VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na lyže už jezdí sotva polovina českobudějovických školáků

Českobudějovicko - Rodiče na kurzy často nemají peníze a dětem se mnohdy na hory ani nechce. Většina škol na Českobudějovicku tak vypravuje jen jeden zájezd na celý ročník.

23.2.2013 6
SDÍLEJ:

Lyžaři. Ilustrační foto.Foto: Deník/Jaroslav Sýbek

Pryč jsou doby Sněženek a machrů, kdy na hory jezdili bez výjimek všichni školáci. Dnes mají základky i střední školy potíže naplnit byť i jeden lyžařský zájezd ze všech tříd ročníku. Zaplatit pět až šest tisíc za dítě je totiž pro mnohé rodiče nad jejich možnosti. Na hory se tak dostane se školou jen sotva polovina žáků.

Zrovna dnes odjíždějí na lyže borovanští sedmáci. Z žáků dvou tříd se poskládal jen jeden zájezd. „Rok od roku je to horší. Dřív jezdili všichni, i ty děti, které nikdy nelyžovaly, bylo to dostupné. Dnes na hory jezdí ti, co si to můžou dovolit," hovoří o problémech s naplňováním lyžařských kurzů ředitel Základní školy Borovany Luboš Laczko.

Podobné je to i na větší škole, českobudějovické ZŠ Vltava. „Je to drahá záležitost, i když máme slevy," připouští ředitel Pravoslav Němeček, který s žáky jezdí na hory i jako instruktor. Ze tří sedmiček se tu poskládal jen jeden kurz pro 40 účastníků. Týdenní pobyt v Krkonoších je  včetně ubytování s plnou penzí a skipasu vyjde na 5660 korun.

„Náš syn na lyžích nebyl. Nechtěl, protože dělá jiný sport a finančně i časově je to docela náročné, takže byl omluven," svěřila se Hana Bártová, jejíž syn studuje na střední zemědělce. 

Rodiče lyže neuplatí a dětem se nechce

Zatímco dříve bylo naprosto běžné, že na školní lyžařský výcvik jezdily všechny sedmičky a prváky středních škol, dnes vypravují školy jen jeden kurz ročně.

Nad upadajícím zájmem 
o lyžařské zájezdy si posteskl  tělocvikář Roman Konečný 
z českobudějovické střední školy obchodní. „Ještě před deseti lety to bylo co třída, to kurz. Teď posbíráme ze tří tříd ročníku jeden kurz. Z osmdesáti dětí jich jede čtyřicet," vypočítal Konečný. Podle něj je to z dvou hlavních důvodů. Za prvé na to rodiče nemají peníze a za druhé jsou děti pohodlné a nechce se jim.

To potvrdili i šesťáci ze Základní školy Čéčova, kteří se chystají na hory v příštím roce. „Od nás pojede půlka, druhá půlka bude ve škole." Na hory z nich nejspíš nepojede například Jan Klouda. „Na lyžování jsem nikdy nebyl, víc jsem na míčové hry. Lyžování mě nezajímá, ani rodiče nikdy nelyžovali," vysvětlil důvody, proč na hory nechce, šesťák.

Týdenní pobyt na českých horách vyjde rodiče přibližně na pět a půl tisíce.  Zejména rodiče, kteří sami lyžují, kurz svým dětem ale rozhodně nechtějí upřít. „Vím, kolik to stojí, protože sami jezdíme na lyže, ale pošleme ho, stojí to za to, je to zážitek, bude se svými spolužáky a bude mimo domov," řekl Pavel Sosna z Českých Budějovic.

Lyžařské výcvikové kurzy byly zařazeny do učebních osnov ve školním roce 1972-73. Zasloužil se o to i českobudějovický průkopník lyžování Arnošt Binter. Ze současné situace lyžařských zájezdů na školách je zklamaný. „Proč se na některých školách výcvikový zájezd nerealizuje v takové míře jako v minulých letech? Jsou důvodem finance? Je to pohodlnost tělocvikářů?  Hodnotí školní inspekce také tuto oblast, nebo je tělocvik okrajový předmět?" táže se Arnošt Binter.

Podle něj mají lyžařské zájezdy vzbudit u dětí zájem o tělesnou aktivitu 
a zakódovat jim zdravý zájem do života, důležitý je i výchovný aspekt kurzů a to, že se žáci navzájem poznají při jiné činnosti, než je ta ve školní lavici.  Podle Bintera se ale osnovy neplní tak, jak by měly.

Jak uvedla ředitelka Jihočeského inspektorátu České školní inspekce Jana Bartošová, kontrola plnění lyžařských kurzů je běžnou součástí inspekční činnosti. „Záleží na tom, jestli škola lyžařský výcvik má ve svém školním vzdělávacím programu. Pokud ano, jezdí na něj, ale nikde není řečeno, že musí mít stoprocentní účast," řekla Bartošová. Problém podle ní nastává z hlediska financí. „Nemůžeme nutit rodiče, aby to dětem zaplatili," dodala. 

Autor: Daniela Procházková

23.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Finále soutěže Zlatý Ámos 2017 o nejoblí­benějšího učitele probíhalo 24. března v Praze. Vítězem se stal Lukáš Lis ze ZŠ Soběslav.
AKTUALIZOVÁNO
2 15

VIDEO: Zlatým Ámosem se stal Lukáš Lis, u dětí vyhrál Michal Zajíček

Ilustrační foto.

V Brně objevili pančovaný benzin. Inspekce nechala zapečetit pistole

Útok v Londýně: terorista komunikoval přes WhatsApp. Jednal na příkaz?

Pachatel středečního teroristického útoku u britského parlamentu Khalid Masood komunikoval ještě dvě minuty před tím, než najel do chodců na Westminsterském mostě, s kýmsi prostřednictvím aplikace WhatsApp. Informoval o tom dnes bulvární list Daily Mail.

Drama na magistrátě: muž napadl strážného, poslal ho ke špatné přepážce

Neobvyklé pěstní drama se tento týden odehrálo v budově Magistrátu města Ostravy. Čtyřicetiletý muž, který si chtěl vyřídit pas, chtěl zlynčovat strážného.

Le Penová se sešla s Putinem. Kritizovala sankce EU vůči Rusku

Předsedkyně krajně pravicové francouzské Národní fronty (NF) a kandidátka v nadcházejících francouzských prezidentských volbách Marine Le Penová dnes na zasedání zahraničního výboru Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) prohlásila, že nevidí žádný důvod pro to, aby se Francie k Rusku chovala nepřátelsky. Podle agentury TASS se Le Penová zároveň vyjádřila nesouhlasně o sankcích, které na Rusko uvalila EU.

Lídři členských státu EU se ve Vatikánu sešli s papežem

Papež František dnes přijal prezidenty a premiéry 27 zemí Evropské unie. S nejvyššími představiteli unijních států s výjimkou Británie se setkal den před jejich římským summitem, který má připomenout 60 let evropské integrace. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies