VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muzeum patří kominíkům, k vidění jsou tu výuční listy i figurky

Milevsko /FOTOGALERIE/ -  Pistoli a kominíka by k sobě zřejmě spojil málokdo. Co mají společného, i na to odpovídá nová výstava V úctě oddaný kominík, která je v Milevském muzeu k vidění do 23. listopadu. Ve čtvrtek odpoledne se uskutečnila její vernisáž. Nechyběl na ní ani „pravý" kominík Josef Bažant z Tábora.

5.10.2014
SDÍLEJ:

Vernisáž výstavy V úctě oddaný kominík.Foto: Deník/Klára Černá

„Proč jste stříleli do komínu," ptal se na vernisáži návštěvník Petr Fořt z Biliny u Veselíčka. „Když se podíváte na fotky komínu," ukazoval Josef Bažant na jednu z vitrín, „je vysoký a neprůlezný. Nikdo se nedostane nahoru ke komínové hlavě, aby tam spustil nářadí," vysvětlil kominík Josef Bažant. 

Aby se saze dostaly pryč, jediná cesta byla použít zbraň, střílelo se sekaným olovem. „Nikdy se to nepožívalo moc často," dodal k technice Josef Bažant.

Právě jeho sbírka je k vidění na výstavě v Milevsku. Od výučních listů kominíků, přes kalendáře, pohlednice, postavičky kominíků z různého materiálu až po pracovní pomůcky. „Sbírku jsem dával dohromady pětatřicet let, hodně mi pomáhala rodina. Nakonec jsme založili spolek pro vytvoření a propagaci kominického řemesla s tím, že cílem bylo založit kominické muzeum. Sbírka, byť jsem ji zakládal já, je dominantě záležitostí spolku," upřesnil Josef Bažant.

Smyslem výstavy V úctě oddaný kominík je představit různé etapy kominictví. Zajímavostí je originální patent císařovny Marie Terezie z roku 1755, který přesně stanovoval, jak se mají čistit komíny a jak si mají lidé počínat, aby co nejvíc předešli vzniku požárů. Zabýval se tedy, jak bychom dneska řekli, protipožární prevencí. „Také jsou tu kominíci pro štěstí v různých variantách a provedení, od celuloidových po porcelánové. Vynechali jsme plyš a další materiály, které byly hodně populární v 60. letech minulého století," podotkl Josef Bažant.

V expozici nechybí ani sv. Florián jako patron kominíků, ale také požárníků i zedníků, který chránil domy před požárem. „Za zmínku také stojí výuční list, který pochází z druhé světové války. Tehdy ale neměli válečné předtisky, tak vytáhli ty z první republiky. Samozřejmě na něm nemohl být v roce 1942 český státní znak, takže se upravil, prostřihal a dalo se na něj říšské razítko," popsal zakladatel sbírky.

Ředitel Milevského muzea Vladimír Šindelář připomněl, že nejstarší zmínky o kominictví pochází z poloviny 16. století. „Do té doby si majitelé čistili své komíny většinou sami. Dokonce byla v mnoha městech ustanovena komise složená z radních, kteří měli jednou za čtyři týdny obejít celé město a zkontrolovat komíny, jestli jsou dobře vyčištěné. Tehdy byl totiž podíl dřevěných staveb ve městech poměrně vysoký a když už někde začalo hořet, většinou to mělo fatální následky," vysvětlil Vladimír Šindelář.

Profesionální kominické řemeslo sem přinesli v polovině 16. století Italové. Významnou úlohu hrála rodina deMartini, Bartoloměj a Matyáš. „Udělali velkou kariéru, zejména Matyáš, který se stal dvorním kominíkem císaře Rudolfa. Ten si ho velmi oblíbil a říká se, že deMartini připravoval Rudolfovi saze z komínu pro některé jeho alchymistické pokusy," vyprávěl ředitel. Matyáš deMartini také dostal od císaře patent, který mu zaručoval v českých zemích monopol. „Neznamenalo to, že všechny komíny bude čistit jenom deMartini, ale mohli je čistit jen ti, kterým to deMartini povolil," dodal Vladimír Šindelář.

Někteří se dlouholetý monopol deMartini snažili obejít, zachovala se listina, ve které se už stařičcí Bartoloměj a Matyáš stěžují, že se vyskytli místní lidé, kteří čistí komíny, ale nemají na to povolení.

Ke kominictví se váže jeden příběh, který mohl výrazně ovlivnit dějiny. „V roce 1784 připravovali kuchaři na Pražském hradě tehdy vládnoucímu císaři Josefu II., který byl v Čechách na návštěvě, večeři. Byli to ale spiklenci, kteří se snažili císaře otrávit. Nepovedlo se jim to díky tomu, že komín kuchyně čistil kominík Jiří Skalský a přípravy na otravu panovníka slyšel. Díky tomu císař unikl atentátu. Kdoví, jakým směrem by se upínaly dějiny Evropy i českých zemí, kdy by se jim atentát zdařil…," nabízel zamyšlení ředitel Vladimír Šindelář.

Čtvrteční vernisáž výstavy v Milevském muzeu opět zpestřila skupina Táborští pouličníci, která zahrála a zazpívala – jak jinak – písničky o kominících.

Autor: Klára Černá

5.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
18 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies