„Mám radost především ze dvou věcí," vyzdvihl ve čtvrtek ráno starosta Křemže Josef Troup při zahájení již 23. ročníku Křemežského veletrhu. „A na to bych vás chtěl upozornit. Kousek za bránou má stánek naše farní společenství, kde si můžete zazvonit na zvonek a přispět do sbírky. Dávají se totiž dohromady peníze na nové zařízení na vyzvánění zvonů v kostelní věži. A farní společenství ve stánku za tímto účelem také prodává oplatky." Druhou novinkou, která ho potěšila, je páteční charitativní vystoupení domácí skupiny Crash, která pomáhá zdravotně postiženým dětem. „A tyto děti také přijedou," upozornil Josef Troup.

Salva z konfet včera definitivně odstartovala Křemežský veletrh, který standardně navštěvuje 11 až 12 000 návštěvníků.

„My jsme pravidelnými hosty," říkali Vratislav a Martina Krejčíkovi z Českých Budějovic. „Vždy sem jezdíváme o víkendu, mimořádně jsme přijeli už dnes, protože o víkendu musím do práce," řekl Vratislav Krejčík. Na Křemežském veletrhu byli asi pošesté za sebou. Jeho návštěvu spojují s pěším výletem do údolí u Holubova.
Křemežský veletrh se pro mnohé návštěvníky, ale také stánkaře stal za ty roky srdeční záležitostí. „Jezdíme sem už léta," přitakal Jaroslav Hodys, jehož paní má na veletrhu stánek se žebříky. „Představte si, jezdíme sem až z Litoměřic. Kšefty tu za moc nestojí, ale žena sem jezdí moc ráda, protože se jí tu líbí a má tu řadu známých. A jak se prodávají žebříky? Někdy míň, jindy zase hodně…"

Přece se však mezi stánky vždy najde někdo nový. Jako třeba paní s pěknými bavlněnými taškami, jejíž stánek do dálky hlásá: Konec igelitek, šijeme pro vás. A nabízí šikovné tašky různých velikostí a tvarů z krásných bavlněných látek do ruky nebo přes rameno. „Jsou bavlněné, z jednoho kusu látky. Původně jsme sem vozili šusťákové tašky z Anglie a pak jsme si řekli, že je budeme šít sami. Ale já rezolutně odmítla dělat tašky ze šusťáku," říkala s úsměvem Markéta Kouřilová z Prahy. „Začali jsme je šít na podzim," dodala.

Pravidelnou a věrnou návštěvnicí po celých 23 let je Ludmila Eiblová z Křemže. „Pro mě je tady nejdůležitější setkání s přáteli, posedíme, zazpíváme si a projdu si to tady. Dneska jsem tu s vnučkou, tak budeme hlavně u atrakcí. Ale teď míříme ke stánkům s květinami. Vždycky si tu nějakou kytku koupím."

Na počátky veletrhu zavzpomínal starosta Josef Troup. „První úvahy vycházely z faktu, že v dávné minulosti se tu pořádaly pravidelné výroční trhy od jara do podzimu. Sjížděli se sem na ně sedláci z okolních vesniček a živnostníci a díky tomu byla obec povýšena na městys. Ty trhy se tu směly pořádat od roku 1863."

Ke vzniku Křemežského veletrhu napomohla i inspirace rakouskou Křemží, kde se konají trhy už desítky let. „My navázali na to, co tu už bylo, pouze v jiné formě," pokračoval Josef Troup. „Cílem bylo, aby se tu prezentovali především živnostníci a řemeslníci z regionu, aby to pro ně byla výkladní skříň, ale bohužel to tak nefunguje. Přece jenom doba přerušení totalitním režimem byla dlouhá, a tradice řemeslníků v regionu přetrženy."

Po 23 letech trvání veletrhu není jednoduché udržet zájem návštěnníků. „Dneska je všude nabídka tak velká, že oproti dřívějšku, kdy se tu lidé o zboží prali, dnes má každý všechno a to samé platí i v nabídce kulturní zábavy. Bohužel dneska jsme většinou všichni jenom pasivní konzumenti zábavy, chceme aby nás jenom někdo bez našeho přispění bavil. Takže něco nového na chvíli zvedne hladinu zájmu, která pak zase začne opadávat. A tak se dnes veletrh ustálil na návštěvnících, kteří sem jezdí rádi proto, že je to baví, kvůli setkání s přáteli, nebo z nějakého jiného důvodu."

Takže vydržíte dál? „Vydržíme, veletrh bude pokračovat i nadále (úsměv)," ujistil starosta.