VYBERTE SI REGION

Lahví, do kterých se mošt stáčí, je nedostatek

Mirovice – Na začátku je jablko, na konci mošt. Jakým procesem musí projít ovoce, aby se z něj stala lahodná šťáva? To jsem měla možnost vidět v mirovické moštárně. Průvodcem po světě moštování mi byla předsedkyně mirovického zahrádkářského svazu a bývalá dlouholetá vedoucí výroby Alena Jannacková.

3.10.2012 1
SDÍLEJ:

Moštárna v Mirovicích.Foto: Deník/Lucie Kotrbová

„Letos počítáme, že bude hodně moštu," říká pro začátek optimisticky. Každý rok to tak ale zdaleka není. „Můžeme zpracovat sto tisíc kilogramů jablek a nebo také jen pět tisíc kilogramů ovoce. Když je co moštovat, moštujeme i šest neděl. Když není co, tak třeba jen tři dny. Například loni jsme moštovali asi týden," pokračuje Jannacková, která se stará o moštárnu už dvanáct let.

Mirovická moštárna přijímá pouze pěkná nepadaná jablka. Funguje to tak, že podle toho, kolik ovoce si lidé přivezou, dostanou lahve se šťávou. „Jablka si zvážíme a hned víme, kolik moštu můžeme zákazníkovi dát. Ze sta kilogramů jablek je letos sedmdesát lahví o obsahu 0,7 litru. Říkám letos, protože každý rok to může být jiné. Nikdy předem nevíme, jaká jablka budou, jestli šťavnatá nebo suchá," vysvětluje Alena Jannacková.

Pokud by chtěl člověk mošt ze svých vlastních jablek, letos je i toto možné. Surový mošt je novinkou. Jak jsem se dozvěděla, jedná se o šťávu, která neprochází pasterizací a stáčí se rovnou do nádob, které si lidé přinesou. Tento mošt však dlouho nevydrží, maximálně tak tři dny, pokud se neuchovává v mrazáku.

Asi bychom to ale měli vzít od začátku. Jablka, která lidé do moštárny přivezou, zaměstnanci dvakrát ručně přeberou. Ta, která nejsou pěkná, se vyhazují spolu s drtí na valník, a pak se odváží do kompostu.

Když se ovoce přebere, jde do takzvané myčky, kde se dvakrát opere. Pak se jablka nakrouhají, nadrtí a lisují, aby se zbavily drti. Po vylisování stéká šťáva o patro níž do přípravny moštu, odkud už jde pak čistý mošt. O tuto část moštování se stará Jan Moučka, který dělal v moštárně už když začínala a po několikaleté pauze se sem opět vrátil.

„Surový mošt se tady stáčí do velkého tanku a nechá se ustát do odpoledne, kdy tam přidám želatinu svařenou s horkou vodou. Ta vysráží kaly, které sednou ke dnu tanku. Pak do moštu přidám trošku přípravku na zvýraznění jablečné chuti, je to něco jako melasa. Dává se tam tak patnáct mililitrů přípravku na celý tank," přibližuje Jan Moučka.

Mošt se v nádobě nechá do rána, kdy se přecedí přes filtrační papíry a vznikne z něj čistá šťáva. Tanky mají objem tři tisíce litrů. „Denně uděláme třeba dva tisíce litrů moštu," uvádí Jan Moučka.

Obvykle to při výrobě moštu bývá tak, že co se jeden den vylisuje, druhý den se zpracuje.

Byla jsem se podívat na moštování hned druhý den, co začalo. Znamená to tedy, že lidé přivezou jablka, ale neodvezou si mošt, protože zatím žádný není? „První druhý den moštování pochopitelně mošt není, lidé jsou s tím srozuměni. Přijedou si třeba za pár dní, i když někteří si počkají a berou si ho domů ještě teplý," vysvětluje Alena Jannacková.

Šťáva musí projít přes pasterizaci, musí být tedy teplá. A já už nyní vím, že optimální je teplota pětasedmdesáti stupňů Celsia. Hotová šťáva jde pak do lahví.

Lahví, do kterých mirovická moštárna tekutinu stáčí, je nedostatek, protože už se dnes nevyrábí, a tak je nutné, aby si zákazníci vozili své vlastní. „Je třeba, aby byly lahve čisté a nesmí mít porušená hrdla. My je tady potom stejně ještě dvakrát umyjeme," konstatuje Jannacková.

Řeč je o skleněných lahvích o objemu 0,7 litru, ve kterých se dříve prodávala takzvaná deštěnka či mattonka.

Zajímá mě, proč se nemůže mošt stáčet do jiných lahví, když je těchto nedostatek? „Dalo by se to stáčet do jiných lahví, ale museli bychom kompletně vyměnit stáčecí zařízení. Tohle tady máme už možná třicet let. Před takovou dobou nemohl nikdo tušit, že se jednou nebude tenhle druh lahví vyrábět," říká Alena Jannacková.

Moštárna zaměstnává patnáct lidí, všichni jsou členové Českého zahrádkářského svazu Mirovice. „Pokud někdo člen není a chtěl by si tady přivydělat, přijmeme ho do svazu a rozšíříme si tím členskou základnu," uvádí Alena Jannacková s tím, že sama vedla výrobu řadu let, ale letos už má za sebe náhradu. „Už bylo na čase najít si nástupce. Je jím Václav Vejvoda, který se tady dva předchozí roky zapracovával a letos už si výrobu řídí sám," doplňuje Jannacková.

Nynější vedoucí provozu Václav Vejvoda mě informoval, kolik letos mošty stojí a jak dlouho vydrží. To už jsem se začala zajímat ze soukromých důvodů, protože během našeho povídání a mé exkurze po moštárně jsem lahodnou jablečnou šťávu ochutnala a věděla jsem, že bez několika lahví odtud nemůžu odjet.

„Dvanáct korun stojí lahev moštu v případě, že si zákazník přiveze vlastní jablka. Když si jablka nepřiveze, má lahev o dvě koruny dražší," říká Václav Vejvoda a slibuje, že mošt mi vydrží v lahvi i několik let. Myslím, že ani nebudu mít možnost si to ověřit, protože mi mošty v ledničce nevydrží ani měsíc, natož několik let.

Po dvou hodinách opouštím mirovickou moštárnu s přesvědčením, že návštěva byla dobrý nápad. Nejen, že jsem měla možnost nahlédnout do procesu moštování, ale především si odvážím přepravku plnou lahví s výborným, poctivým jablečným moštem, u kterého jsem se na vlastní oči přesvědčila, že se nevyrábí z ničeho špatného, ale jen z kvalitních českých jablek.

Pro zajímavost…

Moštárna existuje v Mirovicích od roku 1975. To ještě ale nebyla moštárna, která zde funguje dnes. Stála původně na jiném místě. Moštárna v nynější podobě funguje od roku 1984.
Nejúspěšnější sezona za poslední roky byla pro moštárnu v roce 1994, kdy zpracovala téměř 14 vagonů jablek a vyrobila 130 132 lahví moštu. Dalším úspěšným byl rok 2002, kdy moštárna stočila něco přes sto tisíc lahví moštu. Naopak neúspěšné byly roky 1995, 1999, 2005 a 2009. To se vůbec nemoštovalo.
Loňská sezona také nepatřila 
k nejlepším. Moštárna zpracovala přes šest tisíc kilogramů jablek, ze kterých udělala více než čtyři a půl tisíce lahví moštu.

Autor: Lucie Kotrbová

3.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Kapra na Vánoce koupíte on-line

Orlickoústecko, Svitavsko – Kapr s bramborovým salátem je vánoční klasika. Na kolik letos štědrovečerní večeře vyjde? Kilo šupináče v regionu koupíte pod 90 korun. Ulovit si ho můžete dokonce v „on-line rybníku", Plundrovo rybářství z Dlouhoňovic totiž nabízí on-line objednávku.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies