VYBERTE SI REGION

Koněspřežka oslaví 180 let, v Budějovicích ji připomíná muzeum

České Budějovice - Ještě než na kolejnice vyrazily supící parní lokomotivy, běhali mezi nimi koně. Koněspřežné dráhy vznikaly zkraje 19. století a jejich vozy se pohybovaly po lehkém svršku. 'Koňka' snižovala dopravní náklady, protože kůň byl po kolejích díky snížení jízdních odporů schopen utáhnout těžší náklad, než na formanském voze. Přesto éra těchto drah trvala krátce a brzy je vytlačila parostrojní železnice.

31.7.2012
SDÍLEJ:

Koně s povozy na kolejích se poprvé rozběhli mezi Českými Budějovicemi a rakouským Kerchbaumem, doprava začala 1. srpna 1832, ve středu tak oslaví koněspřežka 180 let.Foto: ČTK

V Evropě se koně s povozy na kolejích poprvé rozběhli mezi Českými Budějovicemi a rakouským Kerschbaumem. Tato dráha postupně spojila Budějovice s rakouským Lincem a v letech 1831 až 1869 sloužila hlavně k dovozu soli z hornorakouské Solné komory. Doprava na trati byla zahájena 1. srpna 1832, ve středu tak oslaví 180. výročí.

U kolébky této koněspřežky stál dávný plán na dopravní spojení řek Vltavy a Dunaje, doložený již z doby Karla IV. Během 18. století se objevovaly další návrhy, uspěl však jen Josef Rosenauer se Schwarzenberským kanálem, který byl používán pro plavení dřeva a kde se nyní rok co rok plaví dříví alespoň na ukázku.

V roce 1807 pověřili tímto úkolem profesora matematiky Františka Josefa Gerstnera. Ten projel celé území, kudy měl vodní kanál měl vést, a posléze navrhnul, aby namísto vodního kanálu postavili železnici. Samotného uskutečnění projektu se ujal Gerstnerův syn František Antonín. V září 1824 obdržel privilegium ke stavbě a provozu „železné silnice" z Českých Budějovic do Lince na 50 let.

Gerstnera odvolali

Velkorysost projektu však znamenala i množství náspů, mostů a dalších staveb, což železnici prodražovalo. Když stavba dospěla k rakouským hranicím, znepokojení investoři Gerstnera odvolali. Trať dostavěl Matthias Schönerer. Ten sice stavěl úsporněji, ale pro pozdější využití se trať kvůli příliš malým poloměrům oblouků nedala využít. Český úsek trati z Budějovic do Kerschbaumu otevřeli v září 1828 a o čtyři roky později železnici prodloužili ještě o 200 kilometrů k solným dolům u Gmündenu.

Vozy vyjížděly z budějovického Pražského předměstí. Na 128 kilometrů dlouhé trati bylo deset stanic, z nichž šest bylo přepřahacích, v nichž se vyměňovaly koňské potahy.

Náklady se solí nebo dřevem se zde převážely po celý rok, osobní doprava fungovala pouze v létě. Osobní vozy se podobaly dostavníkům s kapacitou od šesti do 24 míst ve dvou třídách. Cesta trvala 14 hodin, pro nákladní vozy, přepravující sůl, dřevo a uhlí, to bývaly až tři dny.

Celá paráda ale přežila jen čtyři desítky let. Od roku 1868 se koňka začala přestavovat na železniční trať pro vlaky tažené parními lokomotivami. Poslední vlak tažený koňmi vyjel v prosinci 1872, o rok později se rozjely lokomotivy na celé trati z Budějovic do Lince.

Kulturní památka

Po zániku koněspřežní železnice se její budovy a pozemky, pokud je nepřevzala do majetku lokomotivní depa, rozprodaly. Převážně opuštěné objekty postupně chátraly.

V roce 1971 byla koněspřežka vyhlášena národní kulturní památkou. Při toulkách jihočeskou krajinou tak může turista ještě dnes narazit na náspy, můstky, propusti a jiné stavby, dochovalo se jich však poskrovnu. V Českých Budějovicích funguje Muzeum koněspřežky, do dvou let  by se návštěvníci mohli dočkat nové venkovní expozice – dovnitř lákat replika historického vozu, kterým se převážela sůl.

Zřejmě nejvíc pozůstatků  je u Holkova a Velešína. Za pozornost stojí třeba budova bývalého zájezdního hostince, chátrající bývalé stáje přepřahací stanice či několik mostků.

Zatímco v Česku hrozí těmto památkám zánik, v Kerschbaumu se turisté mohou projet po koněspřežce v replice luxusního vozu Hanibal nebo ve společenském voze Franz Josef. Jízda končí u zrenovovaného nádraží koněspřežky. 

Autor: Václav Koblenc, ČTK

31.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Prosinec bude teplotně průměrný, nejchladněji bude mezi svátky

Praha - Následující čtyři týdny budou teplotně průměrné, nejchladnější by mělo být období mezi svátky. Nejvíce srážek má spadnout už příští týden, celkový prosincový úhrn by ale neměl vybočit z dlouhodobého průměru. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies