VYBERTE SI REGION

Japonská zahrada není nikdy úplně dokončena, říká David Plouhar z Budějovic

České Budějovice - David Plouhar je designérem a také obdivovatelem japonské kultury a nadšeným bonsajistou. „Ze zahraničí se k nám dováží velké množství dřevin a rostlin. Problém je však v tom, že jsou zvyklé na jiné podnebí a podmínky," říká.

15.10.2014
SDÍLEJ:

David Plouhar.Foto: Deník/Edwin Otta

Pro kytarový festival Na dvanácti strunách, který se koná 
v areálu kláštera na Piaristickém náměstí jste vytvářel logo. Na co jste při tom kladl hlavní důraz? Měl jste více variant 
a jak dlouho trvalo, než jste tu finální vybral?
Vytváření tohoto loga šlo hladce, neboť Festival 
na 12 strunách je krásný projekt. Variant bylo samozřejmě jako vždy více, ale upřednostnil jsem tehdy maximální jednoduchost a čitelnost pro širokou veřejnost a shoda s panem Steffalem byla jednohlasná.

Liší se něčím vytváření loga 
pro kytarový festival od ostatních podobných prací?
Myslím, že ne. Je to vždy 
od začátku tvůrčí proces – myšlenka, první skicy, konzultace, obhajoba a převedení do reality… Liší se to pak 
už jen zadáním a přístupem 
k danému tématu.

Profesí jste výtvarník a designér. Ve volném čase jste ale obdivovatel japonské kultury 
a bonsajista. Vzpomenete si 
na první podnět, který vás k Japonsku nasměroval?
Myslím, že obdivovatel japonské kultury jsem nejen 
ve volném čase. Japonsko mně uchvátilo nejdříve právě v mé profesi designéra. Japonci jsou totiž mistři ve využití každého centimetru – a to hlavně prakticky, což je mé designérské krédo. A zrovna tak jsou schopni dát určitému důležitému předmětu – ať je to právě bonsaj, či jiný artefakt, svůj tzv. svatý prostor, aby vynikl a sloužil k uklidnění duše. Vždycky mě to dostane.

Svou zahradu vytváříte v japonském stylu. Jak velkou má rozlohu a připravujete ji nějak na zimu?
Řekl bych spíše japonskou zahradu s českými prvky. Pravověrná japonská zahrada 
u nás nejde už kvůli jinému klimatu tak úplně udělat. Japonci by ji považovali svou rozlohou za obrovskou, přitom má na české poměry „pouhých" 1500 metrů čtverečních. Jejich mitrovská dílka potřebují kolikrát jen pár metrů čtverečních a mají strašnou sílu. Při zazimovávání jim to právě kolikrát závidím :-).

Konzultujete s někým její vývoj nebo spoléháte na vlastní fantazii a předlohy?
Co se týče navrhování, tak to se většinou rodí u mě v hlavě, pořád ležím v knihách, pozoruji přírodu, jezdím po jiných zahradách a tvořím…Vývoj 
a pěstování pak konzultuji 
s přáteli, kteří mají už více zkušeností. Někdy je to ale také metoda „pokus omyl".

Na co ze zahrady jste nejvíce hrdý?
To se asi nedá takto jednoznačně říci. Spíše jsem hrdý na to, že se nám se ženou daří společnými silami zahradu neustále doplňovat a vylepšovat, aby stále ladila s domem 
a měla pro nás relaxační účinky.

Co se nejobtížněji shánělo nebo vytvářelo?
Sehnat se u nás dá už prakticky cokoliv, je tu spoustu specializovaných center. Horší je to ale s následnou realizací – máme totiž zahradu na jílovitém podloží a to málokterá „japonská" rostlina dobře snáší. Proces sázení a následné péče je tak pro nás o něco obtížnější. Proto jsme vždy rádi, když se nová rostlina ujme a dělá nám radost svou krásou a zdravým růstem.

Dají se všechny potřebné rostliny a dřeviny sehnat i u nás, nebo se něco musí nechat poslat 
z Japonska?
Ze zahraničí se k nám dováží velké množství dřevin a rostlin. Problém je však v tom, že jsou zvyklé na jiné podnebí 
a podmínky. Chce to už pár zkušeností a vědomostí, aby člověk nekoupil za velké peníze něco, co mu u nás z nějakého důvodu pak nebude prospívat. Já osobně upřednostňuji rostliny vypěstované 
v Čechách a nejbližším okolí (Německo, Polsko atd.), jsou odolnější v našich klimatických podmínkách a mnohdy 
i levnější.

Říkáte, že japonská zahrada nikdy není hotova. Jak dlouho ji ale vytváříte a jak daleko má 
k přibližně konečné podobě?
Naše zahrada vznikla před necelými šesti lety a neustále se mění. Jak rostliny prospívají, přibývají na velikosti, případně také občas umírají, je potřeba zahradu neustále dotvářet a přibližovat k dokonalosti. Je to nekonečný proces – myslím, že úplně hotová opravdu nebude nikdy :-)

Umíte japonsky třeba názvy květin a nějaké odborné termíny?
Bylo by špatné, kdybych neuměl :-). Ležím v knihách neustále…

Jste zároveň bonsajista. Kdy jste začal pěstovat první bonsaj a jaký to byl druh?
Řekl bych spíše zatím bonsajový nadšenec. Neustále se učím, zdokonaluji své dovednosti a snažím se správně pochopit celkový proces pěstování. Miluji borovice a svou první jsem si z lesa přinesl zhruba před pěti lety.

Co je při pěstování bonsají nejdůležitější?
Láska k přírodě, čas a velká trpělivost.

Cení se u malých stromečků více stáří nebo krása?
Odborníci si cení právě toho stáří (které se dá při troše umu a zkušeností vytvořit
i uměle). Běžný pozorovatel a laik bude uchvácen spíše tou krásou. Ale není nic hezčího než stará a krásná bonsaj…

Autor: Edwin Otta

15.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Předseda ODS Fiala: Zemanův projev ukázal na jeho sbližování s Babišem

Praha - Projev prezidenta Miloše Zemana ve Sněmovně při projednávání státního rozpočtu ukázal na jeho sbližování s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Novinářům to dnes řekl předseda opoziční ODS Petr Fiala s tím, že to nepokládá za šťastné pro Česko. Zeman podle Fialy svými závěry popřel některé teze, které sám v projevu přednesl.

Babiš obhajoval rozpočet, dle něj je podstatné, že deficit klesá

Praha - Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) před jednáním Sněmovny obhajoval navržený deficit státního rozpočtu na příští rok ve výši 60 miliard korun. Podle něj je podstatné, že se od začátku funkčního období vlády daří deficit postupně snižovat, stejně jako státní dluh. Odmítl také výtky opozice, že je v rozpočtu málo investic.

Devatero originálních adventních trhů

S blížícími se Vánocemi zaplavují náměstí evropských měst stánky s rozmanitými vánočními dárky, dekoracemi i místními specialitami. Ne všechny adventní trhy ale nabízejí tu samou atmosféru. Vánoční atmosféra se dá zažít i za polárním kruhem, pod zemí či na vodě, zjistil hotelový vyhledávač trivago.cz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies