VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lípy a javory na sídlišti Plešivec musely ustoupit novým parkovacím stáním

Českokrumlovsko – S hezčím počasím bývají čím dál častěji v různých místech regionu slyšet i motorové pily. Po tomto zvuku pak následuje praskot padlého stromu. Není řeč o lesích, ale o některých místech ve městech i obcích.

24.3.2014 1
SDÍLEJ:

Český Krumlov.Foto: DENÍK/Zdeněk Zajíček

V Českém Krumlově tak například lehlo k zemi devatenáct topolů na Horní Bráně, zhruba třináct stromů na plešiveckém sídlišti, něco stromů pak zmizelo mezi Horním a Dolním Třebonínem a v takovém výčtu bychom mohli pokračovat.

Blíží se oficiální kalendářní konec vegetačního klidu a tak se s kácením finišuje. Pro mnoho lidí ale zůstává často nezodpovězená otázka: Proč? Zvláště na sídlišti Plešivec vzbudilo kácení nevoli u řady občanů. Někteří se s tím přímo obrátili na redakci Českokrumlovského deníku, jiní směrem k radnici, další to vzrušeně probírali mezi sebou. „Těch stromů je škoda. Hlavně nevím důvod, proč se tak stalo. Ráno jsem vstal a stromy byly pryč," sdělil Deníku Bohuslav Sýkora ve chvíli, kdy procházel jedním ze dvou míst, kde se kácelo.

Hlavním oficiálním důvodem je podle sdělení krumlovské radnice stavba nových parkovacích míst. Bohuslav Sýkora patří k těm, kteří auto nemají, takže problémy s parkovacími místy jej netíží, nicméně dodal, že výběr stromů mohl být citlivější. Na důležitý moment poukázala také Vlasta Wimmerová, která rovněž nebyla kácením nadšena.

„Vím, že parkovací místa jsou tu potřeba, ale nemuseli kvůli tomu pokácet všechny stromy," míní Vlasta Wimmerová. „Ty dvě lípy poblíž domu mohly zůstat, ty by autům stejně nepřekážely," ukázala včera na vykácený plácek a na adresu města pak dodala: „A ještě by to také mohli ohlásit předem."

Marně si tak člověk vzpomene na jedno z posledních zasedání zastupitelstva a debatu zastupitelů o prodloužení či neprodloužení doby pořádání koncertů. Jak k tomu dodal ředitel českokrumlovského Městského divadla Jan Vozábal, lidé takové akce přijímají snáze, když o nich vědí dopředu. Podle reakcí některých plešiveckých občanů se dá soudit, že včasné informování ze strany města o chystaných změnách by skutečně neuškodilo ani  v případě kácení stromů. Stačilo by prý málo, jen třeba cedule s upozorněním, že se tu budou stavět parkovací stání.

Parkování je dlouhodobou bolestí jak Plešivce, tak dalších sídlišť. Už před sedmi lety se na Plešivci  konal veřejný průzkum a město sbíralo podklady pro zpracování projektu regenerace. Hlavním poznatkem bylo: málo parkovacích míst. Podobný průzkum se konal i nedávno. Ostatně na to navazuje i oficiální sdělení radnice, kde se mimo jiné uvádí: „V rámci plánování regenerace panelových sídlišť ve městě bylo na sídlišti Plešivec realizováno dotazníkové šetření obyvatel pro zjištění jejich aktuálních potřeb, připomínek a podnětů ke zlepšení stavu veřejných prostranství. Z vyhodnocení mimo jiné vyplynulo, že jedním ze zásadních problémů lokality je nedostatek parkovacích míst, s čímž souvisí nežádoucí parkování na chodnících a zelených plochách."

Mluvčí radnice Olga Kneiflová doplnila: „Z tohoto důvodu došlo k určení tří lokalit, kde bude na Plešivci nově vybudováno celkem 35 parkovacích míst. Vzhledem k aktuálnímu stavu sídliště nebylo možné najít místa pro nově budovaná parkovací místa bez vzrostlé zeleně. Došlo tak k odstranění  čtyř javorů u domu číslo 365, kde bude nově vybudováno devět stání, dále bylo u domu 375 odstraněno devět javorů a lip. V tomto místě vznikne dalších 17 stání. Před domem číslo 363 vznikne devět parkovacích míst na pěší komunikaci, tedy bez nároků na odstranění zeleně."

Co z toho vyplývá? Podle radnice fakt, že v urbanizovaném prostředí daného typu je nemožné uspokojit všechny potřeby a zájmy obyvatel bez kompromisů. V daném případě bylo kompromisem odstranění výše uvedených dřevin. „V lokalitě dojde k nové výsadbě stromů i keřového patra tak, aby v maximální možné míře nahradila dřeviny odstraněné," doplnila mluvčí radnice.

Podobně tomu je i na Horní Bráně. Tam připravuje město úpravy pro vznik přírodního koupaliště se zázemím. Mezi zahrádkářskou kolonií a takzvanou pláží u rybníka bylo pokáceno stromořadí 19 topolů. „U řady stromů bylo zjištěno zhoršení zdravotního stavu, prosychání a zlomy kosterních větví, mechanická poškození kmenů a napadení dřevokaznými houbami. Porost dosáhl věku, ve kterém dochází u daného druhu dřeviny k výrazným fyzikálním změnám dřeva, k jeho křehnutí," doplnila mluvčí radnice Olga Kneiflová. Zkrátka stromy začaly být svému okolí a hlavně kolemjdoucím lidem nebezpečné. Náhradou nechá město vysadit u obou rybníků 38 stromů. Budou to javory, duby, lípy, třešně a borovice.

Podobně se to děje i jinde. Dolní Třebonín také ještě čeká kácení dalších stromů. Za své brzy vezme stromořadí slivoní kolem silnice v úseku od Horního Třebonína  k Dolnímu. Takže pohledu na jejich bíle rozkvetlé koruny už se Dolnotřebonínští nejspíše nedočkají. Zhruba polovinu už jich pracovníci Správy a údržby silnic vykáceli. „Ty půjdou pryč všechny," potvrdil včera starosta Dolního Třebonína Pavel Ševčík. „Jsou přežité, staré, nemocné a jsou k ničemu," dodal.

Stejně jako mají na sobě sprejem nastříkaná čísla tyto staré třešně, jiná čísla můžete spatřit i na některých stromových velikánech kolem silnice v úseku z Horního Třebonína k Prostřední Svinci. Tam ale tato čísla už nic neznamenají. „Pracovníci silnic chtěli tyto stromy porazit, ale to jsme zamítli. Bylo by jich škoda, ty letité nádherné  jasany a lípy jsou pro nás hodně cenné," dodal Pavel Ševčík.

Autor: Zdeněk Zajíček, Zuzana Kyselová

24.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies