VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když kluci zlobili, dostali pravítkem

Pohnání - Ze školy v Pohnání je obecní úřad. Od roku 1975 musely děti docházet do sousedních Ratibořských Hor

17.8.2013
SDÍLEJ:

Snímek zachycuje současný stav budovy, kde nyní sídlí obecní úřad. Foto: Kateřina Krejčová

V roce 1808 dorazil Napoleonův bratr Josef do Madridu jako král Španělska. Tento ohnivý národ se však cítil ponížen a po celé zemi se proti Francouzům rozhořelo povstání. Podpořit povstalce přispěchali Britové a roku 1812 vypracovali tzv. cortesy, neboli feudální vládní struktury, první moderní ústavu, jež počítala se vznikem konstituční monarchie. V této době malíř Francisco Goya pracuje na souboru leptů Hrůzy války a země Koruny české propadají optimističtější tvorbě. Slohovým prahem mezi klasicismem a romantismem jsou díla Antonína Mánese, který ztvárňuje ideální krajiny. Takto vypadalo dění ve světě v době, kdy u nás začaly po vsích vznikat obecné školy.

Splnili požadavek

I přesto, že Marie Terezie zavedla roku 1774 vzdělávací povinnost pro děti od šesti do dvanácti let, povinná školní docházka je nařízením až roku 1805 za panovníka Františka I. Rakouského. Jednalo se ale pouze o docházku chlapců. Něžnější pohlaví zavítalo do lavic až v roce 1880. Sedm let po nařízení rakouského císaře, tedy v roce 1812, v Pohnání na Mladovožicku již tento požadavek splňovali. Obec je vedena již jako školní. Zřejmě se ale učilo jen po chalupách, protože tehdejší kronikář zaznamenává stavbu staré školy až v roce 1821.

Zdeňka Filipová byla v roce 1970 ve třetí třídě (na fotografii druhá zprava v dolní řadě).

„Škola byla zřízena v roce 1821, kdy pro ni byla vystavěna budova. Až do roku 1873 byla škola jednotřídní a pak dvojtřídní až do roku 1892, kdy byla otevřena třetí třída. Od roku 1920 byla zřízena jednotřídní expozitura v Rodné. Nynější školní budova vystavěna byla v roce 1891 na náklady 11 636 zlatých," vypráví kronika. Zápisy upřesnil současný starosta Zbyněk Jirota: „Stará škola stávala na návsi a poté sloužila jako hostinec. Nyní ji rekonstruujeme a plní funkci kulturního domu. Budova, v níž nyní slouží obecní úřad, je nová škola, která vznikla roku 1891," vysvětlil.

Přišla válka

V roce 1930 usedli ve třídách v roli kantorů Josef Novák, Anna Nováčková, Antonie Kratochvílová a Zdeňka Smolková. Po prázdninách nahradili Marii Slancovou a Zdeňku Smolkovou Josef Vrátný a Antonie Hamrová. V této době (1931), přišla mezi prvňáčky i Marta Hrbková (1925): „Ve škole jsme mohli vychodit všech osm ročníků. Kdo chtěl, mohl jít na měšťanku do Vožice. Učila mě paní Průšová 
a pan řídící Brož. Vystřídalo se tady hodně učitelů. Byli na nás hodní, ale my jsme museli sekat latinu. Co si dneska dovolí děti, jsme si nikdo dovolit nemohli. Když kluci zlobili, dostali pravítkem," naznačila nejstarší obyvatelka Pohnání.

Do školních tříd děti usedaly pravidelně a vzdělání se dostalo před pomoc v hospodářství. „Moji rodiče, když byla práce na poli, zůstávali doma. Děti musely pomáhat. Za nás už taková benevolence nebyla," míní Marta Hrbková.

Za války budova školy sloužila svému účelu, jen na krátký čas přibyli i školáci ze sousední Rodné. „Byla mobilizace a učitel z Rodné musel narukovat. Proto tam škola chvíli nefungovala. To bylo v roce 1939. Pohnánská škola sloužila v roce 1945 jako noclehárna pro uprchlíky. Německé ženy rozváželi po vesnicích. Bylo to zrovna o prázdninách a my jsme se pak ještě nějakou dobu učili v kulturáku," uzavřela Marta Hrbková.

Dva kilometry docházel do obecné školy po prašné cestě z Blaničky i manžel sedmasedmdesátileté Marie Štamberkové. „Z Blaničky chodilo do Pohnání před válkou 32 dětí a mezi nimi i můj manžel. Na vesnicích to tehdy vypadlo úplně jinak. Nyní nás tady žije sedm. Pak děti z Blaničky chodily do Rodný, kde udělaly expozituru," zavzpomínala.

Zdeňka FilipováDveře za posledním školákem se v Pohnání zaklaply v roce 1975. Každým rokem dětí ubývalo, až jich zbyla pouhá hrstka. Mezi nimi byla i Zdeňka Filipová (51). „Měli jsme paní učitelku Kaasovou a ta na nás byla moc hodná. V roce 1970 nás ve škole bylo asi jen třináct, a to bylo pospojovaných několik ročníků. V mém byly jen tři děti. Na druhý stupeň jsme docházeli do Ratibořských Hor. Pěkně pěšky do Hrachovic, odkud jel autobus," popisuje Zdeňka Filipová. Občas ale prý nebyli jen vzornými žáky. „Pamatuji, jak si na nás stěžoval nějaký pán, že jsme kradli třešně a pošlapali mu obilí," směje se.

Poslední zápis o škole je v kronice datovaný roku 1974. Jednotřídní školu navštěvuje sedmnáct žáků a řídící Miroslav Hajný sehrál na konci školního roku se svými žáky pohádku Kuba a loupežníci.

Autor: Kateřina Krejčová

17.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dálnice D8, ministr dopravy Ťok, premiér Sobotka
3 20

Buďte trpěliví, prosí řidiče Ťok

Petici, kterou sepsal  před dvěma týdny  Jiří Míka z Berouna,  už podepsaly tisíce lidí.
20

Počet odpůrců protikuřáckého zákona roste

Římu došla trpělivost, za koupání ve fontáně pokuta až 12 tisíc. A v Česku?

/VIDEO/ Léto je v plném proudu. Lidé se chystají na dovolené a i počasí napříč Evropou výletníkům přeje. V Paříži dokonce kvůli tropickým teplotám vyhlásili nouzový stav. Turisté tak při vysokých teplotách hledají útočiště především v útrobách památek či u fontán. Jenže takové osvěžení může nakonec přijít pěkně draho.

Aktivista Franc: Bez tlaku občanské společnosti by protikorupční zákony nebyly

/ROZHOVOR/ Iniciativa Rekonstrukce státu bude už brzy bilancovat své více než čtyřleté snažení. Jejím cílem bylo lobbovat za zákony, které mají největší protikorupční potenciál. Deník o nich hovořil s jednou z nejvýraznějších tváří iniciativy Pavlem Francem.

KLDR nařídila popravit někdejší jihokorejskou prezidentku

Zosnovali spiknutí s cílem zabít severokorejského vůdce Kim Čong-una. Takový důvod uvedla Severní Korea k vydání příkazu „popravy" bývalé jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje a šéfa špionů Jižní Koreje I Pjong-hoa. Pchjongjang proto žádá Soul, aby mu oba obviněné vydal.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies