukce byla už velmi potřebná. Prosíme je o shovívavost," doplňuje Ladislava Sobíšková. Oprava hřbitova potrvá pravděpodobně až do roku 2016. „Část peněz na opravy jsme získali od města, zbytek hradíme sami," upřesňuje. Na konci rekonstrukce by se pak oprav prý měly dočkat například i chodníky před obřadní síní krematoria.
I přesto, že je tedy vjezd hlavní branou na hřbitov zakázán, je stále možné se přímo na hřbitov dostat vozidlem. „Chápeme, že pro mnoho lidí může být cesta pěšky po hřbitově problematická. Kdo se nyní chce přímo na hřbitov dostat vozidlem, může využít bránu ve spodní části hřbitova, v Horní ulici. Tudy k nám nyní jezdí i různé specializované firmy, například s pomníky a podobně," uvádí Ladislava Sobíšková. „Stále ale platí pro návštěvníky povinnost nahlásit vjezd vozidlem u nás na správě, potřebujeme mít přehled o tom, kdo se nám po hřbitově autem pohybuje," doplňuje.

Na své blízké můžete zavzpomínat i ZDE

Autor: Jana Klomfarová

1.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

děti na základní škole
1 14

Stát bude platit školy asi podle počtu odučených hodin, ne žáků

Europoslanec Pavel Telička.
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím - Střední Itálii dnes postihla série silných zemětřesení. Podle seismologického střediska EMSC měly sílu od 5,3 do 5,7 stupně. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, první menší škody ale hlásí město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies