VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na padesát lidí z Jistebnicka podpořilo Den proti úložišti

Padařov – Obec na Jistebnicku se stala místem setkání lidí, kteří chrání svoji Magdalénu. Lokalitu, kde by se mohl ukládat radioaktivní odpad. 

24.4.2016
SDÍLEJ:

Den proti úložišti v Padařově na Jistebnicku. Foto: Alena Šatrová

Magdaléna je jedním ze sedmi vytypovaných lokalit, kde se bude provádět geologický průzkum. Ten zjistí, zda se prostor mezi Makovem a Padařovem může stát místem pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu z jaderných elektráren.

Do již třetího Dne proti úložišti se v sobotu mohli zapojit chodci, cyklisté nebo i motoristé. Deset kilometrů například našlapala skupina mladých lidí z Nadějkova. Všichni společně pak v sále padařovské hospody zhlédli film, z něhož si mimo jiné odnesli, že hlubinné úložiště je zatím reálným způsobem, jak svět může radioaktivní odpad bezpečně uložit. A také to, že se s ním těžko smiřují lidé po celém světě, jimž se úložiště přiblíží, byť jde například o vyprahlou část Nevady, poušť Gobi nebo ve vnitrozemí Austrálie.

Lidi z Jistebnicka ani tak neděsí možný únik radioaktivity, protože chtějí věřit, že úložiště bude naprosto bezpečné, jako devastace krajiny. O bezpečnosti v médiích ujišťuje ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiří Slovák, stejně jako o tom, že při prvotnách průzkumech životní prostředí neutrpí.

Jedenatřicetileté Jitce Krajčové z Hodkova u Jistebnice se myšlenka hlubinného úložiště u Makova nezamlouvá. „Už by tu nebylo tak hezky, ale jde mi o pocit. O tom, jak tyto odpady řešit, jsem ale moc nepřemýšlela. Přesto si myslím, že jsou místa, kde by úložiště tolik nevadilo, protože v nich nežije tolik lidí jako tady u nás. Chápu ale, že vyřešit se to nějak musí," říká mladá žena, která také dorazila do Padařova.

Desítky let na cestách

Pokud zhlédla v sále promítaný film Cesta na nejbezpečnější místo na Zemi švýcarského režiséra Edgara Hagena, neunikla jí zmínka, že ukládání tohoto nebezpečného odpadu mělo mít řešení již před spuštěním prvního reaktoru jaderné elektrárny. A také, že jaderný fyzik Charles McCombie na své pouti za místem pro odpad zjišťuje, že ideální místo neexistuje. A to už ho hledá přes 30 let.

V plánech stojí, že na dvě nejvhodnější lokality ukáže správa v roce 2018 a za dalších sedm let už bude znát tu finální. Každá země, která má jadernou elektrárnu, si totiž musí pro odpad zřídit vlastní bezpečné úložiště, neboť vývoz do cizí země neexistuje. Zatím je ČR ve fázi hledání firmy, která provede průzkumy na všech sedmi lokalitách. Tomu už žádná neunikne. Každé obci za to náleží finanční kompenzace. Jistebnice na konci roku dostala první čtyři miliony, které použije například na opravu silnic. Se stavbou by se mělo v roce 2030 a v provozu by mohlo být v roce 2065.

Jiří Popelka, předseda spolku Zachovalý kraj, doufá, že si politici všimnou, že nejde pouze o odpor spolků a organizací, ale především místních obyvatel. „Důležité teď je, že jako spolek jsme účastníky řízení a můžeme se dostat k informacím. Peníze ale pro nás nejsou tak důležité," říká s tím, že nejvíc mu vadí způsob, kterým se celý proces vede. Chybí mu otevřená komunikace s veřejností i jasný harmonogram postupu. I jemu jde především o místní krajinu.

„Naše krajina je tady krásná, nezdevastovaná a já si myslím, že je dost míst, která jsou již nyní zasažená průmyslem a tedy poškozená, tudíž by tam bylo uložení suroviny vhodnější. Musíme věřit odborníkům, že radioaktivita unikat nebude, ale není to jen o ní, jde také o dopravu při jejím navážení a také o to, že stavba do místa přivede řadu cizích lidí," dotýká se Jiří Popelka počtu zaměstnanců, kteří by úložiště stavěli. Podle dostupných informací by jich mělo být až tři sta.

Starosta Jistebnice Vladimír Mašek nepropadá euforii, že by se zaměstnanost týkala hlavně místních obyvatel. „Efekt na zaměstnanost by mohl být i kontraproduktivní. Spíš si myslím, že když je ve světě strašně moc věcí v pohybu a nevíme, co bude za rok, natož za deset let, že by se megalomanská stavba nemusela dokončit a co pak s ní? Odstranění by bylo pomalu dražší než stavba. Výstavba úložiště také představuje minimálně sto miliard korun, a ty musí někdo zaplatit. Částečně to bude z daní občanů," míní starosta Mašek, jenž by vyhořelé palivo dál ukládal do meziskladů přímo v elektrárnách jako je tomu dosud. Ty totiž splňují limit záření a kapacitu mají na spousty let. Podle správy úložišť jsou však stejně jako samotné reaktory z pohledu terorismu rizikové, byť v minimální míře. 

Starosta  Mašek také předpokládá, že než by se jejich kapacita zaplnila, pokrok přijde s efektivnějším řešením než jsou zmiňovaná hlubinná úložiště. Podle světových exportů se s tím ale nedá hned tak počítat, a proto se nyní podle nich jako nejvhodnější jeví ukládání hluboko pod povrch země. A to už má ukládání takového odpadu minimálně šedesátiletou historii. 

Mezi sedm míst, kde se průzkumy budou realizovat, patří: Čertovka (u Loun), Březový potok (u Horažďovic), Magdalena na Jistebnicku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek u Jihlavy a Kraví hora a Horka nedaleko Velkého Meziříčí.

Autor: Alena Šatrová

24.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Majáles v Praze.
28

První máj pohlídají těžkooděnci i policisté se psy a na koních

V jednom cyrušském domě si na balkoně nezapálíte
4 10

Bytové družstvo v Curychu zakázalo nájemníkům kouřit. I na balkoně

Trump úspěšně útočí. Soud pozastavil platnost Obamovy čistší energetiky

Americký odvolací soud definitivně vyhověl požadavku prezidenta Donalda Trumpa, aby byla pozastavena platnost Obamových regulací emisí oxidu uhličitého v tepelných elektrárnách nebo omezení těžby černého uhlí.

Učitel neunesl hajlování romského žáka, teď má obavy z jeho rodiny

Rodina školáka chce veřejnou omluvu. Případ řeší policie, na kterou se obrátil pedagog, jenž se bojí vydírání ze strany příbuzných školáka.

AKTUALIZOVÁNO

Tým kampaně Emmanuela Macrona vykázal ze svých akcí ruská média

Rusko obvinilo francouzského prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona z diskriminace poté, co jeho volební štáb zakázal přístup na své akce agentuře Sputnik a televizní stanici Russia Today.

Čeští opraváři zemědělských strojů pojedou na dva roky se Zetorem do Zambie

/VIDEO/ Zambie je novou zemí na africkém kontinentu, kamspolečnost Zetor Tractors bude dovážet své stroje. Značka Zetor nově navázala spolupráci s partnerem Agriserve Agro. K symbolickému stvrzení spolupráce došlo na veletrhu Agritech EXPO 2017 konaném koncem dubna v zambijské Chisambě, kde byly předány první stroje novým majitelům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies