VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Milevští se podílejí na Smrti v Národním muzeu

Milevsko - Na lednovou výstavu připravují Milevští podklady pro kapitolu věnovanou popravám. Nabídky si váží. 

2.11.2014
SDÍLEJ:

Milevské muzeum. Foto: Deník/Klára Černá

 Na leden 2015 chystá pražské Národní muzeum v nové budově někdejšího Federálního shromáždění výstavu, která nese trochu pochmurný název Smrt. Bude obsahovat nejrůznější artefakty odchodu člověka ze života, ať už se jedná o nemoc, dopravní nehodu, vraždu nebo třeba popravu. Autoři výstavy proto oslovili i několik mimopražských muzeí se žádostí o spolupráci.

„V rámci přípravy této výstavy bylo oficiálně požádáno o spolupráci také Milevské muzeum," říká jeho ředitel Vladimír Šindelář. „Jsme tím samozřejmě poctěni a budeme se snažit kolegům v Národním muzeu pomoci, jak nejlépe umíme," dodává.

Milevští muzejníci dostali za úkol připravit některé podklady pro kapitolu o popravách. „Já se hrdelním právem zabývám už poměrně dlouho, a tak nebyl problém připravit texty k jednotlivým pasážím o středověkých trestech, ať už se jednalo o smrt na šibenici, stínání, lámání kolem a další kruté druhy hrdelních trestů," vysvětluje Vladimír Šindelář, který má také zmapováno, co v kterém muzeu mají k této problematice ve sbírkách.

„A tak jsem kolegy z Národního muzea mohl nasměrovat na některé zajímavé a jedinečné předměty, ať už to byla třeba originální šibenice z roku 1945 ze sbírek Prácheňského muzea v Písku nebo třeba kolo k lámání odsouzenců z muzea ve Slavonicích, kterého jsem si tam všiml náhodou během své letní dovolené," doplňuje ředitel, který také pražské kolegy upozornil na velmi vzácný gotický deskový obraz ze sbírek Moravské galerie v Brně. „Malba z doby kolem roku 1475 zachycuje stětí sv. Jakuba pomocí jakési primitivní gilotiny, což dokládá, že tento popravčí stroj nebyl vynálezem francouzské revoluce, jak se často mylně traduje, nýbrž existoval už dávno předtím," upozorňuje Vladimír Šindelář.

Práce na přípravě výstavy v Národním muzeu vrcholí a milevské muzejníky těší, že byli přizváni k uskutečnění tohoto velkého projektu. „Je to sice trochu morbidní téma, ale smrt je nedílnou součástí lidského života a nikdo z nás jí stejně dříve či později neunikne. Místo strachu ze smrti bychom se spíš měli snažit, abychom čas, který je nám vyměřen, využili dobře a správně," uzavírá ředitel Milevského muzea Vladimír Šindelář.⋌ (klč)

Autor: Klára Černá

2.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
1 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

NEJŠŤASTNĚJŠÍ. Nemusíte být zrovna papež, stačí být duchovním. Vykonáváte tak nejspokojenější profesi na světě.
23 39

Migranti živoří v koncentrácích, varuje papež František

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies