VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Je to čtvrt století, co lidé vyšli do ulic

České Budějovice - Na listopadové dění před pětadvaceti lety vzpomíná v těchto dnech snad úplně každý. V krajském městě se centrem protestů proti totalitě stalo náměstí, které neslo název Jana Žižky z Trocnova

17.11.2014 1
SDÍLEJ:

Lidský řetěz se v listopadu 1989 vinul podobně jako v dalších městech také ulicemi a náměstím v Českých Budějovicích. Zorganizovali jej především studenti.Foto: Státní okresní archiv České Budějovice

„Nesmíme na ty události zapomenout, vždyť díky nim dnes můžeme o tom, co se dělo, svobodně mluvit,"  říká Jana Zahradníková, přednášející na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity.

Stovky lidí demonstrovaly před pětadvaceti lety na českobudějovické náměstí proti totalitnímu režimu.„V devětaosmdesátém roce jsem byl tady v Českých Budějovicích. Šel jsem se známými na náměstí ke kašně, měli jsme v ruce klíče a cinkali. Všichni jsme si připnuli na klopy barevné stužky," vzpomíná Stanislav Dinič 
z Českých Budějovic. „Tehdy jsme doufali, že se vše změní k lepšímu, ale podle mě tomu tak úplně nebylo," dodává při vzpomínce na listopadovou náladu před čtvrt stoletím.

Na revoluci si pamatuje i učitel českého jazyka na Gymnáziu Česká Jiří Krejčí. „Tehdy mi bylo patnáct let 
a všechno jsem to prožíval naplno," říká učitel, jenž ve škole se studenty pracuje na různých projektech k připomínce revoluce. „Je dobře, že se o ty události zajímají i dnešní mladí lidé," dodává.

Gottwald s Leninem skončili za plotem

Socha Gottwalda se z dnešního sídliště Šumava stěhovala do Mříče.Bronzové sochy Klementa Gottwalda 
i Vladimíra Iljiče Lenina se před rokem 1989 pyšně vypínaly na prostranstvích rušných čtvrtí v Českých Budějovicích. Klement Gottwald tehdy kraloval sídlišti Vítězného února, dnešní ulici Jana Opletala na sídlišti Šumava, Lenin zase shlížel na Budějčáky chodící kolem něho na Senovážném náměstí, tenkrát náměstí 1. máje.

Po revoluci se oba sešli za mřížemi. Přesněji řečeno za bytelným mřížovaným plotem obehnaným třemi řadami ostnatého drátu, který chránil areál společnosti Agrio Křemže v Mříči na Českokrumlovsku. Firma Agrio k těmto soudruhům přišla poté, co areál 
i s nimi koupila od předchozího vlastníka.

Pomník socialismu Fotografie zachycuje výzdobu k 50. výročí vzniku KSČ na náměstí Jiřího z Poděbrad v Českých Budějovicích v červenci 1971.„Lenin byl v Českých Budějovicích slavnostně odhalen za muzeem dne 11. prosince 1972 za účasti údajně 20 tisíc lidí," připomněl historik Jan Schinko a doplnil, že autory sochy Lenina byli manželé Ludvík a Božena Kodymovi. Gottwald, jehož odhalení se zúčastnilo asi devět tisíc lidí včetně nechvalně známého  hlavního cenzora ÚV KSČ Jana Fojtíka, byl dílem sochaře Františka Mrázka.

Největším pomníkem ve městě mělo být v 50. letech 20. století sousoší Stalina na tehdejším Stalinově náměstí. Příprava byla veliká, sešlo se asi 50 návrhů, které jako hlavní motiv prostoru za muzeem měly sousoší Stalina. Dříve, než se však sen o Stalinově pomníku proměnil ve skutečnost, diktátor zemřel a byl prohlášen za zločince.

Poukázky na knihy ze západu zmizely

Balvan před knihovnou dodnes odkazuje na původní muzeum.Cinkání klíčů rozeznělo v roce 1989 celou zemi. Sametová revoluce přinesla mnohé. Od změn 
v politickém vedení země až třeba po nové knihy do regálů knihoven.

„U nás to bylo doslova sametové. Svolal se stávkový výbor a hlasovalo se, zda zůstanu ve funkci ředitelky," vzpomíná Květa Cempírková 
z Jihočeské vědecké knihovny. „A prošla jsem. Ze stovky lidí proti mě hlasovalo jen osm," vypráví s úsměvem ředitelka, která knihovnu nakonec vedla až do roku 2012.

Budějovická knihovna 
ještě v roce 1989 sídlila v Eggertově vile, kde je dodnes jedna z jejích poboček. „Ta budova tehdy byla v hrozném stavu. Přivítali jsme, když nám dislokační komise Občanského fóra přidělila bývalé Muzeum dělnického revolučního hnutí," říká Květa Cempírková. Knihovna sídlí v této budově na Lidické třídě dodnes.

Po revoluci se v knihovnách s chutí rozloučili s poukázkami na západní knihy.  
„V tomhle pro mě nastal velký zlom. Říkala jsem si, že konečně lidem můžeme zprostředkovat informace," vzpomíná Květa Cempírková.

„Už před sametovou revolucí jsme sice západní literaturu kupovali, ale bylo to velmi omezené. Mohli jsme občas získat nějaké západní časopisy nebo odborné knihy. Ty se ale kupovaly většinou na objednávku. Do českobudějovické knihovny totiž často chodil třeba primář očního oddělení Alois Timr, takže jsme pro něj občas něco odborného pořídili," vypráví bývalá ředitelka knihovny.

V centru se dal koupit koberec, ale i ananasové chlebíčkyPohled na východní část Mariánského náměstí v Českých Budějovicích v roce 1980. Dnes se v Českých Budějovicích procházíme ulicí Karla IV., dříve to byla ulice Osvobození. Podobně se po revoluci změnily názvy i dalších českobudějovický ulic. Kněžská nesla dříve název Norberta Frýda, Krajinská se jmenovala třída 
5. května. A třída Míru bývala tam, co je dnes Pražská. Když jste posílali dopis někomu, kdo se nacházel na centrálním náměstí, nepsali jste na obálku jméno zakladatele města Přemysla Otakara II., ale bylo třeba napsat Žižkovo náměstí.

V Budějovicích se toho ale za pětadvacet let, které uplynuly od revolučních událostí, změnilo více než jen názvy ulic. Všimnout si toho mohou například lidé, kteří před revolucí i dnes nakupují v samotném centru města. Na severní straně náměstí býval podle vzpomínek znalce místní historie Jana Schinka obchod potravin a řeznictví u Kulíků, ale také květinářství nebo známá cukrárna u Metelců, kde se vyučil cukrář Jakeš, později autor Jakešova pudinku v Mlíčňáku.

Poblíž byl POFIS pro filatelisty a Střihová služba. Ta byla poměrně frekventovaná. Podle střihu se dalo leccos doma ušít, a tím ušetřit. Na východní straně náměstí bylo možné nakoupit v drogerii – parfumerii a cukrovinkách. V domě u Házů, správně Haasů, se pořizovaly koberce 
a záclony.

Na jižní straně náměstí zanikl na rohu Divadelní oblíbený obchod Káva – čaj. Měli tam jako první ve městě dárkové koše. Vedle bývala historická lékárna U Bílého anděla, dále knihkupectví a Foto – kino, kde se též vyvolávaly filmy. V přízemí hotelu Slunce byla proslulá cukrárna s vlastními cukrářskými výrobky a zmrzlinami. Měli asi 20 druhů zmrzlin skoro jako v Itálii. Také ananasové chlebíčky.

Na konci jižní strany náměstí na rohu Biskupské v domě Stará pošta prosperovala Rybárna. Točilo se tam i pivo. Na západní straně náměstí bývala hlavní prodejna Poštovní novinové služby.

Autor: Martin Tröster, Redakce

17.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Alexej Navalnyj
2 6

Soud uložil Navalnému 15 dní vězení, kladl prý odpor policii

Předseda KDU-ČSL a místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (vpravo) a 1. místopředseda strany a ministr zemědělství Marian Jurečka.
12 8

Devět procent. Lidovci a STAN by se do Sněmovny společně nedostali

Odměna pro šéfa VZP? Až šestinásobek platu. Radní chtějí změnit systém

Správní rada největší české zdravotní pojišťovny dnes rozhodne, jak tučnou odměnu si na účet připíše ředitel Zdeněk Kabátek. Mohl by si přijít až na šestinásobek svého platu, tedy asi 1,35 milionu korun hrubého.

Zeman jmenuje Havlíčka ministrem průmyslu příští týden

Prezident Miloš Zeman jmenuje příští týden novým ministrem průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka. Havlíček to řekl po dnešní schůzce s prezidentem na Pražském hradě. Termín jmenování oznámí Pražský hrad.

AKTUALIZOVÁNO

Dva lidé a firma čelí obžalobě za podplácení v České poště

Pražské vrchní státní zastupitelství v pondělí podalo obžalobu na dva lidi a jednu firmu za korupci v souvislosti se zajištěním bezpečnostních služeb pro Českou poštu. Na webu o tom informoval dozorující státní zástupce Zdeněk Matula. Za podplácení úřední osoby hrozí obviněným až šestileté vězení, propadnutí majetku nebo peněžitý trest. Podle dřívějších informací se kauza týká firmy Alkom.

Porno na počítači prezidenta. Národní bezpečnostní úřad o tom nevěděl

Pražský hrad se v případě dětské pornografie, kterou podle prezidenta Miloše Zemana někdo nainstaloval na jeho počítač v Lánech, na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) neobrátil. Mluvčí úřadu Radek Holý řekl, že daný počítač zřejmě nespadá pod zákon o kybernetické bezpečnosti. Povinnost obrátit se na úřad tak Hrad neměl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies