VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jihočeský kraj zvažuje, že koupí skvost johanitů, strakonickou komendu

Strakonice  - Řád maltézských rytířů jedná o prodeji svého někdejšího sídla, středověké památky velké historické hodnoty. V areálu jsou vzácné fresky ze 14. století.

1.12.2012
SDÍLEJ:

Řád maltézských rytířů jedná o prodeji strakonické komendy, středověké památky velké historické hodnoty.Foto: Petra Lacinová

Kdysi se tam na cestách do svaté země zastavovali poutníci. Na zdech jsou vzácné fresky. Památka obřího významu. Jenže řád Maltézských rytířů, jimž strakonická komenda patří, zvažuje její prodej. Oficiálně to přiznat nechce, ale Deník zjistil, že o koupi už s johanity jednal i Jihočeský kraj. Kdyby se ovšem komenda dostala namísto veřejných do soukromých rukou, mohlo by to podle odborníků přinést řadu problémů.

Řádu schází peníze. Mluví se dokonce o tunelování. Proto by jim prodej pomohl. „Johanité potřebují rychle velké obnosy peněz. Jenže prodej soukromé osobě znamená velké ohrožení. Pokud by to nebyl někdo, kdo má extrémně rád památky, může se tam teoreticky zavřít, nikoho nepustí dovnitř a nikdo nebude vědět, co se tam děje," varuje historik umění Hynek Látal.

Reakce samotného řádu byla stručná. Šest otázek jeho zástupci zodpověděli jednou větou. „Před tím, než zákon (o restitucích –  pozn.red.) podepíše prezident republiky, je velmi předčasné se k jakýmkoli majetkovým záležitostem vyjadřovat," vzkázala Lenka Hellerová ze Suverénního řádu Maltézských rytířů.

Pokud Václav Klaus zákon nevetuje, mohou johanité získat řadu lesů a rybníků. To by mohlo situaci změnit. „Potom by nemuseli hrad prodávat," myslí si Ondřej Fibich, jenž 
v areálu provozuje antikvariát a byl také členem řádu.

Problém je cena

O koupi komendy jednal s johanity bývalý krajský radní pro kulturu František Štangl. Možnosti byly dvě: buď dlouhodobý pronájem prostor, nebo koupě. Kraj s ohledem na význam památky dává přednost druhé variantě.

„Nicméně jsme se zatím nedobrali oboustranně přijatelné ceně. Navíc by se mělo finačně zapojit i město Strakonice: komendu využívá strakonické muzeum, které sice spravuje kraj, ale je především chloubou města. Proto jsem přesvědčen, že bychom dále měli pokračovat v jednání a směřovat ke koupi," řekl hejtman Jiří Zimola.

Určit reálnou cenu je složité. Podle některých názorů by kupce musel navíc investovat až 20 milionů, protože jsou uvnitř špatné stropy. Jistá je tak jen kulturně historická hodnota, jež je vysoká.

„Kupní tržní cena se dá těžko říct, může být pět nebo deset milionů. Ale když to nebude mít ekonomickou návratnost…," naznačil  odhadce nemovitostí Stanislav Koumar.

Strakonická radnice se ke koupi staví odmítavě. Přitom by podle historika umění Látala měla mít na provozu komendy hlavní zájem. Starosta Pavel Vondrys argumentuje, že část hradu, která městu patří, je poměrně velká.

Vondrys: Komenda by měla zůstat johanitům

„Máme svůj díl a nezvažovali jsme, že bychom ještě něco kupovali. Komenda by měla zůstat v majetku řádu. Podporovali bychom, kdyby ji koupil kraj, ale je třeba dát další peníze do rekonstrukcí," popsal starosta.

Jak je na tom areál stavebně? Zvenčí působí dobře včetně fasád. Opravy staré několik let považuje Hynek Látal za chvályhodné. „Ale je pravda, že prostor křížové chodby je naprosto zjevně ohrožen vlhkostí, což se projevuje na freskách," myslí si Látal.

Přitom právě obrazy na zdech patří k zásadním hodnotám. Tamní fresková výzdoba z první třetiny 14. století je velmi ceněná a rozsáhlá včetně zajímavých motivů.

„Jednalo se o jednu z mála významných komend, které se staly opěrnými body na cestách poutníků do Jeruzaléma. Byla součástí velké sítě johanitské organizace, Strakonice měly mezinárodní význam," podotkl Látal, který bude mít 9. prosince od 16.30 hodin na místě komentovanou prohlídku v rámci projektu Oživme si Strakonice.

Strakonická komenda

Středověké sídlo johanitů. Zdobí ho vzácné fresky. Zahrnuje kapitulní síň i křížovou chodbu, jež má v pronájmu Muzeum středního Pootaví. Část svého sídla věnoval johanitům ve středověku Bavor ze Strakonic. Komenda, která je součástí hradu, patří řádu Maltézských rytířů. Muzeum tam pořádá výstavy, ta aktuální přibližuje zdobení stromku a historii vánočních ozdob.

Autor: Václav Koblenc

1.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies