VYBERTE SI REGION

Na houby chodím za elektrárnu, říká šéf Temelína

Temelín – V ředitelské kanceláři se obklopil květinami. Když Bohdan Zronek v Temelíně pracoval jako operátor sekundárního okruhu a operátor reaktoru, trávil dlouhé pracovní dny 
v místnosti bez oken. „Práci jsem měl rád, ale denní světlo a pohled do zeleně mi tam chyběly. Tak si to teď musím vynahradit," usmívá se.

15.2.2015
SDÍLEJ:

Bohdan Zronek.Foto: Deník/Radka Doležalová

Expert 
v oboru jaderné energetiky se přes mnoho pozic 
v Temelíně a post šéfa bezpečnosti všech elektráren ČEZu vypracoval do funkce šéfa Jaderné elektrárny Temelín.

Když přišla nabídka stát se ředitelem největší české elektrárny, váhal jste dlouho?
Bylo to svým způsobem ocenění mé práce a také výzva. Na druhou stranu stát se ředitelem jaderné elektrárny je významný krok s mnoha dopady. Hodně vážně jsem vše promýšlel, než jsem řekl, že do toho jdu.

A věděl jste dopředu, do čeho jdete?
Představu jsem měl dobrou, 
s řediteli obou českých jaderných elektráren jsem několik let úzce spolupracoval. Navíc i rodina ten krok uvítala, hlavně vzhledem k mému přesunu zpátky do místa bydliště. Pracovní doba a pozdní návraty jsou podobné, už ale netrávím tolik času cestami po republice. Užil jsem si jich dost, zejména v posledních třech letech, kdy jsem jako ředitel bezpečnosti měl na starosti obě jaderky, ale také všechny klasické i vodní elektrárny a mezinárodní aktivity.

Uplatníte i teď své znalosti 
z oboru, nebo je ředitelský post hlavně o administrativě a rozdávání úkolů podřízeným?
Nová funkce pro mě představuje docela dobrou kombinaci různých disciplín. Je to hodně o technice, ale samozřejmě také o vedení lidí a strategickém pohledu. Je třeba kombinovat techniku i administrativu.

Kdy jste se rozhodl spojit svoji kariéru s jadernou energetikou?
To bylo už při studiu na vysoké škole. Tehdy jsem absolvoval besedu se dvěma svými kolegy. Nabízeli mi zajímavou práci, která vyžadovala spoustu podmínek, úsilí a učení předtím, než bylo možné dospět do pozice operátora. Dokázali dobře zahrát na strunu mé ctižádosti, udělali mi hodně zajímavou nabídku. Tehdy přišel onen zlom. Do té doby jsem o jaderné energetice neuvažoval. Na střední škole vůbec ne a ještě na počátku vysokoškolských studií jsem se rozhlížel více směry.

Než jste se stal operátorem sekundárního okruhu, což byl váš první post v temelínské elektrárně, ušel jste poměrně dlouhou cestu.
To ano. Po vysoké škole jsem musel absolvovat psychotesty a projít výběrem na základě zdravotního stavu. Pak jsem absolvoval téměř dvouletou přípravu ve školicím středisku, následovala další státní zkouška zaměřená na konkrétní pozici.

Neměl jste chuť s přípravou někdy seknout? Tak dlouhé školení, další státnice…
Ten náročný proces přípravy mě nikdy neodradil. Státnicemi jsem si prošel ještě několikrát poté, mají základní platnost dva roky. Beru to tak, že další vzdělávání a přezkušování zkrátka patří k tomu povolání.

Vzpomenete si na to, jaká byla vaše první směna v blokové dozorně temelínské elektrárny?
To bylo ještě v období prvních spouštěcích operací, kdy byla bloková dozorna neúplná. Začali jsme postupně oživovat technologii, byly to takové dřevní doby. Postupně se přidávalo víc a víc zařízení, která jsme provozovali. V období, kdy se Temelín spouštěl, jsme toho zažili za týden víc než dnešní operátoři za celý rok dohromady. Bylo to množství manipulací se zařízením, řada testů a zkoušek. Zkoušeli jsme všechny možné výpadky, zejména v období před aktivním provozem. Bylo to jiné oproti dnešku – ať už se jedná o práci s počítačem, daty nebo diagnostikou.

Napadlo vás tehdy, že budete Temelín jednou řídit?
Určitě ne. Už jen pozice operátora byla obrovskou výzvou. Znamenalo to vstoupit do klubu několika jedinců 
v republice, to bylo skvělé. Vrchol snažení tehdy pro mě představovala pozice vedoucího bloku, ředitelské křeslo bylo přece jen hodně vzdálené.



Jaký byl první den v ředitelském křesle?
Celkem pohodový. Byl to pátek 2. ledna, kdy si většina lidí vybírala dovolenou. Provoz byl bez problémů, měl jsem čas vybalit si věci a připravit svůj vstup na pondělní poradu. Hodně příjemný den.

Musel jste se představovat kolegům, když jste v Temelíně dlouhé roky pracoval?
Většinu zaměstnanců dobře znám. První představování spíš mojí představy o fungování než mě samotného proběhlo na rozšířené poradě na začátku roku, postupně také navštěvuji jednotlivé útvary 
a potkávám se s dalšími pracovníky. Kmenových zaměstnanců je nyní v elektrárně kolem 600, k tomu dalších asi 500 lidí, kteří sice pracují 
v Temelíně pod hlavičkou centrálních útvarů ČEZ, ale zaměřují se hlavně na zdejší elektrárnu. Pak je to několik set až tisíc dodavatelů, podle toho, jestli jsme zrovna v období odstávek, nebo mimo něj.

Politici si po nástupu do nové funkce často berou sto dnů hájení? Využil jste je taky?
Nevyužil a ani jsem to nepovažoval za vhodné. Jaderná elektrárna musí fungovat nezávisle na tom, kdo sedí 
v křesle ředitele, a vůbec to nemůže být znát. Příprava na změnu v ředitelské pozici začala s větším předstihem, takže jsem měl dost času na výměnu informací a na přípravu. Tato změna byla ze všech mých přechodů mezi jednotlivými funkcemi asi nejpříjemnější.

V jakém stavu jste elektrárnu převzal?
Jak zařízení, tak personál jsou ve velmi dobrém stavu a dá se říct v nejlepších letech.

Na co se tedy teď hodláte nejvíce soustředit?
Máme našlápnuto na to, abychom odváděli skvělé bezpečností i výrobní výsledky. Několik drobných změn jsem učinil, nemusím vymýšlet rozsáhlé personální rošády, to je kontinuální proces. S mým předchůdcem jsme byli domluveni na tom, jak bude personální složení vypadat. Co se týká způsobu práce, upravil jsem si ho tak, aby mi vyhovoval. Přinesl jsem trochu jiný pohled, každý jsme v něčem odlišný. Mým hlavním úkolem je připravit elektrárnu na obnovení licence v roce 2020.

Jak byste uklidnil ty, kteří ani po čtrnácti letech provozu nevěří v bezpečnost Temelína?
Můžeme dlouze rozvádět různá bezpečnostní opatření nebo kladná hodnocení mezinárodních prověrek. Nejvýmluvnější je asi fakt, že řada zaměstnanců si pořídila bydlení v bezprostřední blízkosti elektrárny, asi 300 jich žije 
v okolních obcích. Velmi rád chodím na houby hned za plot elektrárny. To je, myslím, dostatečný důkaz toho, že víme, s čím zacházíme. Samozřejmě nikdy není nic stoprocentní 
a rizika si vždy musíte připouštět, ale zároveň je musíme umět eliminovat a být na ně připraveni, a to i na velmi hypotetické události. V tom tkví bezpečnost elektrárny.

Stál jste u zrodu projaderného sdružení Jihočeští taťkové. Jste stále Jihočeským taťkou?
Členem jsem, nicméně už spíše emeritním. Pokud někde vystoupím, tak vystupuji jako ředitel elektrárny, a ne jako aktivista. Takže jsem tuto činnost významně omezil. Nicméně aktivity sdružení sleduji dál, myšlenka klást důraz na čisté zdroje energie je mi stále blízká.

Hodně času jste strávil besedováním se studenty. Najdete si ještě chvilku se s nimi potkat?
Snažím se, obohacuje mě to. Samozřejmě času je mnohem méně než před lety, kdy jsem pracoval na směnách. Ale zatím se mi daří alespoň jednou za čas vyrazit za studenty. Témata besed se točí kolem Temelína, záleží na tom, zda přednáším na střední, nebo vysoké škole a jestli je to nějaká akce s přesným zadáním, nebo spíše obecnější přednáška.

Žijete v Českých Budějovicích. Proslýchá se, že na střeše svého domu máte fotovoltaické panely.
Ano, je to tak.

Je vidět, že jste obnovitelným zdrojům nakloněn. Jak se díváte na tuto oblast?
Obnovitelné zdroje považuji za cestu, jak dál. Ale vnímám jejich omezení a na vlastním příkladu vidím, že většinu elektřiny, kterou vyrobí panely na mé střeše, nestačím spotřebovat. Hlavně proto, že se vyrobí v době, kdy nikdo není doma. Akumulace ve větším bohužel zatím moc nefunguje nebo se nevyplácí. Nicméně obnovitelné zdroje energie jsou pro mě přirozenou součástí energetického mixu. Zatím je ale vnímám spíš jako dobrý doplněk v závislosti na tom, kde se nacházíme a jaké máme podmínky. Budoucnost v těchto zdrojích rozhodně vidím. Chce to ale najít rozumnou míru, určitě bych nehledal nějaký konflikt klasických konvenčních zdrojů a obnovitelných zdrojů. Spíš bych se snažil hledat optimální nastavení toho, co máme nyní k dispozici. Navíc dnešní energetika a přenos elektřiny se zatím neobejdou bez velkých zdrojů, které zaručují, že v síti bude stále elektřina s požadovanou frekvencí a napětím.

Pracujete v náročné manažerské funkci. Jakým způsobem dobíjíte energii?
Vzhledem k tomu, že moje zaměstnání je spíše sedavé, se snažím relaxovat sportem. Nejlépe společně s celou rodinou.

Nezevšedněl vám za ty roky pohled na temelínské chladicí věže?
Možná se budete divit, ale nezevšedněl. Temelín dnes do jižních Čech neodmyslitelně patří. Pohled na věže je pokaždé trochu jiný, podle toho, jak se mění počasí. Stejně tak je jiný i každý den v této práci. Oceňuji, že za více než 20 let 
v Temelíně jsem se zatím nikdy nestihl nudit.

Modernější turbína zajistí elektřinu dalším padesáti tisícům domácnostíVíce než čtyřicet položek má seznam opatření, která musejí energetici v Temelíně zajistit na základě nařízení Evropské komise. Soubor opatření vyplynul ze zátěžových testů, které se ve všech 143 evropských blocích uskutečnily po havárii v japonské Fukušimě.

Většinu z opatření, která budou v Temelíně stát celkem tři čtvrtě miliardy korun, už energetici stihli zajistit. Rozšířili způsoby chlazení reaktoru, přidali další nezávislé zdroje výroby elektřiny pro klíčové bezpečnostní systémy nebo zlepšili vybavení a zázemí vlastní hasičské jednotky. Navíc 
v případě kolapsu pevné nebo mobilní sítě mohou pracovníci elektrárny komunikovat s okolím prostřednictvím satelitních telefonů. Zbývá dokončit poslední nařízená opatření ze seznamu, mezi něž patří třeba instalace dalšího zařízení na likvidaci vodíku v budově, která chrání reaktor.

„Byla to pro nás náročná kapitola v rozsáhlém programu zvyšování bezpečnosti jaderných elektráren," řekl na adresu seznamu nařízených opatření ředitel Jaderné elektrárny Temelín Bohdan Zronek. Doplnil, že tento bezpečnostní program bude elektrárnu provázet i nadále. „S ohledem na technický vývoj a světové zkušenosti ho neustále aktualizujeme."

Do modernizace Temelína a posilování bezpečnosti elektrárny investoval ČEZ od začátku provozu už dvanáct miliard korun.
Jednu z významných investic představuje modernizace turbíny druhého bloku elektrárny. Začne v polovině dubna a potrvá přibližně dva měsíce. Modernější turbína umožní zvýšit výkon o dvě procenta při zachování stejné spotřeby paliva, čímž zajistí elektřinu pro dalších 50 tisíc českých domácností.

„Z hlediska dvou nejdůležitějších parametrů, tedy výkonu a chvění, naplňuje nová turbína naše předpoklady. Ještě nás čeká optimalizace provozu na nižším výkonu 
v případech, kdy pomáháme stabilizovat přenosovou soustavu," představil Bohdan Zronek regulační schopnosti elektrárny.

Vedle posilování bezpečnosti čekají energetiky dvě odstávky, osm havarijních cvičení, mezinárodní prověrka Sdružení provozovatelů jaderných elektráren či namátkové kontroly inspektorů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Autor: Martin Tröster

15.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies