VYBERTE SI REGION

Na Jindřichohradecku mohli mít dva městyse

Jindřichohradecko - Největší okres Jihočeského kraje, který se může pyšnit největším počtem měst, ale pouze jedním místem, jež smí používat titul městys. To je Jindřichohradecko.

6.10.2013
SDÍLEJ:

města a městyseFoto: Deník

Označení městys se přestalo užívat po nástupu komunismu, kdy bylo v celé republice 518 míst, které status městyse mohly nosit. O možnost jeho navrácení se postaral až zákon, který vstoupil v platnost v červnu roku 2006. Tehdy se o tuto možnost začali zajímat také v Chlumu u Třeboně. Prvními, kteří se o možnosti vrátit obci titul městyse začali zajímat, byli tehdejší starostaJiří Sedláčekspolečně se současným místostarostou Milanem Vondrkou. Protože Chlum byl městysem z historického hlediska, spojili se tehdy s dalšími asi deseti obcemi s podobným osudem a začali se snažit o navrácení tohoto statusu. „Jsme rádi, že se to podařilo. Ne snad, že bychom tím něco konkrétního získali, ale jednak to lépe zní, ale také je to tady vžité. Vždy se říkalo, že se jde na náměstí, předměstí, " vzpomíná.

město x městys

město:

 - musí mít alespoň 3 000 obyvatel nebo jde o obec, která byla městem před 17. květnem 1954 a o navrácení titulu města požádala předsedu Poslanecké sněmovny

městys:

 - typ obce velikostí a významem stojící mezi městem a obcí

 - v minulosti status městyse získávala sídla, která měla právo pořádat trhy

 - nyní tento status mohou používat obce, které byly oprávněny užívat jej před 17. květnem 1954 a o jeho navrácení požádaly předsedu Poslanecké sněmovny

 - používání statusu městyse bylo obnoveno v roce 2006

Chlumský městys zůstal jediný

Chlum u Třeboně je jediným městysem Jindřichohradecka. Kuriozitou ale je, že jím díky chybě úředníků mohl být také Strmilov, který je městem od stejného dne jako je Chlum městysem, tedy od 10. října roku 2006. Strmilovští tehdy jako mnoho dalších obcí požádali sněmovnu o navrácení statusu města, kterým z historického hlediska v minulosti byli. „Když jsme si pro oficiální dekret přijeli, stálo na něm městys Strmilov," potvrzuje starostaJaromír Krátký.„Zřejmě to tehdy nějak popletli, ale hned na místě to přepsali a opravili na město," dodává. Stejně jako ostatní, kteří o titul města žádali, museli i Strmilovští doložit, že na něj mají nárok. „Dohledávali jsme vše podle historických pramenů, dokládali jsme tiskopisy, razítka," vzpomíná starosta.

Být městem není vždy výhoda

Status města v současné době mohou užívat ta místa, která mají alespoň tři tisíce obyvatel nebo byla městem před 17. květnem 1954. Jako jedna z prvních obcí na Jindřichohradecku se k označení město vrátila Nová Včelnice, a to v roce 1998. O osm let později se k podobnému kroku odhodlali také v Deštné, která se tak 10. října 2006 stala nejmenším městem Jindřichohradecka.

Jindřichohradecko

počet obyvatel: 92 427 (2012)

rozloha: 1 943,69 km2

počet obcí: 106, z toho je

13 měst(České Velenice, Dačice, Deštná, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Lomnice nad Lužnicí, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Slavonice, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Suchdol nad Lužnicí a Třeboň) a jeden městys(Chlum u Třeboně)

obce s rozšířenou působností(ORP): Jindřichův Hradec, Třeboň, Dačice

města a městyse

CHCETE ZVĚTŠIT OBRÁZEK? KLIKNĚTE NA NĚJ

„Nedá se však říct, že by to bylo nějak výhodné. Mnohdy je to spíš naopak," upozorňuje deštenský starostaDavid Šašek.Pro turisty je sice lákavější navštívit město, než obec. „Lidé se nebojí sem jet, to je jedno z plus, které navrácení statusu města pro Deštnou má," potvrzuje starosta. Zároveň ale dodává, že nadřazené úřady často pohlížejí na Deštnou jako na město z hlediska počtu obyvatel. „To je kolikrát problém, když nás hážou do stejného pytle jako několikatisícová města. My jsme přitom městem pouze z hlediska historického," upozorňuje David Šašek.

Dlouho městem nebyl ani Suchdol nad Lužnicí, a to i přesto, že byl čtvrtý v počtu obyvatel a městy byly i menší Včelnice nebo Kardašova Řečice. Status města získal až 14. prosince 2005, právě na základě splnění podmínky počtu obyvatel.

Petra Jouzová

Autor: Redakce

6.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Forejtův případ je varující zprávou o poměrech na Hradě, píše tisk

Praha - Odchod ředitele protokolu Pražského hradu Jindřicha Forejta, který se v úterý vzdal svého místa, je drsnou a varující zprávou o poměrech na Hradě. V komentáři to dnes píšou Hospodářské noviny. Případu se věnují všechny české deníky. Lidové noviny si v souvislosti s tím všímají bezpečnostních hrozeb, kterých je podle nich Hrad plný. Právo se pozastavuje nad "úpornou snahou dvou pochybných individuí" dostat kompromitující materiál do seriózních médií.

Babiš obhajoval rozpočet, dle něj je podstatné, že deficit klesá

Praha - Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) před jednáním Sněmovny obhajoval navržený deficit státního rozpočtu na příští rok ve výši 60 miliard korun. Podle něj je podstatné, že se od začátku funkčního období vlády daří deficit postupně snižovat, stejně jako státní dluh. Odmítl také výtky opozice, že je v rozpočtu málo investic.

Vysmívaný uklízeč z Rijádu získal po kampani na netu šperky

Rijád - Bangladéšský uklízeč ze saúdskoarabské metropole Rijádu, jemuž se na sociálních sítích vysmívali za to, jak na fotografii zírá do výlohy klenotnictví, po internetové kampani na jeho podporu získal sadu zlatých šperků. Lidé mu také přislíbili tisíce rijálů, informovala televizní stanice CNN.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies