Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Malšičtí zastupitelé dali na hlas lidu a zastavili plány zdejší firmy

Malšice, Maršov - Linka na zpracování plastů v Maršově nebude. Lidé se obávají zhoršení života v obci. Podnikatel bude hledat místo jinde. 

20.4.2016
SDÍLEJ:

Linka by zpracovala i plasty z počítačů. Ilustrační snímek. Foto: Vojtěch Smola

Jednatel firmy Hokov Miloslav Holeček chtěl
v osadě Maršov rozšířit podnikání. Do cesty mu ale vstoupily obavy občanů ze zhoršení kvality života v obci. Malšičtí zastupitelé se pak postavili na jejich stranu. Starostka Miloslava Šebková uvedla, že o kladech linky na zpracování plastů je podnikatel nepřesvědčil.

„Já jsem se hlavně postavila k závěru občanů, protože většina z nich byla proti lince. A to je pro mne nejpodstatnější. Lidé mají obavy ze zvýšené dopravy nebo ze znečištění prostředí. O opaku je podnikatel nepřesvědčil," naráží starostka Miloslava Šebková na anketu, v níž se občané mohli k podnikatelskému záměru vyjadřovat.

Ze 101 maršovských voličů odpovědělo 54 lidí a jen 24 z nich Miloslava Holečka v jeho aktivitách podpořilo. Ke druhé skupině, která stavbu odmítá, se řadí například Dana Staňková. „Ve městech a obcích by nic takového vznikat nemělo. Strach jsme měli skoro ze všeho, z kamionů, které by nám duněly pod okny, hluku i prachu. Ať si takovéto provozy vezmou do pekel a tam je provozují. Do obydlených lokalit to nepatří, tady má být klid," zdůvodnila své zamítavé stanovisko.

Podle podnikatele, jenž 
v Maršově už odpady zpracovává, jsou ale takové obavy zbytečné. Jak říká, současný stav by se výrazně nezměnil.
„Problém je jinde. Když
o tom někde řeknu, hned si lidé myslí, že jde o spalovnu. 
S tou to ale nemá nic společného," vysvětluje jednatel firmy. 

Ani tak na svoji stranu nezískal jediného zastupitele. Proti byl i radní Pavel Klíma. „Investor nebyl schopen blíže vysvětlit svůj záměr, upřesnit typ zařízení či konkrétně definovat vstupy a výstupy. Naše hlasování proto mělo jednoznačný výsledek, všichni jsme byli proti. Ještě nás chtěl přesvědčit tvrzením, že je to šance pro region a že můžeme být příkladem pro ostatní obce. S tou větou lze souhlasit. Příklad ale může být i negativní a já nechci, aby náš městys byl právě takovým odstrašujícím příkladem," okomentoval své hlasování Pavel Klíma.
Nová depolymerizační linka měla v Maršově zaměstnant kolem 15 lidí. V provozu by byla 24 hodin.

Nejde o spalovnu

Malá vesnice u Malšic už má letité zkušenosti s dobýváním bentonitu ze země. Obří krátery hyzdí krajinu mezi Maršovem a Oborou. I tady se lidé postavili proti podnikatelskému záměru. Těžaři chtěli rozšířit dobývací prostor a získat další roky práce. Vyhráno definitivně ale ještě nemají. Místní obtěžují především nákladní auta, která denně projíždějí vesnicí. Další už nemíní tolerovat.

Pane Holečku, můžete stručně naznačit technologický postup zpracování platů na depolymerizační lince?
Se spalovnou tato linka nemá nic společného, i když má také hořák. Ten ale ohřívá jen obal, v němž materiál putuje. Takže se nic nepálí. Už dvakrát jsem se na tuto linku byl podívat na Slovensku a mohu říct, že nic lepšího jsem neviděl, nic z ní nepadá…

Můžete tedy říct, že jde o ekologicky čistý provoz?
Nejenže mohu, já to i tvrdím, provoz je bezhlučný a nic neuniká do ovzduší. Teď se pojedu podívat do Itálie ještě na jednu, která má být ještě modernější než ta na Slovensku.

Co myslíte, proč jste lidi nepřesvědčil?
Protože to tady zatím nikde není v provozu a chybí i politická vůle. U nás máme jen spalovny a skládky a proti nim se lidé staví. S touto novou linkou tu ještě nikdo neprorazil až nyní za Velešínem budou jednu takovou technologii na zpracování dřeva kolaudovat, tak uvidíme, co ta linka dělá.

Uvažujete, že svůj záměr zrealizujete jinde například v nějaké průmyslové zóně?
Uvažuji, už mám asi šest možností a nabídek od Chomutova po Český Krumlov. Prý tam určitě lidi nebudou proti a že mi pomůžou, tak se s firmou domluvíme, kde linku postavit. Teď mi volal i pán z Vodňan, že tam mají krásný areál. V Maršově jsem linku chtěl, protože už tu firmu mám, takže mi to přišlo logické. Když jsou ale lidi proti, postavím ji jinde.

Jaké plasty byste v Maršově zpracovávali?
Kromě PVC veškeré druhy a především ty, které se teď nerecyklují. Význam tedy nemají PET lahve, které se již zpracovávají. Jde hlavně o obalové materiály ze dvou až tří druhů, které nikdo nezpracovává, nebo naopak již několikrát zrecyklované plasty, co již nikdo nechce. Do třetice plasty z počítačů, notebooků nebo telefonů, kde jsou uvnitř šroubky, které nejde vyndat, ale pro tento druh zpracování nevadí.

Jaké produkty zpracováním získáte?
Jednak je to plyn, jenž se používá na vlastní ohřev hořáku v lince. Dále vzniká uhlík a olej a ty jdou k dalšímu zpracování. Například uhlík, byť už je znečištěný a nemá takovou výhřevnost, může jít do výtopen. Počítáme, že co se v lince nezlikviduje, což mohou být například zbytky skla nebo látky, které již nejdou rozložit, zůstane v uhlíku. Olej se po vyčištění prodává do chemiček a firem, které ho dál zpracují.

Zbude nějaký odpad, jenž budete vyvážet na skládku?
Ne, vůbec nic.

Kolik jste chtěl zaměstnat lidí?
Asi patnáct. Linka potřebuje na obsluhu v denním provozu tři lidi, na noční stačí dva. K tomu ještě někdo k drtičům, takže patnáct až dvacet.

Autor: Alena Šatrová

20.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
6 14

Sněmovna začne řešit Babiše a Faltýnka. Vydá je ke stíhání?

Útok v Cambrils
AKTUALIZUJEME
1 3

Druhý útok ve Španělsku – vůz najel do lidí v městečku Cambrils

Neočipujete psa? Připravte si až sto tisíc na pokutu

Potulující se psi, u nichž není zřejmé, komu patří. Problém, který u nás řeší každé druhé město. To se však brzy změní. Za tři roky by totiž měli být všichni psi očipováni.

Koncept BMW Z4 oficiálně. Produkční verze se má objevit už příští rok

V rámci přehlídky automobilové krásy na Pebble Beach v Kalifornii představila německá automobilka koncept nového roadsteru Z4. Na sériovou verzi nebudeme muset čekat dlouho, a jestli bude očekávaná novinka vypadat alespoň částečně jako tento koncept, její popularita je zřejmě zaručena.

Češi nechtějí platit za hovězí. Krávy jdou do světa na chov

Masa se v Česku v posledních letech vyrábí stále méně. Klesající trend se nezměnil ani ve druhém čtvrtletí letošního roku. Od dubna do června ho řezníci vyrobili 110 736 tun, což bylo o 3,4 procenta méně oproti stejnému období loňského roku.

Čekání na telefon. O ostřílené Čechy není v zámoří zájem

Užívat si léto? Štědře placení hokejistéz NHL jistě nemají nouzi o prázdninové kratochvíle. Ne vždy si ale můžou léto užít opravdu naplno – co když stále nevědí, kde budou v příští sezoně hrát? Týdny uplývají, start přípravných kempů v zámoří se zvolna blíží a pořád tu jsou čeští borci, kteří zatím nikde nepodepsali nový kontrakt.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení