VYBERTE SI REGION

Mladí dárci dávají šanci nemocným, aby žili dál

Písek /FOTOGALERIE/ - Studenti SOŠ a SOU Písek  darují kostní dřeň. Každé dvě hodiny lékaři v Česku objeví některý z nádorů krve. I přes velké úspěchy v léčbě ročně na toto onemocnění jen v ČR zemřou až dva tisíce lidí.

25.3.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
11 fotografií
Studenti  oboru podnikání OP3 a OP4 ze SOŠ a SOU Písek na transfuzním oddělení.

Studenti oboru podnikání OP3 a OP4 ze SOŠ a SOU Písek na transfuzním oddělení. Foto: Deník/Libuše Kolářová

Mnohým pacientům by mohla pomoci transplantace kostní dřeně, ale té je nedostatek.

Andrea Hubalová z OP4 Střední odborné školy a Středního  odborného učiliště Písek tuto problematiku zná hodně zblízka. Její maminka pracuje na dětské onkologii v motolské nemocnici v Praze a Andrea ji  navštěvuje. Ví o příbězích nemocných a ví, že mnohé mají tragický konec.

„To byl hlavní důvod, proč jsem se rozhodla získávat dárce  kostní dřeně hlavně mezi  svými spolužáky a kamarády. Nejdříve jsem hledala co nejvíce informací o zákroku. Vím, že se lidé odběru kostní dřeně bojí. Proto jsem kampaň nazvala Nebuď srab," vysvětlila Andrea Hubalová.

Kampaň byla  úspěšná. V pondělí  ráno přišli na vyšetření na transfuzní oddělení Nemocnice Písek  společně s Andreou noví dárci kostní dřeně: Pavla Buriánková, Tomáš Srch, Pavel Navrátil a Michal Kotrba z tříd OP3 a 4.

„Zaujala mě možnost zachránit někomu život. Zákroku se trochu bojím, ale určitě to není bolest, která by se nedala překonat," myslí si  Pavel Navrátil.

Mnozí studenti písecké SOŠ a SOU jsou také mezi dárci krve. „Tento projekt u nás funguje už šestý rok a mám radost z toho, že  někteří se mezi dárce opakovaně vracejí," řekla včera Marcela Zájedová, učitelka, která  dárce kostní dřeně doprovázela.

V Českém registru dárců krvetvorných buněk, jak se dnes nazývá Registr dárců kostní dřeně,  je  zapsáno přes 22 600 dobrovolníků. Jde o lidi od 18 do 35 let. Ti si uvědomují, že transplantace krvetvorných buněk od zdravého dárce je často poslední nadějí pro pacienty, které jiným způsobem vyléčit nelze.

Na základě výsledků pondělního vyšetření by se do tohoto registru měla zapsat také pětice studentů Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Písek. Přišlo jich sem šest, ale jeden z nich odcházel velmi zklamaný.

„Pro dárcovství   jsem se rozhodl během vteřiny. Rád bych pomohl nemocnému člověku a navíc nevím, kdy bych sám mohl  transplantaci kostní dřeně potřebovat. Jenomže  vzhledem k zdravotním potížím se dárcem stát nemůžu a jsem  z toho hodně smutný," vysvětlil  Rosťa Blažek.

Michal Kotrba má vzor ve svém otci, který je dlouholetým dárcem krve. „Oba rodiče  mě v rozhodnutí podpořili.  Jestli je zákrok příjemný nebo nepříjemný, o tom moc nepřemýšlím.  Bude to chvilka bolesti, ale moje kostní dřeň umožní jinému člověku, aby žil  dál," řekl  Michal  Kotrba.

S jeho  slovy souhlasí také spolužačka Pavla Buriánková, která uvedla: „Hledám možnosti, jak lidem pomoci, a tohle je velká příležitost. Když mi kamarádka a spolužačka  Andrea Hubalová řekla o možnosti zapsat se do registru dárců kostní dřeně, neváhala  jsem ani chvíli," uvedla  Pavla Buriánková, která se  po maturitě v oboru podnikání  chystá ke studiu na vysoké škole.

Dále studovat by chtěla také autorka  kampaně Andrea Hubalová.  „Nejsem ještě pevně rozhodnutá. Kdyby se mi podařilo vystudovat medicínu, i když prý nejsem studijní typ, určitě bych se věnovala onkologicky nemocným pacientům a především dětem,"  naznačila Andrea Hubalová  možné plány do  budoucna.

Tomáš Srch se snažil stejně jako spolužáci získat co nejvíce informaci o odběru kostní dřeně. „Nebudu říkat, že se vůbec nebojím, to by nebylo upřímné, ale rozhodující je pomoc druhým," myslí si Tomáš Srch.

Až  budou znát výsledky vyšetření, o které se postaraly zdravotní sestry  Dana Buzková a Lenka Feitová, budou dárci k dispozici pro lékařský tým v Plzni. Další studenti SOŠ a SOU přijdou na transfuzní  oddělení 12. května na odběr krve.

Autor: Libuše Kolářová

25.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Divocí koně v Milovicích zvládají zimu dobře
14

Divokým koním nevadí mráz, ale vlhko

Barack Obama
6

Obama. Prezident, který Evropě možná nerozuměl

Vyhubení Židů zpečetili nacisté ve Wannsee za 90 minut

Berlín - Pouhou hodinu a půl stačilo nacistickým špičkám k definitivnímu ortelu nad miliony evropských Židů. Porada v berlínské vile Wannsee před 75 lety, 20. ledna 1942, nerozhodla o vyhubení Židů, protože holokaust probíhal už od přepadení SSSR 22. června 1941, nýbrž sloužila ke koordinaci mezi různými úřady.

Thajská policie zatkla Čecha obviněného z šíření HIV, nakazil několik mužů

Bangkok -  Thajská policie zatkla na ostrově Pchúket českého občana, který je podezřelý z vědomého šíření viru HIV způsobujícího nemoc AIDS. Uvedla to agentura AP s odvoláním na informace thajské policie. České úřady na muže vydaly zatykač s obviněním, že při intimním styku s desítkami jiných mužů nejméně tři z nich nakazil.

Odškodnění za ptačí chřipku pokryje sotva třetinu ztrát, stěžuje si chovatel

Jižní Morava - Lidé, kteří přišli o drůbež kvůli ptačí chřipce, mohou požádat o odškodnění. Podle chovatelů je ale nižší než ztráty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies