VYBERTE SI REGION

Na jihu Čech jsou stovky funkčních leteckých pum

Jihočeský kraj - I téměř 70 let od ukončení druhé světové války ohrožují bezpečnost Jihočechů stovky tun nevybuchlých leteckých pum, granátů, min a další munice.

14.2.2012
SDÍLEJ:

Jihočeští pyrotechnici loni vyjížděli k 90 případům. Na snímku je velitel Pavel Zikmund.Foto: Deník/ Pavel Kroupa

Nacházejí se hlavně v okolí Budějovic, Tábora a Českých Velenic. Podle vedoucího policejních pyrotechniků z českobudějovické expozitury majora Pavla Zikmunda totiž byla právě tato města na konci války častým cílem spojeneckých náletů.

„Je statisticky dokázáno, že deset až patnáct procent shozených pum nevybuchlo. Jen v Budějovicích jich bylo kolem třech tisíc. Otázkou ovšem je, kolik se jich podařilo od konce války objevit,“ upozornil major Zikmund. Českobudějovická expozitura oficiálně vznikla 1. července loňského roku. Tvoří ji specialisté Ladislav Černoch, Pavel Zikmund, Marek Schlauch, Radovan Daniel a David Kabourek. Pracují sedm dní v týdnu a střídají se po dvanáctihodinových směnách. Prozatím mají na kontě 90 výjezdů. Mezi ty největší a nejúspěšnější počítají například zajištění 23 kusů dělostřeleckých min v lese u obce Žďárské Chalupy na Protivínsku.

„Ležely pod dodnes používanou lesní cestou, přes kterou přejížděla i těžká lesní technika. Jen zázrakem tak nedošlo k jejich uvolnění,“ zdůraznil velitel jednotky Pavel Zikmund. Dále vysvětlil, že budějovičtí pyrotechnici nezasahují pouze v Jihočeském kraji, ale částečně i na Plzeňsku a na Vysočině. Mají na starosti jedenáct okresů a území o celkové rozloze 15 500 kilometrů čtverečních.

Stěžejním úspěchem loňského roku byl pro jihočeské policisty i zásah v bývalých vojenských kasárnách v Holýšově u Plzně. Od svých kolegů získali informaci, že se po opuštěném a zdevastovaném objektu často pohybují děti, které snadno mohou přijít k úrazu. Hned vzápětí se přesvědčili, že tyto zvěsti vůbec nejsou daleko od pravdy. Ve volně přístupné polorozpadlé šachtě totiž objevili neuvěřitelných 455 funkčních min a granátů.

Po zajištění je odvezli k likvidaci do vojenského prostoru ve Stráži pod Ralskem. „Zajímavý byl i nález munice na dvoře domu v Mokré u Soběslavi. Majitel chtěl stavět pergolu a narazil přitom na granáty, rozbušky, zásobníky do samopalu a další věci. Než jsme přijeli, tak všechno poctivě roztřídil a uložil do bedničky. Zřejmě si vůbec neuvědomoval, jak velké nebezpečí mu hrozilo,“ řekl velitel Zikmund a doplnil, že největší akcí letošního a patrně i příštího roku, bude dohled nad sanací údolní nádrže Jordán v Táboře.

Tamní radnice chce vyčistit dno od bahna a podle Zikmunda je velmi pravděpodobné, že by přitom mohlo dojít k nálezu leteckých pum, které tam na konci války odhodili američtí letci. Samotné práce bude provádět renomovaná soukromá společnost, policisté zde zasáhnou pouze v případě, že se skutečně podaří něco najít. „Podle dostupných informací je v Jordánu nejspíš stále nevybuchlá puma,“ potvrdil Zikmund.

Autor: Pavel Kroupa

14.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies