VYBERTE SI REGION

Lepší poškrábat lak než přijít o život

České Budějovice - Železniční nehoda u Studénky z minulého týdne znovu rozpoutala debatu o bezpečnosti na železničních přejezdech. Kdo může každoročně za desítky mrtvých? Špatná signalizace, nebo sami řidiči?

28.7.2015 1
SDÍLEJ:

Nehoda na železničním přejezdu v HrdějovicíchFoto: Deník/ Jana Klomfarová

Za tragédii u Studénky podle názoru Lubomíra Veselého z krajského inspektorátu dopravy může řidič polského kamionu. „Já bych řekl, že to je dost udivující. O nehodě mám sice informace jen ze sdělovacích prostředků, ale podle vyjádření inspektora při průjezdu vlaku už výstražná světla blikala minutu a pět vteřin. Jsem přesvědčený, že když řidič na přejezd vjel, tak musel mít ještě dost času na to závoru prorazit a ne tam kamion nechat," míní.

Šéf jihočeské dopravní společnosti Dušan Hřebík si myslí, že za takovéto tragické okamžiky může nejčastěji panika. „Divím se, že těmi závorami neprojel. Zaučoval jsem teď nové řidiče a opravdu těžko říct, co se jim může honit v hlavě. Já osobně bych se rozjel a hrnul bych klidně před sebou i jiná auta, jen abych se vlaku uhnul," říká Hřebík.

Jeho slova potvrzuje i Lubomír Veselý. „Když už řidič světla ignoruje a na přejezd vjede, nechápu, že tam auto nechá. Snad každý soudný člověk si musí uvědomit, že nějaká proražená závora je nic proti tomu, když do něj vrazí vlak."

Oproti Studénce nejsou nehody na českobudějovických přejezdech tak tragické. Přesto si za posledních osm let vyžádaly srážky automobilů s vlakem čtyři oběti na životech a celkem osmatřicet zraněných osob. Většina nehod se přitom stala za normální viditelnosti. Alkohol hrál roli jen v jediném případě.

Stejně jako v jiných okresech jsou za nehody v drtivé většině zodpovědní řidiči. Ti často nechtějí čekat, než vlak projede, a přejíždějí koleje ještě chvíli po tom, co začnou blikat červená světla. „Za více jak dvacet let praxe jsem na jihu Čech nezažil, že by nehodu způsobila závada na výstražníku," říká Lubomír Veselý. Podle něj řidiči často nerespektují výstrahu, že už na přejezd nesmí. „Byl jsem často svědkem toho, jak lidé přes přejezd na Včelné jezdili jeden za druhým i přes výstražnou signalizaci. Bylo jim úplně jedno, že do zatáčky tam není vůbec vidět. Vlak, který se přiřítí, má neskutečnou kinetickou energii. Než zastaví, jede klidně i dalších čtyři sta metrů," varuje Lubomír Veselý.

Krajský koordinátor BESIP Václav Kovář upozorňuje, že by se řidiči neměli nechat uchlácholit dlouho svítícími světly. „Řidič by měl vždy tyto signály uposlechnout, i když se mu zdá doba nepřiměřeně dlouhá. Na železnici můžou v tu dobu například posunovat vagóny kvůli uvolnění koleje pro přijíždějící vlak," varuje. Pokud má řidič pocit, že signalizace nefunguje, měl by prostřednictvím mobilního telefonu nahlásit číslo přejezdu na lince 112 a rozhodně na koleje nevjíždět.

Pokud se stane, že je řidič z jakéhokoli důvodu na kolejích uvězněn, měl by podle Václava Kováře bez ohledu na poškození závory či vozidla okamžitě projet. „Spuštěné závory svou konstrukcí dovolují jejich nadzvednutí. Sice lze očekávat, že při tom dojde k menšímu poškození, ať už auta, nebo závory samotné, ale obávat se poškrábání laku a riskovat sešrotování mnohatunovým kolosem je bláhové. Navíc při takovém střetu hrozí ohrožení zdraví a životů všech zúčastněných," vysvětluje dopravní expert.

V případě, že s vozem není možné z přejezdu uhnout, doporučuje BESIP ihned opustit vůz a snažit se na něj co nejvíc upozornit. „Strojvedoucí se nemá jak o voze na trati dozvědět. Proto je potřeba na linky 112 či 150 ihned nahlásit číslo přejezdu, případně poslat přepravované osoby podél kolejí mávat či rozmístit výstražné trojúhelníky," doporučuje Václav Kovář.

Ani všechna doporučení BESIPu však nemohou zabránit řidičům riskovat životy. Nehody jako ta ve Studénce ukazují, že ani přejezdy vybavené závorami problém neukázněných řidičů neřeší. Jediné bezpečné opatření je mimoúrovňové křížení s vozovkou, jako jsou mosty. Ale ta jsou finančně velmi náročná a není příliš reálné, aby každý přejezd byl mimoúrovňový.

„Každá nehoda na železničním přejezdu je svým způsobem podivná. Kromě chvílí, kdy na přejezdu bliká bílé světlo, má vlak vždycky přednost. Proto tím, kdo prohrává, je vždy řidič," uzavírá Lubomír Veselý.

Nehody na jihočeských přejezdechZe statistik Drážní inspekce vyplývá, že za posledních osm let se v Jihočeském kraji stalo celkem 106 dopravních nehod, z toho 53 jen na Českobudějovicku. Jižní Čechy tak tato statistka řadí na nelichotivé druhé místo. Hůře je na tom už jen Středočeský kraj se 153 nehodami. V Jihočeském kraji si od roku 2008 vyžádaly střety vlaků s automobily na železničních přejezdech 20 obětí na životech a pětapadesát zraněných. Z toho 4 zemřeli v okolí Českých Budějovic.
Jako nejnebezpečnější se podle údajů Ředitelství služby dopravní policie ukázal železniční přejezd v Hrdějovicích, kde v roce 2012 a 2014 došlo ke dvěma tragickým úmrtím v důsledku srážky automobilu s vlakem.
Řidiči pak nejčastěji riskují v úsecích okolo Včelné, Boršova nad Vltavou a Vidova.

Autor: Redakce

28.7.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies