VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kulturní památce v Bechyni se říká Duha, láká ale i sebevrahy

Bechyně – Bechyňský most je od letošního června národní kulturní památkou. Nad Lužnicí se klene od roku 1928. Jeho architektura láká turisty, ve městě patří mezi nejfotografovanější místa. Pojí se s ním ale i méně radostné události: výška přitahuje sebevrahy. Osudná se stala i jednomu ze stavitelů.

18.8.2014
SDÍLEJ:

Snímek zachycuje stavbu mostu, který začal sloužit roce 1928. Podle oblouku se mu říká Duha. Foto: Archiv TD

Bechyně dosáhla na počátku 20. století železničního spojení s Táborem, ale dráha končila na levém břehu Lužnice, před městem. Od roku 1922 se stále častěji uvažovalo o novém spojení obou břehů, protože starý železný most v Zářečí s dvoumetrovou jízdní dráhou a nosností do tří tun již nevyhovoval vzrůstající dopravě a průmyslu. Denně po něm přejíždělo až 40 povozů, které kvůli vratkosti mostu nemohly být plně naložené. Navíc k němu vedly serpentiny mezi strmými stráněmi. Obchodní cesty se tak prodražily (jeden náklad stál 40 korun denně, což dělalo až půl milionu korun za rok). Stavbou nového železobetonového mostu by se dle plánů tehdejšího zastupitelstva ušetřilo 1,5 kilometru cesty a ještě by navíc vedla téměř po rovině.

Důležitý souhlas

Proto bylo 11. září 1924 zadáno inženýru Eduardu Viktorovi vypracovat detailní projekt mostu s prodloužením trati přes nový most do města. Měl být projektován v nejužším místě údolí Lužnice. Stavbu nakonec zastupitelé odhlasovali, a tak začala stavební firma Hlava – Kratochvíl v listopadu 1925 stavět. Spolu s mostem měla vzniknout i nová stanice nádraží. Generální projekt však počítal, že bude stát na draze pořízených tenisových kurtech místních sokolů. Nakonec ale umístili nádraží o kus dál, kde stojí dodnes, a kurty přežily.

Přísný dozorce

Stavebníkem se stala Okresní správní komise, hlavní dozor měl rada ministerstva veřejných prací inženýr Karel Šiška. Za nekompromisního dohlížitele platil zejména Adolf Kordovský. Každý den dokonce nechal bedničku s namíchaným betonem poslat do chemických laboratoří, aby tam vyzkoušeli jeho jakost.

Provedení navrhované stavby se stalo příležitostí ukázat vyspělost a dovednost českých techniků a řemeslníků. Na stavbě zaměstnali na 400 lidí, z toho 14 montérů a strojníků, 17 kovářů a zámečníků, 56 tesařů a kolářů, 30 betonářů a zedníků, zbytek tvořili ostatní dělníci různých oborů. Mezi nejznámější patřil inženýr Korvas, rodák ze Slovácka, jemuž dělníci přezdívali Friško, a to podle slova, které často používal k jejich popohánění při práci. Asi se popohánění vyplatilo, protože dodnes rychlost a plynulost stavby budí úžas.

Vysoké tempo

Stavba byla zadána koncem roku 1925 a přípravné práce začaly v květnu 1926. Obloukové pasy byly i se ztužidly vybetonovány do začátku prosince 1926, ostatní betonářské práce se dodělaly do konce roku 1927 a stavba byla dokončena už v létě roku 1928.
Most byl slavnostně otevřen 28. října 1928 k 10. výročí samostatnosti Československa. Současně se stavbou mostu byla prodloužena i železniční trať a vybudována silnice přes most až k opařanské výpadovce v Bechyni.

Pravnučka Františka Křižíka, jehož vlak na trati a tedy i přes most dodnes jezdí, Helena Schmaus – Shoonerová, má k mostu díky rodinnému původu blízko. Jenže při jeho uvedení do provozu ještě nebyla na světě, narodila se o deset let později. „Z vyprávění si jen pamatuji, že na něj padl celý les. Konstrukce pro betonování byly celé ze dřeva," říká malířka a sochařka, která žije v Bechyni, a má tak most i pradědečkův vlak stále na očích.

Její spolužačka Anna Bosáková, která v Bechyni žije od studentských let, kdysi získala i dobovou fotografii. „Zachycuje otevření mostu, jak na něj přijíždí vlak a jsou u toto sokolové. Dokonce o tom natočili i film, který stále dávali v kině," přiblížila slavný okamžik. V prosinci roku 1928 pak most zkolaudovali. Zjistilo se, že zatěžkávacími zkouškami se snížil pouze o jeden centimetr, což byla výtečná známka o kvalitě práce.

Ke stavbě tak zvané Duhy se spotřebovalo 2200 kubíků dřeva pro skruže a bednění, 2500 tun cementu a 500 tun železa. Pro beton se použil písek z Lužnice, štěrk vozili z nedalekého kamenolomu Čermák. V průběhu celé stavby nepřišel nikdo o život a nedošlo ani k žádnému většímu úrazu, kromě jedné zlomeniny končetiny a několika oděrkám.

Tragické skoky

Most má rozpětí oblouku 90 metrů a vzepětí 38 metrů. Výška od hladiny je 50 metrů a celková délka je 203,38 metru. V letech 2003 a 2004 byly na mostě provedeny opravné práce a letos v červnu ho prohlásili národní kulturní památkou.

Po druhé světové válce skákali z mostu němečtí kolaboranti, jako František Haškovec zvaný Sumec. Ten podobně jako ostatní aretovaní kolaboranti pomáhal při úklidu: zakopávání lidských a dobytčích výkalů i kusů prádla a německých stejnokrojů pohozených za mostem.
Šestašedesátiletý kameník František Haškovec byl nebezpečný kolaborant a udavač. Když se utopil, lidé křičeli: "Sumec se utopil!" Němci placený práskač si vysloužil přezdívku dle vousů na buclaté tváři. Když notorického lenocha zatkli, tvrdil, že nemůže pracovat, protože má u srdce kulku z první světové války. Za „odměnu" dostával denně výprask býkovcem.

První tragédie však se sebevraždou neměla asi nic společného. Šlo spíš o klukovskou frajeřinu 23letého cukrářského pomocníka Stanislava Šonky. Na zábradlí mostu se postavil v červenci roku 1932 a skočil do hloubky pod sebou. O dno řeky si vykloubené nohy zarazil až do podpaží. Po hodinovém pátraní našli zdeformované tělo ve čtyřmetrové hloubce.

Dne 12. července roku 1945 se stala výška mostu osudná i šéfovi ministerstva veřejných prací, iniciátorovi stavby Duhy inženýru Karlu Šiškovi. Rodák z Březnice, syn paarovského hospodářského správce, měl stavbu pod svým dohledem. Sebevraždu nejspíš spáchal z bezdůvodného nařčení, že při květnovém převratu přisluhoval okupantům. Tomu však nic nenasvědčovalo. Přidaly se deprese, a tak Šiška vystoupil z vlak, přehoupl se přes zábradlí svého mostu a padal. Tělo dopadlo na břeh, kde jej naprosto roztříštěné našli.

Autor: David Peltán

Autor: Redakce

18.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čech odsouzený v Súdánu se vrátil do vlasti, přivezl ho Zaorálek
5 4

Zpátky doma. Čech Petr Jašek byl propuštěn ze súdánského vězení

A skuteční vítězové - film Moonlight.
AKTUALIZOVÁNO
1 15

Předávání Oscarů: Nejlepším filmem je La La Land. Ne! Je to Moonlight

Bouřlivák Johnny Cash přežil bitku s pštrosem i požár národního parku

/VIDEO, FOTOGALERIE/ - Přízvisko legenda si dnes vysloužil kdekdo. Ovšem Johnny Cash jí doopravdy byl. Napsal přes 1500 písní a v žebříčku Billboardu mu figuruje zhruba obdobný počet hitů jako Ro-lling Stones. Muž v černém vypil tisíce lahví alkoholu, vyzkoušel všechny drogy, zapálil národní park, napadl ho pštros a celý život ho strašila předčasná smrt jeho bratra. V neděli by oslavil 85. narozeniny.

Šéfové stran: ANO směřuje k vůdcovskému řízení

Hnutí ANO dnešní změnou stanov, která posiluje pravomoci předsedy, míří k vůdcovskému či autoritářskému řízení hnutí. Shodují se šéfové sněmovních stran. Podobné změny ve svých stranách vylučují, demokratické strany podle nich mají být postaveny na rozhodování kolektivních orgánů.

Extrémní dávka jedu. Kim Čong-nama zabila za 20 minut

Bratr severokorejského prezidenta Kim Čong-nam zemřel během 15 až 20 minut od chvíle, co byl 13. února na letišti v Kuala Lumpuru otráven. Paralyzoval ho silný neurotoxin, jak vyplývá z výsledků pitvy, které včera zveřejnil malajsijský ministr zdravotnictví. Krátce předtím úřady oznámily, že letiště v Kuala Lumpuru je zcela bezpečné, bez jakýchkoli stop po jedu.

HMD Global po 17 letech vzkřísila legendární Nokii 3310

Finská společnost HMD Global, která vyrábí telefony značky Nokia, uvede ve druhém čtvrtletí na trh pokračovatele legendárního tlačítkového modelu 3310. Telefon bez operačního systému přichází na trh téměř 17 let po svém předchůdci a má stát 49 eur, tedy asi 1350 korun. HMD to dnes oznámila před zahájením veletrhu MWC v Barceloně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies