VYBERTE SI REGION

Šéf Českého rozhlasu v Budějovicích: Média jsou v našem životě zásadní

České Budějovice – Od 1. října loňského roku je ve funkci ředitele regionálních studií Českého rozhlasu České Budějovice a Regionu Vysočina devětačtyřicetiletý Zdeněk Duspiva z Českého Krumlova.

12.3.2014
SDÍLEJ:

Zdeněk Duspiva.Foto: Deník/Václav Pancer

Veřejnost si ho pamatuje z dřívějších televizních debat, kde vystupoval jako předseda Národní koordinační skupiny pro digitalizaci televizního vysílání v ČR. Předtím vystřídal několik funkcí ve státní správě. Například byl členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Působil v řadě rozhlasových stanic. Deníku poskytl rozhovor především o změnách v regionálním rozhlasovém vysílání.

Ve funkci jste déle než pověstných sto dnů. V jakém stavu jste našel obě studia v Českých Budějovicích a Jihlavě?
Obecně lze říct, že Český rozhlas je v dobré kondici, to znamená i obě stanice, které řídím. Nastoupil jsem v době, kdy nastaly největší změny ve fungování rozhlasu. Nebyl čas na nějaké rozkoukání. Postavení obou stanic je dáno jejich regionálním zaměřením, dlouhou tradicí, která se týká zejména Českých Budějovic. Tady se vysílá od druhé světové války, což je úctyhodné.
S tím souvisejí tradiční posluchači, které stanice má. Proti Českým Budějovicím je Český rozhlas Vysočina relativně mladým rádiem, které vzniklo zároveň s kraji a zákonem, který Českému rozhlasu ukládal mít v každém kraji regionální studio.

Proč jste se přihlásil na šéfa regionálního rozhlasu?
Když jsem v 90. letech působil v Českokrumlovském rozvojovém fondu, stanice České Budějovice mi umožnila zúčastnit se živého vysílání. Už tehdy to pro mě byla velmi pozitivní zkušenost. Byl jsem pod mediálním tlakem a až Český rozhlas mi díky své objektivitě  umožnil  vyjádřit se k některým kauzám. Z té doby pramení mé poznání, že média  jsou zásadním prvkem v našem životě. Nestačí jen poctivě pracovat a mít výsledky, ale je důležité umět výsledky prezentovat nebo obhájit. Můj zájem o média je dlouhodobý, byl jsem členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předtím jsem pracoval v komerčních i alternativních rádiích, a později jako publicista. Moje další angažmá bylo
v pozici vládního koordinátora digitalizace televizního 
a rozhlasového vysílání. Vyučoval jsem médiální obor  na Univerzitě  J. A. Komenského v Praze. Když jsem dokončil projekt digitalizace, přemýšlel jsem, co dál. S chutí jsem se pustil do konkurzu. Byla to příležitost být u toho, když se Český rozhlas mění. Zásadním důvodem bylo i to , že mám rád jižní Čechy i Vysočinu. Byla to příležitost využít zkušenosti, které jsem získal
v 90. letech. Jižní Čechy představují rozsáhlé a rozmanité území. V naší práci si ale musíme klást otázku, jak připravit naše zpravodajství, když vysíláme pro posluchače na Klatovsku, v Nepomuku u Plzně, na Táborsku nebo na Dačicku a Pelhřimovsku.

Hovořil jste o tom, že jste nastoupil v éře změn, které se týkají vysílacího schématu. Zmizely vašim posluchačům některé pořady, na které byli zvyklí, a naopak jste přinesli pořady jiné?
Platí, že změny, které vystupují směrem do éteru, musejí být pozitivní. Organizační a technické změny se nesmějí projevit na vysílání jako takovém. České Budějovice mají posluchače převážně vyšší věkové kategorie, což ovlivňuje zdejší program, který má specifika. Český rozhlas Vysočina má mladší posluchače, tam je situace trochu jiná. Programové změny souvisejí s projektem Regiony 2014, který oživuje regionální strukturu vysílání. Český rozhlas prochází v posledních dvou letech změnou, kdy se jednotlivé stanice profilují. Dříve to bylo tak, že každá stanice s nadsázkou vysílala všechno, hodně věcí, pro hodně cílových skupin. Teď má každá stanice včetně regionů své zaměření.

Na které posluchače cílíte svůj program? Předpokládám, že jsou to spíše starší lidé.
Regiony mají hlavní programové zaměření na posluchače starší padesáti let. Všeobecně přitom klesá poslech rádií, veřejnoprávních i komerčních. Nastupují totiž nové technologie, nové možnosti komunikace. Na to musí také regionální vysílání reagovat. Největší posluchačská skupina stanice České Budějovice se rekrutuje mezi nejstaršími obyvateli, přesto nastalo určité omlazení stanice. Programová skladba neprochází nikterak dramatickými změnami. Hlavní je, že se čistí časové proudy v rámci celého týdne. Doposud to bylo tak, že stanice hrála každou chviličku pro jiného posluchače. Jednou to bylo pro mladé posluchače, pak to byla četba na pokračování, která je zajímavá, ale je určená jinému segmentu posluchačů, pak se vysílala dechovka. Vysílání působilo roztříštěně. Nové vysílací schéma je nastaveno tak, aby se jednotlivé bloky sjednotily, měly svůj zvuk, své moderátory. Nejpopulárnější pořady zachováváme, například dechovku. Její vysílání se zrušilo na Českém rozhlasu Dvojka. České Budějovice s vysíláním dechovky mají bohaté zkušenosti, naopak Vysočina se s ní učí pracovat. Některé pořady jsme museli zrušit nebo se přesouvají na jiné stanice. České Budějovice byly poslední stanicí, která dopoledne vysílala četbu na pokračování. Tento pořad letos skončil. Stanice Vltava od května připravuje podobný pořad.

Zdeněk Duspiva.Upozornil byste na nejvýraznější programové novinky?
Novou věcí je, že v regionálních stanicích vyrábíme společně dva nové pořady. Prvním pořadem je Česko, země neznámá, což je průvodce po zajímavostech České republiky. Vysíláme ho každý den od 13 hodin. Dále je to Humoriáda, která se vyrábí převážně v pražských redakcích. Do pořadu Česko, země neznámá dodáváme z Českých Budějovic i z Vysočiny minimálně dva příspěvky týdně. Ještě jsme přesunuli Rozhlasový bazar do jiného času a získali tak další prostor pro živé vysílání ze studia.

Zůstala v regionech původní dramatická tvorba?
České Budějovice mají nadále své centrum výroby, pokračujeme v práci, kterou jsme dělali, to znamená v dramatické a literární tvorbě 
s tím, že část pořadů je odvysílaná přímo  u nás a další část odvysílají jiné stanice.

Kolik lidí poslouchá Český rozhlas České Budějovice?
Mírný pokles posluchačů se nevyhnul ani naší stanici, ale pořád České Budějovice společně s Plzní a Brnem patří mezi nejposlouchanější regionální stanice Českého rozhlasu. V týdenním poslechu je to 120 až 130 tisíc posluchačů, v denním poslechu je to okolo 80 tisíc posluchačů. Čísla jsou dána i upravenou metodikou průzkumu, je to „přesná hra s nepřesnými čísly". Při obecném trendu poklesu poslechu rozhlasového vysílání je zřejmé, že lidé poslouchají více stanic, sledují televizi nebo internet.

Sedíte trochu na dvou židlích. Jak dělíte pracovní čas mezi České Budějovice a Jihlavu?
Svůj pracovní čas dělím nejen mezi České Budějovice a Jihlavu, ale také mezi Prahu, kde se koná většina důležitých porad. Hlavní kancelář mám v Českých Budějovicích, tady trávím většinu času. Na Vysočině jsem jeden až dva dny v týdnu. Díky technice zvládnu poslouchat obě stanice najednou a řešit nastalé komplikace. Někdy přijíždějí kolegové z Vysočiny za námi do Budějovic. Právě teď je zaškolujeme, jak co nejlépe připravovat pořady s dechovkou.

Jako ředitel se zabýváte hlavně ekonomickým chodem stanic?
Jsem plně zodpovědný za komplexní provoz a organizaci chodu obou stanic, v každé 
z nich pak mám svého zástupce pro program. To je člověk, který odpovídá za vysílané pořady, služby i celou přípravu. Zasahovat do jeho práce je 
i moje kompetence, ale mou prioritou je zajistit vysílání po organizační stránce, zajistit podmínky a dostatek prostředků, řešit technické věci, územní pokrytí i formátování i propagaci programu. Naše moderátory jsme pro letošní rok například museli připravit na takzvané samoobslužné vysílání. Znamená to, že došlo k redukci technických pracovníků. Kolegové museli samoobslužné vysílání trénovat po nocích. Takové vysílání je náročné například při kontaktních pořadech. Navenek nesmí být nic poznat, což nás stálo hodně práce.

Co hodláte ještě vylepšit?
Teď se budeme ještě více věnovat našemu živému vysílání. Některé pořady nahrazujeme. Končí dlouhodobě vysílaný Receptář s Přemkem Podlahou. Od března vysíláme nový vlastní pořad. Na médiích je příjemné i nepříjemné, že to, co se nastaví, nemusí jet deset let v nastavených kolejích. Rozhlas je živé médium, které se vyvíjí. Více dbáme na webovou prezentaci, komunikaci prostřednictvím sociálních sítí, jako je facebook. To je nový projekt, kterým vysílání doplňujeme. Změny jsou přijímány většinou posluchačů pozitivně, ale samozřejmě přichází i menší míra kritiky. Není možné se zalíbit všem. Podněty a stížnosti evidujeme a pokud jsou objektivní a využitelné, hned je zapracujeme do vysílání. Ne každá kritika je ale většinovým názorem, často se jedná o specifické zájmy a názory.

Pocházíte z Plzně. V jižních Čechách žijete od roku 1991, když jste přišel do Českého Krumlova. Jak se to tehdy přihodilo?
Jsem původní profesí stavař, zajímal jsem se o revitalizaci městských území. Díky tomuto zájmu jsem se setkal se svým kamarádem, který se stal architektem města Český Krumlov. Přijel jsem na jih Čech s manželkou doslova s ba᠆tohem na zádech. Přesunu do jižních Čech nikdy nelituji, narodily se tu moje děti. Je to region, který má spoustu zajímavých míst a zajímavých lidí. I když jsem později pracoval v Praze, neustále jsem cestoval. Jižní Čechy jsem v podstatě nikdy neopustil.

Ve volném čase se věnujete geocachingu (navigační, turistická 
a  internetová  hra,  která  spočívá v nalezení ukryté schránky s pomocí navigace GPS; pozn. autora). Jste jen pasivní, který takzvané kešky vyhledává, nebo i aktivní, který je někam schovává?
Obojí, geocaching praktikuji s rodinou a přáteli. Je to jedna z volnočasových aktivit, při níž se člověk může pohybovat v přírodě, po známých i neznámých místech. Geocaching je nástroj, kdy se dostanete na spoustu krásných míst, která jsou hluboko utajena třeba ve skalách, v lesích, kam byste neměl důvod, ani příležitost se dostat. S rodinou nejsme už jen pátrači, ale založili jsme i několik kešek. Jednu takzvanou nanokešku, asi centimetr velkou, máme přímo pod okny našeho domu v Českém Krumlově, takže můžeme sledovat pokusy kolegů z ciziny i z domova, jak se snaží přímo před našima očima ji najít.  Teď  se  zajímáme o kešky, kdy trvá několik měsíců vyluštit různé kódy a šifry, musíte plavat na nějaký ostrov nebo projít tajným sklepem nebo štolou.

Co byste na závěr popřál posluchačům do roku 2014?
Dobrou náladu a pohodu, schopnost zvládat všechny těžkosti, které život přináší. Přeji jim, aby jim vysílání Českého rozhlasu bylo nápomocno informačním servisem a povzbuzováním dobré nálady. Vysílání obou stanic je klidným prostorem, kde máme dost času věnovat se věcem v příjemné atmosféře. Přeji si, aby si posluchači naši stanici naladili s cílem, že tu najdou zábavu, pohodu, informace ze svého kraje a klid.

Autor: Luboš Dvořák

12.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Předseda ODS Fiala: Zemanův projev ukázal na jeho sbližování s Babišem

Praha - Projev prezidenta Miloše Zemana ve Sněmovně při projednávání státního rozpočtu ukázal na jeho sbližování s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Novinářům to dnes řekl předseda opoziční ODS Petr Fiala s tím, že to nepokládá za šťastné pro Česko. Zeman podle Fialy svými závěry popřel některé teze, které sám v projevu přednesl.

Babiš obhajoval rozpočet, dle něj je podstatné, že deficit klesá

Praha - Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) před jednáním Sněmovny obhajoval navržený deficit státního rozpočtu na příští rok ve výši 60 miliard korun. Podle něj je podstatné, že se od začátku funkčního období vlády daří deficit postupně snižovat, stejně jako státní dluh. Odmítl také výtky opozice, že je v rozpočtu málo investic.

Devatero originálních adventních trhů

S blížícími se Vánocemi zaplavují náměstí evropských měst stánky s rozmanitými vánočními dárky, dekoracemi i místními specialitami. Ne všechny adventní trhy ale nabízejí tu samou atmosféru. Vánoční atmosféra se dá zažít i za polárním kruhem, pod zemí či na vodě, zjistil hotelový vyhledávač trivago.cz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies