VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kvůli silnici chtěli strážní domek na Mánesovce zbořit

Jižní Čechy - Deník přináší první díl letního seriálu o strážních domcích koněspřežky. Jejich příběhy bude vyprávět Ivo Hajn, expert na koněspřežku.

17.7.2014
SDÍLEJ:

Strážní domek č.1 na Mánesově třídě v Českých Budějovicích, první na české trase koněspřežky.Foto: Ivo Hajn

Dnes kolem něho projedou tisíce aut denně 
a mnozí řidiči ani netuší, jak zajímavý kus historie se jim míhá před očima. Stavbu strážního domku číslo jedna na českobudějovické Mánesově třídě, prvního na české straně koněspřežní železnice, schválila komise 27. září 1828. Existuje ovšem letitý spor, jestli je strážním domkem, nebo staniční budovou.

„Pravda je někde uprostřed. Když domek postavili, byla to budova staniční, ale od roku 1829 již sloužil jako příbytek drážního strážníka, kteří byli tehdy jmenováni tři: v Budějovicích, Suchdole 
a Pramhöfu,“ říká Ivo Hajn, expert na koněspřežku a autor nové expozice v popisovaném strážním domku.

Tehdy se nepočítalo s tím, že by se po koněspřežce vozili i lidé, mělo zde být nákladové nádraží. Domek má dvě místnosti. V jedné bydlel strážník, druhá mohla sloužit jako úřadovna, kde se zapisovaly příjezdy a odjezdy vlaků.

Začátky koněspřežky, kresba z roku 1833, nádraží.

„V roce 1828 železniční společnost žádné strážní domky neměla, jen strážní chaty, takové dřevěné boudičky, pět šest metrů čtverečních, kde se nebydlelo. Když se ukázalo, že se rozkrádají kolejnice – byly tam železné pásy, ze kterých se dala udělat sekera, motyka, pluh – přišli na to, že je dobré mít tam lidi celoročně, a začali na začátku 30. let stavět strážní domky,“ říká Ivo Hajn.

Drážní strážník měl povinnosti dané předpisy. Ráno, než přijel vlak, musel projít svůj úsek, který byl v průměru dlouhý 2,5 kilometru. Zkontroloval trať, jestli je vše v pořádku, případně ji musel zprůjezdnit. Prověřoval rozchod kolejnic, vyprovázel vlaky. Měl zároveň pokyny 
od cestmistra, například vysekat příkopy podél trati. „Nebo když napadl sníh, musel odházet 2,5 kilometru šornou, to byla ňamka, to si neumím představit… Měli docela krušný život, ale oni to tak tenkrát nechápali. Žilo se relativně pomaleji než dnes,“ říká Ivo Hajn.

Zajímavá zpráva o domku na Mánesovce pochází z roku 1842. Dokládá, že zde žili strážníci dva, ale topilo se pouze v jedné místnosti. „Ten druhý musel v zimě pěkně mrznout,“ glosuje Ivo Hajn.

Strážní domek č.1 na Mánesově třídě v Českých Budějovicích, první na české trase koněspřežky. Snímek z roku 1968.K boháčům drážní strážník rozhodně nepatřil. V hierarchii železniční společnosti byl na posledním místě. Bral okolo 120 – 144 zlatých ročně, což je kolem 20 krejcarů na den. Jenomže v roce 1842 stálo kilo chleba okolo deseti krejcarů.

„A vezměte si, že musel živit rodinu. Zajímavé je, že dětská úmrtnost ve strážních domcích byla poměrně vysoká… Na druhou stranu měli bydlení zadarmo, erární topení – pálili například staré pražce – za domkem pěstovali brambory a základní plodiny,“ říká Ivo Hajn.

Předěl v historii budovy přišel s rokem 1870. Tehdy se železniční společnost rozhodla, že majetek dá do dražby. Domek tak několikrát změnil majitele, až ho koupila společnost Koh-i-noor Hardmuth.

„Ta si zde si zde zřídila takové bordeliště. Dělal se historický průzkum a zjistilo se, že je kolem domku navážka 
z Hardmuthovy továrny: co se nepovedlo, zavezli sem,“ vysvětluje Ivo Hajn.

Později sloužil domek jako vrátnice, jeden čas jako kanceláře. Další důležitá kapitola jeho osudu se začala psát 
v 60. letech 20. století, kdy vznikl spolek, který chtěl zřídit Muzeum dopravnictví. Jeho členové se snažili, aby domek přešel pod stát, a v roce 1971 se koněspřežku podařilo zapsat na seznam národních kulturních památek.

Muzeum koněspřežky v Českých Budějovicích otevírá 30. dubna novou expozici. Na snímku autor expozice Ivo Hajn.V ohrožení se domek ocitl roku 1977, kdy se začala rozšiřovat Mánesova třída. Naštěstí byl již památkově chráněn, pročež ho nešlo zbořit. „Tak ho podbetonovali a posunuli asi o deset metrů směrem na jih, jinak by dnes přesahoval do pravého jízdního pruhu,“ říká Ivo Hajn.

Domek se opravil a vznikl depozitář Jihočeského muzea, předmětů z 19. a 20. století.  
Po sametové revoluci se do něho koněspřežka vrátila 
v roce 1991, nejprve díky výstavě fotografií. Dnes zde existuje Muzeum koněspřežky, které spadá pod Jihočeské muzeum. Koncem dubna letošního roku zde otevřelo novou expozici, která přibližuje, jak tamní hlídači žili.

Z historie koněspřežkyKoněspřežní železnice České Budějovice – Linec, vystavěná v letech 1825 – 1832 podle projektu Františka Gerstnera, byla nejstarší železnicí na evropském kontinentě. Hlavním cílem bylo zefektivnit dopravu soli. Trasa 
z Českých Budějovic do Lince měřila necelých 129 kilometrů.

Pravidelný provoz na trati trval 40 let. Osobní vlaky vyjížděly 
z obou cílových stanic jednou denně v pět hodin ráno a křižovaly se v poledne v rakouském Kerschbaumu. Celá cesta trvala přibližně 14 hodin. Vedle osob se přepravovala hlavně sůl, uhlí 
a dříví. Česká část koněspřežky byla v roce 1971 prohlášená 
za národní kulturní památku.

Podle záznamu Franze Bergauera z roku 1843 bylo na trati konspřežky 52 strážních domků. Stavěly se u výhybek, křižovatek železnice se silnicemi, velkých železničních mostů a v areálu stanic. Mívaly jednu nebo dvě místnosti plus předsíň s černou kuchyní, z níž někde vedly schody na půdu. Na české straně se jich dochovalo sedm: České Budějovice, Včelná, Kamenný Újezd, U sedláka Burdy – Štilec, Kosov, Zvíkov u Netřebic a Česká hospoda (Kaplice nádraží). Většina je přestavěná.

Autor: Václav Koblenc

17.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Ilustrační foto.
1 4

„Dobrá smrt." Máme se v Česku zase začít bavit o eutanazii?

Úkol pro exekutory: vymoci tolik, jako je čtvrtina státního rozpočtu

/INFOGRAFIKA/- Políčeno mají hlavně na lidi mezi 28 a 47 lety. Těch je mezi dlužníky víc než polovina. Převažují muži.

Pohledem Jana Kličky: Akademie českých prezidentů

Nuda to nebude. Miloš Zeman má s definitivní platností v prezidentské kampani minimálně dva protikandidáty z „těžší váhy". Oba dva jsou to – i s trochou nadsázky – akademici. Ten první a již dříve potvrzený textař Michal Horáček šéfoval Akademii populární hudby. Druhý, nově potvrzený Jiří Drahoš byl až do minulého týdne předsedou ctihodné Akademie věd ČR.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Poslední rozloučení s loutkoherečkou Helenou Štáchovou, "maminkou" Hurvínka

Ve velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze se dnes rodina, přátelé a veřejnost rozloučí s ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka Helenou Štáchovou. Loutkoherečka, scenáristka, režisérka a dabérka zemřela po těžké nemoci 22. března ve věku 72 let.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies