VYBERTE SI REGION

Mniši už sochy z Hitlerovy sbírky nevystaví

Vyšší Brod – „Sochy už nevystavíme," konstatoval 
v úterý převor vyšebrodského kláštera Justin Berka na adresu tří bronzových plastik, které kdysi po určitou dobu náležely do pověstných sbírek Adolfa Hitlera.

10.5.2013
SDÍLEJ:

VESLAŘ. Stěhování sochy z Alšovy jihočeské galerie do Vyššího Brodu se brzy zopakuje opačným směrem.Foto: Deník/ Jaroslav Sýbek

Během prvních dní konání Zemské výstavy 2013 se proti vystavení soch Afrodita, Veslař a Rozsévač na nádvoří kláštera hlasitě ozvalo nečekaně velké množství návštěvníků.

„Stěžovali si především Češi, a to i mně osobně. Byli to hlavně ti, kteří sochy spatřili přímo na nádvoří, a byli z toho v šoku. Mnozí si totiž mysleli, že si zhotovení soch objednal Hitler, ale bylo to jinak. On získal už hotová díla," popisuje první dny výstavy převor Justin Berka 
s tím, že další odezvy se cisterciáci dočkali i od zástupců spolků obětí nacismu. „Tvrdili, že z Hitlera děláme kulturního člověka," dodal převor.

Paradoxně se totiž stalo, že podobně vystavená, ale jiná díla z Hitlerových sbírek, se svého času v Mnichově stala místem mnohatisícového setkání příznivců neonacismu. A protože nebylo vyloučeno, že k podobné situaci dojde třeba i ve vyšebrodském klášteře, rozhodl převor Justin o stažení soch.

Ve své podstatě samotné sochy za nic nemohou. Naopak, měly poukázat na dobu, kdy Adolf Hitler navštívil Vyšší Brod a tehdejší opat nechal všechny brány do kláštera zavřené a odmítl Hitlera nechat vstoupit dovnitř. „Stalo se to ještě před podepsáním Mnichovské dohody a bylo to velice odvážné gesto, zvláště když si uvědomíme, že většina obyvatel Vyššího Brodu byla německé národnosti a Hitlera vítali," doplnil Justin Jan Berka.

Sochy měly také připomenout, jak už v roce 1938 přepadly klášter ozbrojené jednotky SA, jak v roce 1941 Němci cisterciáky vyhnali a že byl tehdy zdejší páter Engelbert Blöchl v roce 1942 utýrán v koncentračním táboře Dachau. Sochy měly také připomenout, že bylo za války posláno 21 mladších mnichů a všichni konvrši na východní frontu. Jak mniši, kteří se v roce 1938 po obsazení Sudet nepřihlásili k německo-říšskému občanství, museli Sudety opustit do vnitrozemí. Tam byli po zřízení Protektorátu nejprve ve sběrných táborech, někteří i ve vězení, a až později si našli místa v duchovní správě, případně ve válečné výrobě.

Afrodita, Veslař a Rozsévač jsou nyní v klášterním depozitu a poputují zpět na Hlubokou do archivu Alšovy jihočeské galerie, odkud je má klášter zapůjčeny.

O tom, kde jsou další artefakty, které tu Němci za války shromažďovali pro připravované vůdcovo muzeum německé kultury v Linci, se zčásti ví, zčásti jsou jejich osudy záhadou. Němci na konci války vyklidili klášter v utajení. Američané našli klášter opuštěný a nikdo přesně neví, co se tu doopravdy událo. „Podle pátera Xavera, který se do kláštera vrátil hned osmého nebo devátého května 1945, bylo v klášteře ještě plno beden a soch. Říká se, že ty pak prý postupně odvezli Američané," dodal Justin Berka.

Návštěvnost Zemské výstavy 2013 ve Vyšším Brodě je zatím podle Justina Berky enormní. Jen v sobotu přijelo do kláštera sedm stovek lidí z České republiky i Rakouska.

Autor: Zdeněk Zajíček

10.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na soudní jednání ohledně sporu o nošení šátku dorazili i odpůrci islámu.
17 19

Vykázání veřejnosti i zpěv hymny: v Praze pokračuje soud proti hidžábu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

Prezident Zeman se pozastavil nad rozsudkem v kauze Ratha

Praha - Prezident Miloš Zeman se pozastavil nad rozsudkem v korupční kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Když se u někoho najdou miliony korun v krabici od vína, diskuse o vině považuje za nepatřičné. Řekl to ve středu novým soudcům, které jmenoval na Pražském hradě.

Smrt Roma v žatecké pizzerii: Rodina podala stížnost na vyšetřování

Žatec, Louny - Pozůstalí jsou přesvědčeni, že policie nešetří případ dost důkladně. Prý kvůli drogám.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies