VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé v Černé v Pošumaví se bouří proti železnici

Černá v Pošumaví – Představte si, že vám jednoho dne ráno zavolá známý a řekne: „Víš o tom, že ti budou bourat barák?“

10.2.2012 2
SDÍLEJ:

Nad plány budoucí železnice.Foto: DENÍK/ Zdeněk Zajíček

Tak přesně touto formou se nejčastěji dozvídají lidé z Černé v Pošumaví o velice pravděpodobné vyhlídce na budoucí život některých domů, chat, či hotelů.

A nebo jinak: Koupili jste si v Černé v Pošumaví pozemek, na kterém nyní chcete něco postavit. Nebo si chcete vedle svého domu zařídit zděný bazén? Už není možno.

A to všechno kvůli tomu, že podél pláže má vést železniční trať spojující Lipno nad Vltavou a Horní Planou. Trať tu ještě není a pravděpodobně ještě dlouho tudy nepovede, ale už dnes zabírá kolem sebe i dvousetmetrové ochranné pásmo, kde už nikdo nic nepostaví a kde domy, co trati budou stát v cestě, budou muset zmizet.

Podle Vladimíra Cnoty, oficiálně stanoveného zástupce veřejnosti obce Černá v Pošumaví, přináší současná podoba projektu do obce jen problémy.
„Podél pláže má jezdit vlak osmdesátikilometrovou rychlostí, jen na trase od tobogánu k Jestřábí by se kvůli trati mělo bourat 14 objektů a to zdaleka není všechno,“ konstatoval Vladimír Cnota. Kvůli budoucí trati se v tuto chvíli zablokovala také chystaná výstavba padesátky rodinných domů, kolonády a další soukromé investice.

Lidé, kteří si podél břehu Lipna v posledních letech postavili, rozšířili, zvětšili nebo zmodernizovali své penziony či hotely a chaty, se nyní mohou pouze s obavami dívat do krajských plánů takzvaných Zásad územního rozvoje, které trasu dráhy předběžně ukazují.

Současná podoba Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje oficiálně platí od listopadu loňského roku. Ale bychom to celé pochopili, musíme zpět proti proudu času do devadesátých let minulého století.

Tehdy totiž kdosi pravil: „Z Černé v Pošumaví do Lipna nad Vltavou chybí železniční spojení, pojďme jej postavit.“ A všichni mu zatleskali, protože je to pravda.

Nikoho ale ve snu nenapadlo, co za komplikace s sebou může tento projekt přinést. Logicky totiž všichni předpokládali, že trasa povede souběžně s hlavní silnicí, což byla do určité doby pravda. Celou trasu nakonec krajští politici odhlasovali ve trase, která vede hlavně po břehu Lipenského jezera, tedy přes místa s největším počtem chat a penzionů. Navíc projekt počítá se stavbou mostu za takřka miliardu, vedoucího přes Kolářovskou zátoku, což je podle mnoha místních naprostý nesmysl takto utrácet peníze.

Projekt takzvané Šumavské elektrické dráhy je vlastně modernizací a rozšířením železničních tratí v Pošumaví na takzvané vlakotramvaje. Celková suma peněz, které by se tak měla utratit, je odhadována na osm miliard korun. Pravdou je, že zatím není vůbec oficiálně jisté, že takové peníze na Lipensko vůbec někdy přitečou, ale o to hůř. Projekt totiž blokuje uvedené pozemky v ochranném pásmu trati po tu dobu, než se tak stane. A to může být klidně dvacet, třicet nebo i více let.

Celý problém také podle některých obyvatel Černé v Pošumaví tkví v tom, že projekt se někde v tichosti namaloval, odsouhlasil a zveřejnil, ale jim o něm nikdo oficiálně vědět nedal.

Krajský úřad se v tomto případě brání. Podle sdělení Daniely Řežábové z krajského oddělení územního plánování byly Zásady územního rozvoje řádně projednány s veřejností i dotčenými obcemi. V rámci projednání zásad byla vůči vymezení koridoru Šumavských elektrických drah uplatněna pouze námitka obce Černé v Pošumaví, která byla Zastupitelstvem Jihočeského kraje zamítnuta.

„Negativem, podotýkám že především pro vlastníky pozemků v rekreačně lukrativních územích, pak je nutnost záboru části pozemků pro výstavbu Šumavské elektrické dráhy,“ uvedla pro Deník Daniela Řežábková a pokračuje: „Nicméně zábor pozemků by byl minimální, s výjimkou míst zastávek by se jednalo o pruh pozemku o šířce maximálně do 15 metrů, většinou podstatně užší. Je možné, že pro výstavbu dráhy bude nutno demolovat i některé soukromé objekty, avšak v současné době nelze určit rozsah nutných demolic. Nicméně šířka koridoru v Zásadách územního rozvoje umožňuje při zpracování podrobnější dokumentace nalézt řešení, které případné demolice buď zcela vyloučí, nebo omezí na nezbytně nutné minimum. Pro úplnost pak je potřebné zmínit, že zpřesnit (zúžit) koridor může s ohledem na znalost místních podmínek obec ve svém územním plánu,“ shrnula Daniela Řežábková.
Vzhledem k tomu, že téma je velice obsáhlé, bude se mu Deník věnovat i v některých dalších vydáních.

Autor: Zdeněk Zajíček

10.2.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Volby ve Francii ONLINE: volební místnosti v obležení voličů

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 35 let. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

V Česku není nyní podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prostor pro "dramatický růst" minimální mzdy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Reagoval tak na požadavek odborů zvednout od ledna nejnižší výdělek o 1500 korun na 12 500 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před pár dny řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. S tím souhlasí i zaměstnavatelé ze Svazu průmyslu a dopravy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies