VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Je to čtvrt století, co lidé vyšli do ulic

České Budějovice - Na listopadové dění před pětadvaceti lety vzpomíná v těchto dnech snad úplně každý. V krajském městě se centrem protestů proti totalitě stalo náměstí, které neslo název Jana Žižky z Trocnova

17.11.2014 1
SDÍLEJ:

Lidský řetěz se v listopadu 1989 vinul podobně jako v dalších městech také ulicemi a náměstím v Českých Budějovicích. Zorganizovali jej především studenti.Foto: Státní okresní archiv České Budějovice

„Nesmíme na ty události zapomenout, vždyť díky nim dnes můžeme o tom, co se dělo, svobodně mluvit,"  říká Jana Zahradníková, přednášející na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity.

Stovky lidí demonstrovaly před pětadvaceti lety na českobudějovické náměstí proti totalitnímu režimu.„V devětaosmdesátém roce jsem byl tady v Českých Budějovicích. Šel jsem se známými na náměstí ke kašně, měli jsme v ruce klíče a cinkali. Všichni jsme si připnuli na klopy barevné stužky," vzpomíná Stanislav Dinič 
z Českých Budějovic. „Tehdy jsme doufali, že se vše změní k lepšímu, ale podle mě tomu tak úplně nebylo," dodává při vzpomínce na listopadovou náladu před čtvrt stoletím.

Na revoluci si pamatuje i učitel českého jazyka na Gymnáziu Česká Jiří Krejčí. „Tehdy mi bylo patnáct let 
a všechno jsem to prožíval naplno," říká učitel, jenž ve škole se studenty pracuje na různých projektech k připomínce revoluce. „Je dobře, že se o ty události zajímají i dnešní mladí lidé," dodává.

Gottwald s Leninem skončili za plotem

Socha Gottwalda se z dnešního sídliště Šumava stěhovala do Mříče.Bronzové sochy Klementa Gottwalda 
i Vladimíra Iljiče Lenina se před rokem 1989 pyšně vypínaly na prostranstvích rušných čtvrtí v Českých Budějovicích. Klement Gottwald tehdy kraloval sídlišti Vítězného února, dnešní ulici Jana Opletala na sídlišti Šumava, Lenin zase shlížel na Budějčáky chodící kolem něho na Senovážném náměstí, tenkrát náměstí 1. máje.

Po revoluci se oba sešli za mřížemi. Přesněji řečeno za bytelným mřížovaným plotem obehnaným třemi řadami ostnatého drátu, který chránil areál společnosti Agrio Křemže v Mříči na Českokrumlovsku. Firma Agrio k těmto soudruhům přišla poté, co areál 
i s nimi koupila od předchozího vlastníka.

Pomník socialismu Fotografie zachycuje výzdobu k 50. výročí vzniku KSČ na náměstí Jiřího z Poděbrad v Českých Budějovicích v červenci 1971.„Lenin byl v Českých Budějovicích slavnostně odhalen za muzeem dne 11. prosince 1972 za účasti údajně 20 tisíc lidí," připomněl historik Jan Schinko a doplnil, že autory sochy Lenina byli manželé Ludvík a Božena Kodymovi. Gottwald, jehož odhalení se zúčastnilo asi devět tisíc lidí včetně nechvalně známého  hlavního cenzora ÚV KSČ Jana Fojtíka, byl dílem sochaře Františka Mrázka.

Největším pomníkem ve městě mělo být v 50. letech 20. století sousoší Stalina na tehdejším Stalinově náměstí. Příprava byla veliká, sešlo se asi 50 návrhů, které jako hlavní motiv prostoru za muzeem měly sousoší Stalina. Dříve, než se však sen o Stalinově pomníku proměnil ve skutečnost, diktátor zemřel a byl prohlášen za zločince.

Poukázky na knihy ze západu zmizely

Balvan před knihovnou dodnes odkazuje na původní muzeum.Cinkání klíčů rozeznělo v roce 1989 celou zemi. Sametová revoluce přinesla mnohé. Od změn 
v politickém vedení země až třeba po nové knihy do regálů knihoven.

„U nás to bylo doslova sametové. Svolal se stávkový výbor a hlasovalo se, zda zůstanu ve funkci ředitelky," vzpomíná Květa Cempírková 
z Jihočeské vědecké knihovny. „A prošla jsem. Ze stovky lidí proti mě hlasovalo jen osm," vypráví s úsměvem ředitelka, která knihovnu nakonec vedla až do roku 2012.

Budějovická knihovna 
ještě v roce 1989 sídlila v Eggertově vile, kde je dodnes jedna z jejích poboček. „Ta budova tehdy byla v hrozném stavu. Přivítali jsme, když nám dislokační komise Občanského fóra přidělila bývalé Muzeum dělnického revolučního hnutí," říká Květa Cempírková. Knihovna sídlí v této budově na Lidické třídě dodnes.

Po revoluci se v knihovnách s chutí rozloučili s poukázkami na západní knihy.  
„V tomhle pro mě nastal velký zlom. Říkala jsem si, že konečně lidem můžeme zprostředkovat informace," vzpomíná Květa Cempírková.

„Už před sametovou revolucí jsme sice západní literaturu kupovali, ale bylo to velmi omezené. Mohli jsme občas získat nějaké západní časopisy nebo odborné knihy. Ty se ale kupovaly většinou na objednávku. Do českobudějovické knihovny totiž často chodil třeba primář očního oddělení Alois Timr, takže jsme pro něj občas něco odborného pořídili," vypráví bývalá ředitelka knihovny.

V centru se dal koupit koberec, ale i ananasové chlebíčkyPohled na východní část Mariánského náměstí v Českých Budějovicích v roce 1980. Dnes se v Českých Budějovicích procházíme ulicí Karla IV., dříve to byla ulice Osvobození. Podobně se po revoluci změnily názvy i dalších českobudějovický ulic. Kněžská nesla dříve název Norberta Frýda, Krajinská se jmenovala třída 
5. května. A třída Míru bývala tam, co je dnes Pražská. Když jste posílali dopis někomu, kdo se nacházel na centrálním náměstí, nepsali jste na obálku jméno zakladatele města Přemysla Otakara II., ale bylo třeba napsat Žižkovo náměstí.

V Budějovicích se toho ale za pětadvacet let, které uplynuly od revolučních událostí, změnilo více než jen názvy ulic. Všimnout si toho mohou například lidé, kteří před revolucí i dnes nakupují v samotném centru města. Na severní straně náměstí býval podle vzpomínek znalce místní historie Jana Schinka obchod potravin a řeznictví u Kulíků, ale také květinářství nebo známá cukrárna u Metelců, kde se vyučil cukrář Jakeš, později autor Jakešova pudinku v Mlíčňáku.

Poblíž byl POFIS pro filatelisty a Střihová služba. Ta byla poměrně frekventovaná. Podle střihu se dalo leccos doma ušít, a tím ušetřit. Na východní straně náměstí bylo možné nakoupit v drogerii – parfumerii a cukrovinkách. V domě u Házů, správně Haasů, se pořizovaly koberce 
a záclony.

Na jižní straně náměstí zanikl na rohu Divadelní oblíbený obchod Káva – čaj. Měli tam jako první ve městě dárkové koše. Vedle bývala historická lékárna U Bílého anděla, dále knihkupectví a Foto – kino, kde se též vyvolávaly filmy. V přízemí hotelu Slunce byla proslulá cukrárna s vlastními cukrářskými výrobky a zmrzlinami. Měli asi 20 druhů zmrzlin skoro jako v Itálii. Také ananasové chlebíčky.

Na konci jižní strany náměstí na rohu Biskupské v domě Stará pošta prosperovala Rybárna. Točilo se tam i pivo. Na západní straně náměstí bývala hlavní prodejna Poštovní novinové služby.

Autor: Martin Tröster, Redakce

17.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na ministra financí Ivan Pilný poskytl 18. května v Praze rozhovor Deníku.
1 17

Pilný: Návrh rozpočtu je rozumný, změny neplánuji

Dennis Russell Davies

Na Pražské jaro po čtvrtstoletí vrací Dennis Russell Davies

Otec zavíral své děti do hladomorny, tvrdí obžaloba. Viní ho z týrání

Dvě nezletilé děti měl sedmačtyřicetiletý otec na Břeclavsku podle obžaloby zavírat do místnosti nazývané hladomorna. Policisté navíc sdělili, že v jeho počítači našli tisíce erotických fotografií s mladými chlapci. Případem se v úterý začal zabývat brněnský krajský soud.

EXKLUZIVNĚ / AKTUALIZUJEME

Čtyři autentické dojmy z Británie: Lidé jsou šokovaní, život se ale nezastavil

/VIDEO, ROZHOVOR/ Jak se tragédie v Manchesteru, kde útočník na koncertě odpálil bombu, dotkla tamních obyvatel, včetně české ředitelky Czech School Manchester? Jaké dojmy a postřehy nám svěřil novinář deníku The Sun, jehož syn byl přítomen na tragickém koncertě? Přinášíme i poznatky další Češky, sociální praconice Zory Zámečníkové, jež poskytla video z okolí místa činu. Rovněž jsme oslovili bývalou novinářku Deníku, nyní působící v Londýně.

AUTOMIX.CZ

OBRAZEM: Jak by asi dnes vypadala legendární auta východního bloku?

Po rozpadu východního bloku se mnoho ikonických vozů této éry nedočkalo přímého nástupce. Plno nadšenců si však představuje jejich návrat a skrze grafické ilustrace vytváří moderní interpretace těchto známých aut. Podívali jsme se na ty nejzajímavější.

AKTUALIZOVÁNO

Je to tady! Kajínek opustil vězení. "Vítej na svobodě," zaznělo na uvítanou

/VIDEO, FOTOGALERIE/- Doživotně odsouzený vrah Jiří Kajínek se dočkal. Dnes o půl dvanácté byla odeslána podepsaná milost prezidentem Milošem Zemanem na Ministerstvo spravedlnosti k dalšímu vyřízení. Krátce po půl druhé pak vyšel branou na svobodu. "Vítej na svobodě," křičeli přítomní na evidentně dojatého muže. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies