VYBERTE SI REGION

Kroj je v rodině rychtáře Josefa Jůzka rodinná záležitost

Radomyšl - Staročeské tradice udržují radomyšlští baráčníci sedmdesát pět let

2.6.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie
V rodině Josefa Jůzka je kroj rodinnou tradicí

V rodině Josefa Jůzka je kroj rodinnou tradicíFoto: Deník/Darina Vernerová

Baráčníkem je Josef Jůzek (66) deset let. „Přidali jsme se k nim s manželkou. Baví mě totiž tancovat a rád využívám čas smysluplně," vysvětlil současný rychtář Sdružené obce baráčnické Radomyšl.
Jeho manželka Zdeňka (59) však prozradila, jak to tehdy všechno bylo. „K baráčníkům nás přivedla bývalá rychtářka. A nejen nás, byla nás větší skupina. Na jednom plese nás vzala do skupinky, nalila nám štamprdličku a přemlouvala a přemlouvala, až jsme to podepsali," řekla se smíchem.
Dnes se v tom našli. „Mezi baráčníky se nám zkrátka zalíbilo," podotkla.
A nejen jim. Spolu s nimi jsou baráčníky i jejich dva vnuci David a Daniel Maškovi. „Tancuji s nimi asi rok, vzal mě k nim děda a moc se mi to líbí," konstatoval mladší David. Stejně tak je na tom i starší Daniel. „Jsem u nich dva roky. Přidal jsem se k nim nejen proto, že tam mám dědu a babičku, ale i proto, že se mi líbí staročeské tance. Nikdy jsem neuvažoval nad tím, že bych je vyměnil za něco moderního," konstatoval.
Jejich rodiče Vladimír a Dagmar Maškovi je v tom podporují. „Ačkoliv s manželkou u baráčníků nejsme, máme k nim blízko," podotkl Vladimír Mašek. Dokládal to fakt, že na oslavy sedmdesáti pěti let založení Sdružené obce baráčnické v Radomyšli vyrazil v kroji. „Vypadli tanečníci, tak s manželkou zaskakujeme. Snad se nám to povede, učili jsme se to jen dva týdny," pokrčil s úsměvem rameny.
Barevné kroje pro dospělé si baráčníci koupili, dětem je ušila Zdeňka Jůzková. „Jeden mi trval tak šest hodin," zmínila se.
Být baráčníkem tak neznamená jen veselice, ale i práci. „Co má ale člověk dělat, v tomhle věku," uzavřela Zdeňka Jůzková.

Radomyšlští baráčníci slavili sedmdesát pět let existence


Staročeské tradice udržují radomyšlští baráčníci sedmdesát pět let. A to byl důvod k velkolepé oslavě. Tu uspořádali v sobotu odpoledne u tamní sokolovny. Podpořit je přijely desítky baráčníků z širokého okolí.
Slavnostní program zahájil průvod městysem, který prošel od čerpací stanice až k sokolovně. Tam baráčníkům pověsil na prapor svou stuhu poslanec Jan Zahradník. Ten má k Radomyšli blízky vztah.
Pak následoval tanec Česká beseda, tradiční český salónní řadový tanec pro čtyři páry, který má svůj původ v šedesátých letech devatenáctého století. U zrodu tohoto českého tance stál například básník Jan Neruda.
Divácký úspěch měla přehlídka národních krojů a překvapení, které si připravily baráčnické babky.
Společně s baráčníky slavil významné jubileum i samotný městys Radomyšl – první zmínka o něm je letos stará sedm set třicet let.

Založení Obce baráčníků v Radomyšli spadá do velmi pohnuté doby českého národa a československého státu. Byl konec roku 1938, krátce po podepsání Mnichovské dohody, která oklestila historické území Čech a tisíce Čechů ze zabraných území mířilo do vnitrozemí. Byly náhle ohroženy všechny hodnoty, na kterých byl postaven samostatný československý stát. Z našich historických zkušeností je však známo, že každé ohrožení našeho národa způsobilo jeho semknutí. Proto se také v prosinci roku 1938 na radnici v Radomyšli schází občané na ustavujícím valném zasedání nové obce baráčníků. Je zvoleno první konšelstvo, jehož hlavním úkolem je zajistit úřední registraci a schválení nově vzniklého spolku baráčníků v Radomyšli. V lednu 1939 proběhlo úřední schválení a potvrzení Obce baráčníků Radomyšl.
Současná činnost Obce baráčnické v Radomyšli pokračuje v udržování staročeských tradic. Naši členové se zúčastňují všech kulturních a společenských akcí v Radomyšli a řady akcí v širokém okolí. Radomyšlských baráčníků je více než pět desítek, z toho 9 nových členů vstoupilo v roce 2011. 

Autor: Darina Vernerová

2.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policie intenzivně pátrá po pohřešované Míše Patricii Muzikářové.
12 21

Pátrání po pohřešované Míše o víkendu nabírá na intenzitě. Tým se rozšířil

Pavel Ploc a Adam Malysz
1 14

Harrachov i Ploc říkají ano olympiádě

Motoristům se má ulevit při registru aut na úřadech. Emise budou v systému

Je to dobrá zpráva pro všechny majitele aut. Motoristé už by totiž v budoucnu nemuseli chodit vyřizovat změny v registru vozidel pouze na úřady podle svého bydliště. Registrovat vozidlo by mohli na všech úřadech obcí s rozšířenou působností. „Novelu zákona schválili poslanci a poslali ji do Senátu. Ještě ji bude muset podepsat prezident. Zhruba za čtvrt roku by mohla začít platit," říká Michal Cuc, předseda Profesní komory STK a vedoucí STK Ivesur v Dubí a v Litoměřicích.

DVA POHLEDY: Máme se bát, že skončíme v rakvích z papíru?

Komunistům se sice na chvíli podařilo odsunout schvalování novely zákona o pohřebnictví, ale v pátek v parlamentu dostala další šanci a prošla prvním čtením. Nyní ji posoudí sněmovní výbory. Pokud projde celým schvalovacím procesem, měla by nakonec zakazovat používání těch nejlevnějších papírových rakví. Také zavede nový trestný čin hanobení lidských pozůstatků a podnikatelé v pohřebnictví budou muset složit praktické zkoušky. 

Udělal si fajn selfie. Ostatní mysleli, že je sebevrah

Ústí nad Labem – „Je tam sebevrah," ukazovali kolemjdoucí na oblouk Benešova mostu. Na místě svítily majáčky policie a hasičů, byla sobota asi osm hodin večer, provoz na mostě byl uzavřen policií a vypnuto trakční vedení trolejbusů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies