Nemáte příliš chuť navštěvovat historické centrum Českého Krumlova a kulturní akce ve městě pořádané nejsou zrovna vašim šálkem kávy? Tak to by se asi mělo změnit. Mimo jiné v tomto smyslu hovoří takzvaná Koncepce podpory kultury pro období let 2014 – 2020, kterou přijalo českokrumlovské zastupitelstvo těsně před koncem roku. Už sám název tohoto materiálu a připomínka toho, že v roce 2008 zadali zastupitelé vedení města tvorbu takzvané Koncepce kultury, kterou později smetli ze stolu, může někoho iritovat s námitkou, že takových materiálů a snah už tu bylo.

Nicméně nyní už se bude muset vedení města nasměrováním a financováním kulturního života do příštích let skutečně plánovaně zabývat, protože Krumlov se musí popasovat s několika důležitými událostmi. Pokud se totiž podaří stihnout opravy městských klášterů, bude muset tento areál také dál kulturně žít, protože to je hlavním smyslem i podmínkou udělení třísetmilionové dotace. Pokud by toto město nedodrželo, jednalo by se o závažné porušení podmínek dotačního titulu. A dotační peníze jsou pouze na opravy a vybavení. Financování kulturního života už bude muset pocházet z jiných zdrojů.

A od věci není připomenutí, že s blížícím se rokem 2015 se čím dál více vznáší otazník nad budoucností otáčivého hlediště v zámecké zahradě. Ačkoliv situace kolem točny v posledních měsících utichla, je to klid jen zdánlivý. Pokud točna skončí, co nabídne Krumlov místo ní?
V neposlední řadě mají svou velkou váhu i čísla letošního roku, kdy podle stavu z ledna žije v Českém Krumlově trvale 13 003 obyvatel. Většina obyvatel města překročilo padesát let svého věku. Začátek zatím prakticky nezadržitelného úbytku lidí se dá vysledovat od roku 1997. Tehdy se počet obyvatel města blížil k patnácti tisícům.
A co je důležité, odcházejí hlavně mladí. Za bydlením, za prací. Koneckonců, stačí se jich zeptat.

„Pro mladé je tu celkem kvalitní zázemí na klubové scéně, více či méně známé kapely, různorodé žánry, cenově dostupné. To samé možná platí ještě pro výstavy a galerie. Jinak si ale myslím, že se město čím dál více v kultuře zaměřuje především na starší nebo vyšší vrstvy lidí. Slavnosti už také příliš nemusím, natož Festival vína a jim podobné akce," shrnuje poměrně časté názory mladší generace Alena Jarkovská z Českého Krumlova.

Zuzana Majerová z Větřní pak dodává další pohled: „Jediný klub kam chodím za kulturou je Fabrička. Je škoda, že je mimo město a není moc prostorný, ale alespoň něco. Celkově je ve městě málo koncertů pro mladší. Nevím ani o nikom z přátel, kdo by třeba často chodil do krumlovského divadla. Většinou jedou všichni do Budějovic."

Podle starosty Dalibora Cardy nová koncepce jasně naznačuje, kdo a co má či bude mít ve městě v ohledu kultury a financování na starosti. „Pokud by například chtěl někdo provozovat kulturu v městském majetku, bude jej město podporovat, protože i toto je finanční podpora," naznačil starosta. Město by se hned v nadcházejícím roce mělo zaměřit svojí podporou na akce, které zvyšují zájem obyvatel i návštěvníků města o kulturní dění a kulturní dědictví v Českém Krumlově. Změn by měl doznat mimo jiné i současný grantový systém podpory kulturních aktivit.

Celý článek si můžete přečíst v silvestrovském tištěném vydání Českokrumlovského deníku.