VYBERTE SI REGION

Je to čtvrt století, co lidé vyšli do ulic

České Budějovice - Na listopadové dění před pětadvaceti lety vzpomíná v těchto dnech snad úplně každý. V krajském městě se centrem protestů proti totalitě stalo náměstí, které neslo název Jana Žižky z Trocnova

17.11.2014 1
SDÍLEJ:

Lidský řetěz se v listopadu 1989 vinul podobně jako v dalších městech také ulicemi a náměstím v Českých Budějovicích. Zorganizovali jej především studenti.Foto: Státní okresní archiv České Budějovice

„Nesmíme na ty události zapomenout, vždyť díky nim dnes můžeme o tom, co se dělo, svobodně mluvit,"  říká Jana Zahradníková, přednášející na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity.

Stovky lidí demonstrovaly před pětadvaceti lety na českobudějovické náměstí proti totalitnímu režimu.„V devětaosmdesátém roce jsem byl tady v Českých Budějovicích. Šel jsem se známými na náměstí ke kašně, měli jsme v ruce klíče a cinkali. Všichni jsme si připnuli na klopy barevné stužky," vzpomíná Stanislav Dinič 
z Českých Budějovic. „Tehdy jsme doufali, že se vše změní k lepšímu, ale podle mě tomu tak úplně nebylo," dodává při vzpomínce na listopadovou náladu před čtvrt stoletím.

Na revoluci si pamatuje i učitel českého jazyka na Gymnáziu Česká Jiří Krejčí. „Tehdy mi bylo patnáct let 
a všechno jsem to prožíval naplno," říká učitel, jenž ve škole se studenty pracuje na různých projektech k připomínce revoluce. „Je dobře, že se o ty události zajímají i dnešní mladí lidé," dodává.

Gottwald s Leninem skončili za plotem

Socha Gottwalda se z dnešního sídliště Šumava stěhovala do Mříče.Bronzové sochy Klementa Gottwalda 
i Vladimíra Iljiče Lenina se před rokem 1989 pyšně vypínaly na prostranstvích rušných čtvrtí v Českých Budějovicích. Klement Gottwald tehdy kraloval sídlišti Vítězného února, dnešní ulici Jana Opletala na sídlišti Šumava, Lenin zase shlížel na Budějčáky chodící kolem něho na Senovážném náměstí, tenkrát náměstí 1. máje.

Po revoluci se oba sešli za mřížemi. Přesněji řečeno za bytelným mřížovaným plotem obehnaným třemi řadami ostnatého drátu, který chránil areál společnosti Agrio Křemže v Mříči na Českokrumlovsku. Firma Agrio k těmto soudruhům přišla poté, co areál 
i s nimi koupila od předchozího vlastníka.

Pomník socialismu Fotografie zachycuje výzdobu k 50. výročí vzniku KSČ na náměstí Jiřího z Poděbrad v Českých Budějovicích v červenci 1971.„Lenin byl v Českých Budějovicích slavnostně odhalen za muzeem dne 11. prosince 1972 za účasti údajně 20 tisíc lidí," připomněl historik Jan Schinko a doplnil, že autory sochy Lenina byli manželé Ludvík a Božena Kodymovi. Gottwald, jehož odhalení se zúčastnilo asi devět tisíc lidí včetně nechvalně známého  hlavního cenzora ÚV KSČ Jana Fojtíka, byl dílem sochaře Františka Mrázka.

Největším pomníkem ve městě mělo být v 50. letech 20. století sousoší Stalina na tehdejším Stalinově náměstí. Příprava byla veliká, sešlo se asi 50 návrhů, které jako hlavní motiv prostoru za muzeem měly sousoší Stalina. Dříve, než se však sen o Stalinově pomníku proměnil ve skutečnost, diktátor zemřel a byl prohlášen za zločince.

Poukázky na knihy ze západu zmizely

Balvan před knihovnou dodnes odkazuje na původní muzeum.Cinkání klíčů rozeznělo v roce 1989 celou zemi. Sametová revoluce přinesla mnohé. Od změn 
v politickém vedení země až třeba po nové knihy do regálů knihoven.

„U nás to bylo doslova sametové. Svolal se stávkový výbor a hlasovalo se, zda zůstanu ve funkci ředitelky," vzpomíná Květa Cempírková 
z Jihočeské vědecké knihovny. „A prošla jsem. Ze stovky lidí proti mě hlasovalo jen osm," vypráví s úsměvem ředitelka, která knihovnu nakonec vedla až do roku 2012.

Budějovická knihovna 
ještě v roce 1989 sídlila v Eggertově vile, kde je dodnes jedna z jejích poboček. „Ta budova tehdy byla v hrozném stavu. Přivítali jsme, když nám dislokační komise Občanského fóra přidělila bývalé Muzeum dělnického revolučního hnutí," říká Květa Cempírková. Knihovna sídlí v této budově na Lidické třídě dodnes.

Po revoluci se v knihovnách s chutí rozloučili s poukázkami na západní knihy.  
„V tomhle pro mě nastal velký zlom. Říkala jsem si, že konečně lidem můžeme zprostředkovat informace," vzpomíná Květa Cempírková.

„Už před sametovou revolucí jsme sice západní literaturu kupovali, ale bylo to velmi omezené. Mohli jsme občas získat nějaké západní časopisy nebo odborné knihy. Ty se ale kupovaly většinou na objednávku. Do českobudějovické knihovny totiž často chodil třeba primář očního oddělení Alois Timr, takže jsme pro něj občas něco odborného pořídili," vypráví bývalá ředitelka knihovny.

V centru se dal koupit koberec, ale i ananasové chlebíčkyPohled na východní část Mariánského náměstí v Českých Budějovicích v roce 1980. Dnes se v Českých Budějovicích procházíme ulicí Karla IV., dříve to byla ulice Osvobození. Podobně se po revoluci změnily názvy i dalších českobudějovický ulic. Kněžská nesla dříve název Norberta Frýda, Krajinská se jmenovala třída 
5. května. A třída Míru bývala tam, co je dnes Pražská. Když jste posílali dopis někomu, kdo se nacházel na centrálním náměstí, nepsali jste na obálku jméno zakladatele města Přemysla Otakara II., ale bylo třeba napsat Žižkovo náměstí.

V Budějovicích se toho ale za pětadvacet let, které uplynuly od revolučních událostí, změnilo více než jen názvy ulic. Všimnout si toho mohou například lidé, kteří před revolucí i dnes nakupují v samotném centru města. Na severní straně náměstí býval podle vzpomínek znalce místní historie Jana Schinka obchod potravin a řeznictví u Kulíků, ale také květinářství nebo známá cukrárna u Metelců, kde se vyučil cukrář Jakeš, později autor Jakešova pudinku v Mlíčňáku.

Poblíž byl POFIS pro filatelisty a Střihová služba. Ta byla poměrně frekventovaná. Podle střihu se dalo leccos doma ušít, a tím ušetřit. Na východní straně náměstí bylo možné nakoupit v drogerii – parfumerii a cukrovinkách. V domě u Házů, správně Haasů, se pořizovaly koberce 
a záclony.

Na jižní straně náměstí zanikl na rohu Divadelní oblíbený obchod Káva – čaj. Měli tam jako první ve městě dárkové koše. Vedle bývala historická lékárna U Bílého anděla, dále knihkupectví a Foto – kino, kde se též vyvolávaly filmy. V přízemí hotelu Slunce byla proslulá cukrárna s vlastními cukrářskými výrobky a zmrzlinami. Měli asi 20 druhů zmrzlin skoro jako v Itálii. Také ananasové chlebíčky.

Na konci jižní strany náměstí na rohu Biskupské v domě Stará pošta prosperovala Rybárna. Točilo se tam i pivo. Na západní straně náměstí bývala hlavní prodejna Poštovní novinové služby.

Autor: Martin Tröster, Redakce

17.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies