VYBERTE SI REGION

K českobudějovickému Malému jezu vyjedou bagry. Úpravy pomůžou při povodních

České Budějovice – Dlouhé roky trval souboj některých obyvatel z okolí Malého jezu s úřady. Jablkem sváru byly chystané protipovodňové úpravy břehů Malše. Teď jsou konečně potřebná povolení vydána a lokalitu čekají velké změny.

4.3.2013
SDÍLEJ:

Zemní práce mají minimalizovat povodňové škody.Foto: Foto: Deník / Edwin Otta

Stěhovat se mají hlavně tisíce kubíků zeminy ze stávajícího břehu. To má umožnit, aby se voda snáze rozlila při povodni. Podle Jana Flíčka, vedoucího budějovického střediska Povodí Vltavy, má nová úprava umožnit průtok takzvané stoleté vody, aniž by napáchala škody. Nejedná se však o akci Povodí Vltavy, nýbrž města. Bagrovat a také kácet se má v úseku od Malého jezu ke Kaplířově ulici.

Ozývají se ale i kritické hlasy. „Realizaci záměru padne za oběť okolo stovky stromů a keřů, zlikvidována bude dočasně i velká část současných zatravněných ploch," upozorňuje Jaroslava Brožová ze sdružení Jihočeské matky. Brožová dodává, že se jedná o razantní zásah do přírodního charakteru nábřeží se zcela nedostatečnou protipovodňovou účinností. „Námitky vlastníků sousedních nemovitostí a oponentní posudky úřady nezohlednily," připojila Brožová na adresu dlouholetých tahanic.

Podle tiskové mluvčí budějovické radnice Jitky Welzlové mají ale chystaná protipovodňová opatření platné územní rozhodnutí na základě soudního řízení. „Daný záměr je v souladu s územním plánem i Koncepcí protipovodňové ochrany kraje," dodala ještě k připravovanému zásahu Jitka Welzlová. Další akce mají následovat.

Malši uberou břehy, kvůli vodě

Tři etapy protipovodňových úprav čekají v budoucnu řeku Malši 
v Českých Budějovicích. První etapa by mohla být zahájena ještě letos u Malého jezu. „Stavbou bude ochráněna Havlíčkova kolonie a střed města před průtokem stoleté vody," přiblížila záměr města tisková mluvčí radnice Jitka Welzlová.

Další etapy mají navázat. Například v lokalitě U Špačků, nedaleko proti proudu řeky, se počítá s protipovodňovou překážkou v podobě navážky terénu a vysoké ochranné zdi. Podle kritiků radnice je to ale přesně opačný postup, než u Malého jezu, kde se má naopak rozlivové území rozšiřovat. Ekologové 
v této souvislosti upozorňují dlouhodobě na to, že město 
i další instituce postupují bez jednotné koncepce.

Podle obyvatel města půjde hlavně o to, aby vynaložené peníze měly skutečný efekt. „Rozhodovali o tom určitě odborníci," míní David Pavlíček z Budějovic, který podél Malše chodí občas na procházku. „Záleží na tom, jak často taková povodeň nastane. Pokud to městu pomůže, tak to smysl má. Ale aby se jen zbytečně nevynaložily peníze," dodává mladý muž s tím, že s podobnými projekty nejsou v Čechách vždy nejlepší zkušenosti.

Přímo skepticky se na věc dívá Petr Sejk. „Těch pár metrů navíc, to je na nic. Kolik ušetří při velké vodě? Deset centimetrů, to jsou vyhozené peníze," říká Petr Sejk. Podle Jindřicha Martínka má věc řadu souvislostí. S úpravami ale souhlasí. „Taky bychom nechtěli mít v obýváku metr vody," říká Jindřich Martínek.

Autor: Edwin Otta

4.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Chladné počasí. Ilustrační foto.
11

Mrazivý leden. Teploty v noci mohou klesat až k minus 17 stupňům

Europoslanec Pavel Telička.
8 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím - Střední Itálii dnes postihla série silných zemětřesení. Podle seismologického střediska EMSC měly sílu od 5,3 do 5,7 stupně. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, první menší škody ale hlásí město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu.

Obama. Prezident, který Evropě možná nerozuměl

Když 20. ledna 2009 vstupoval Barack Obama do Bílého domu, bylo ve Spojených státech 861 664 prázdných domů. Jejich majitelé je museli opustit kvůli nesplácení hypoték. Po osmi letech je jeho země sice názorově rozdělená, ale po ekonomické stránce úspěšná.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies