VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mikoláš Aleš se ženil v Boudách a maloval na Zvíkově

Boudy - /JIHOČESKÉ FILMOVÁNÍ/ Alšovy rodné Mirotice se v Krškově snímku sice neobjevují, přesto ale filmaři na Miroticko zavítali. Natáčeli u Budského dvora v Boudách tři kilometry od Mirotic. Několik záběrů vzniklo i na hradě Zvíkově a v podhradí.

22.9.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
9 fotografií

Film Mikoláš Aleš vznikl na začátku padesátých let.Foto: Foto: Archiv Deníku

Ve filmu si zahrála Marie Lopatová z Mirotic. Když ale po letech film viděla, nenašla se tam. „Asi to museli vystříhat, velkou roli jsem tam neměla," míní Marie Lopatová, která byla v té době dítě. „Moc si toho nepamatuju, byla jsem malá. Jen si vzpomínám, že nás na natáčení namalovali a já se tak pak bála jít domů. Seděla jsem dlouho u rybníku a nevěděla, co mám dělat," vzpomíná Marie Lopatová.

Budský dvůr, který se ve snímku objevuje od roku 1994 vlastní rodina Vokatých. „Je to srdeční záležitost mého muže. Dvůr se měl bourat a to nechtěl dovolit. Je to kulturní památka," vysvětluje koupi budovy Marcela Vokatá. Bývala tady firma, která už ale nefunguje. Nyní je objekt víceméně nevyužitý.

Film majitelé statku znají. „Viděli jsme ho ještě dřív, než jsme vůbec měli tušení, že to jednou bude naše," říká Marcela Vokatá. Stavení se prý od natáčení nijak zásadně nezměnilo. „Ve filmu byl ještě průjezd, kudy projížděl kočár. Ten je dneska zazděný. Dřív to vlastnilo družstvo, které tam něco ubouralo, například balkony. Jinak je ale budova stejná," míní majitelka.

Rodina Vokatých se snaží statek udržovat, aby nespadl. Udělala novou střechu, ale na víc zatím nejsou peníze. „Jelikož je to kulturní památka, snažíme se žádat i o nějaké granty. Chce to udělat aspoň fasádu, tak uvidíme, jestli něco dostaneme," doplnila Marcela Vokatá. V objektu jsou mimo jiné čtyři byty, ve kterých by se dalo bydlet, kdyby se do nich investovalo.

Film Mikoláš Aleš vznikl na začátku padesátých let. Snímek vznikal na začátku padesátých let a tehdejší politická situace je v něm znát. „Autoři filmu byli vedeni, podle svých slov, snahou zachytiti z Alšovy tvorby a jeho života to, co je v nejužší souvislosti s problematikou dnešní doby. Tuto souvislost viděli především v Alšově hluboké ideovosti, v jeho revolučním demokratismu," napsal v lednu 1952 Filmový přehled.

Mikoláš Aleš je vyobrazen jako mluvčí utlačované „dělnické třídy". Prosazuje se ale navzdory nepřející buržoazii a zpátečníkům všeho možného druhu. Zásluhou herce Karla Högera a režiséra Václava Kršky získala postava aspoň věrohodně polidštěné rysy. Film se soustředí na období, kdy se účastnil soutěže na výzdobu Národního divadla.

Kameraman Pečenka točil s Čápem nebo Krškou

Kameraman Ferdinand Pečenka, rodák z Krnska u Mladé Boleslavi (1908-1959), patří mezi zakladatele české filmovo-fotografické školy. Mezi kameramanskou elitu ho vynesl úspěch Fričova historického snímku Jánošík (1935), kde dobová kritika ocenila mimořádnou výtvarnou krásu exteriérových záběrů. Jeho umění pro své filmy požadovali nejlepší režiséři, kromě Martina Friče mj. také František Čáp nebo Otakar Vávra.

Ferdinand Pečenka, kameraman filmu Mikoláš Aleš.Z jihočeského hlediska je podstatné, že Pečenka velmi často spolupracoval s píseckým rodákem Václavem Krškou, který od mládí žil na statku v Heřmani. Pečenka musel mít jižní Čechy hodně nachozené. Do zdejšího kraje se dostal několikrát už za druhé světové války: například do píseckého hřebčince při vzniku slavného filmu Františka Čápa Noční motýl. Kvůli filmu Vladimíra Slavínského Ryba na suchu s Vlastou Burianem se z velké části pohyboval v Bechyni a kolem řeky Lužnice (tomuto filmu se Deník bude podrobně věnovat příští pátek). Dále se mistr kamery podílel na Čápově filmu Mlhy na blatech podle románu Karla Klostermanna. Nasnímal zde obec Čakovec na Českobudějovicku a tzv. Zbudovská blata v nivě Soudného potoka mezi Netolicemi a Hlubokou nad Vltavou. Stál za kamerou dalšího „válečného" Čápova titulu Tanečnice několik záběrů pořídil na zámku v Hluboké nad Vltavou.

Pak už pomalu začala éra s režisérem Václavem Krškou. Kvůli jeho filmu Posel úsvitu (o vynálezci Božkovi) z roku 1950 Pečenkova kamera stála také v Jindřichově Hradci. Zvíkov a Mirotice se staly exteriéry dnes rozebíraného životopisného Krškova díla Mikoláš Aleš. K řekám Otava a Vltava, konkrétně do Zvíkovského Podhradí (Svatá Anna, Petříkov, Štědronín) se vypravil při filmování Plaveckého mariáše z roku 1952. Režisérem byl tentokráte Václav Wasserman. Další Krškův snímek Mladá léta si vyžádal exteriéry na Kozím hrádku u Sezimova Ústí, v Táboře a okolí a také v Hluboké nad Vltavou. Ještě v první polovině 50. let se před Pečenkovou kamerou skvělo město Písek ve slavných titulech Měsíc nad řekou a Stříbrný vítr. Do Písku, konkrétně na Kamenný most se Pečenka vrátil v roce 1955 kvůli příběhu o Bedřichu Smetanovi Z mého života. Část záběrů pro stejné dílo bylo nutné pořídit v západočeské části Šumavy.

Mezi desítkami následovníků jeho české kameramanské školy se nejčastěji uvádí světově proslulý Miroslav Ondříček. Ferdinand Pečenka zemřel poměrně mlád v 51 letech. Kolem jihomoravského Mikulova měl právě roztočený film Ladislava Helgeho Velká samota (1959), který za něho musel dotočit Josef Novotný.

Autor: Marek Prášil, Luboš Dvořák

22.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Leksa pečuje o hodiny v kostele sv. Josefa v Obořišti.
1

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

Bohuslav Sobotka na setkání lídrů států Evropské unie.
4 6

Sobotka po summitu EU: Deklarace obsahuje priority České republiky

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

Týdenní zkrat: Milujte se a množte se

V Česku vzrostl počet obyvatel na 10,6 milionu. Migrací přibylo 25 tisíc lidí. Jeden by doufal, že to je proto, že S umělým oplodněním pomáhají Češkám bratranci, ale prý za to můžou zase migranti. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies