VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kamery v Soběslavi přiblíží hnízdění rorýsů

Soběslav - Soběslavské gymnázium získalo od ornitologické společnosti ocenění Rorýsí škola.

2.7.2014
SDÍLEJ:

Příbytky rorýsů na budově gymnázia. Foto: Archiv školy

Soběslavské gymnázium získalo ojedinělé ocenění. Česká společnost ornitologická ho titulovala na tak zvanou rorýsí školu. Za aktivní podíl na ochraně nejen těchto ohrožených ptáků.

Rorýsí škola
• Více než 95 procent rorýsů žije ve městech a na vesnicích, kde hnízdí na lidských stavbách. Velikost české populace byla v roce 2000 odhadnuta na 60 až 120 tisíc párů.
• V posledních dvou desetiletích však klesá. Například mapování hnízdišť ptáků prozradilo, že mezi lety 1989 – 2000 klesl počet pražských rorýsů téměř
o polovinu.
• Plošné rekonstrukce domů znamenají nenahraditelnou ztrátu tisíců hnízdních příležitostí.
• Pro rorýse je typická pevná vazba na hnízdiště a na místa se opakovaně vracejí. Pokud o hnízdní dutinu přijde, trvá mu i několik let, než si najde nové.
• Program Rorýsí školy je součástí kampaně Přátelé rorýsů, kterou koordinuje Česká společnost ornitologická (ČSO).

Aby se certifikátem mohlo pyšnit, zapojila se škola do kampaně Jaro ožívá. Kromě instalace rorýsích budek zahrnovala mapování příletů pěti druhů ptáků.

„Podíleli se pedagogové i studenti. Pro ně bylo toto pozorování příkladem toho, že nejsme na Zemi sami a že se vyplatí brát ohledy i na další živočišné druhy," sdělil Jiří Řehounek, který na gymnáziu vyučuje biologii a projekt na škole organizoval.

Upozorňuje také, že rorýsi většinu života tráví ve vzduchu, kde se i páří a spí. Jsou to bezkonkurenčně nejrychlejší letci mezi ptáky. Právě tím studenty zaujali.

Populace v ohrožení

Zateplováním domů ale zaniká jedno rorýsí hnízdiště za druhým, a tak hrozí nebezpečí celé populaci. To si vedení gymnázia uvědomilo, když v roce 2009 plánovali rekonstrukci vnějšího pláště budovy. Škola se tehdy spojila s městským úřadem a zdejšími ornitology, aby rorýsi o hnízdiště nepřišli.

„Tehdy nám rorýsi rekonstrukci dokonce zdrželi, protože s dokončením prací jsme museli počkat až do jejich vyhnízdění. Zato jsme pravděpodobně jedinou školou v republice s unikátními rorýsími budkami pod střechou," vzpomíná ředitel soběslavského gymnázia Petr Lintner, který měl stavební úpravy na starosti.

Do zmíněných budek přibude příští rok také webová kamera, aby mohli odborníci a studenti sledovat hnízdění v přímém přenosu. Budky jsou unikátní také v tom, že mají zařízení s elektrickým otevíráním a zavíráním vletových otvorů. Pracovníci školy tak mohou kontrolovat, zda se do nich koncem léta nenastěhovaly jiné druhy ptáků.

„Přístup soběslavského gymnázia je ukázkový," chválí ředitel České ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek. „Těší nás, že se rorýsi setkávají s takovou podporou na školách. Věřím, že pro studenty gymnázia, ať už se budou věnovat jakékoli profesi, bude pohled na rorýsí budky zajímavý. Naučí je brát ohled i na zvířata a rostliny, kteří s námi sdílejí planetu."

Autor: Kateřina Krejčová

2.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útočná puška ČZ 805
1 7

Právo na obranu se zbraní získá podporu poslanců, tvrdí šéf výboru

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies