VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na rekordy už nemyslím, říká lovec obrovské štiky z Orlíka František Pták

Chrást u Kovářova - František Pták chytá ryby už více než sedmdesát let.

27.2.2012
SDÍLEJ:

LOVEC. František Pták, který žije v Chrástu u Kovářova, chytil mnoho štik s váhou nad dvacet kilogramů. Tato byla největší a vážila téměř 25 kilogramů.Foto: Archiv Františka Ptáka

Začal jsem, když mi bylo pět,“ říká muž, který se narodil v roce 1933 v osadě Radava, která byla zatopena Orlickou nádrží 29.9.1960, a žije na okraji Chrástu u Kovářova. „Otec mi tehdy věnoval ulomené bičiště. Sousedka mi dala prázdnou cívku ze šicího stroje, která sloužila jako naviják. A to byla má první rybářská sestava,“ vzpomíná Pták, jehož rybářská výbava je dnes velice pestrá.

„Tehdy jsem seděl na starých kamenných schodech a nahazoval na dvorek. Na konci byla přivázána kůrka chleba. Hrál jsem si na lov ryb, i když jsem bez háčku chytal jen slepice, které do chleba klovaly. Trénoval jsem,“ popisuje Pták svoji oblíbenou dětskou zábavu.

V roce 1939 nastoupil František Pták na obecnou školu ve Starém Sedle. „Chodil jsem z Radavy po pravém vydlážděném břehu Vltavy. Měl jsem tedy skvělou možnost pozorovat ryby ve volně tekoucí řece. Ryb bylo mnoho druhů. Pamatuji si na mníky, úhoře či velké sumce pod jezy a mlýny,“ říká Pták. Ačkoliv na ryby chodil od útlého mládí, povolenku k lovu ryb dlouho nepotřeboval. „Získal jsem ji až po absolvování vojenské služby. Chytal jsem tedy nějakých patnáct let načerno,“ směje se muž, který dnes trochu paradoxně zajišťuje vydávání krátkodobých povolenek cizincům, kteří chtějí na Orlíku zkusit své rybářské štěstí, a pro rybářské hosty ze všech krajů republiky, zejména z Moravy, kteří si Orlík oblíbili.

 Silon byl neznámý pojem

„Když jsem jako školák chtěl lovit, musel jsem používat buď režnou nit nebo šňůry, které používali řezníci k zavazování párků nebo tlačenky. Pletené šňůry byly pro mě dost drahé,“ vysvětluje František Pták. „A silon, to byl tehdy neznámý pojem,“ dodává. Na první rybu si i po mnoha letech velmi dobře pamatuje. „Byla to parma. Zvláště po deštích parmy plavaly kolem kamenitého břehu. Hledaly obživu a nebyl problém na háček dát žížalu nebo nějakou hmyzí larvu,“ tvrdí Pták. Na ryby chodíval sám.

„K vodě jsem to měl od domu padesát metrů. Když byla velká voda, měli jsme ryby na zahrádce i na dvorku. Každoročně jsme se tak museli stěhovat na půdu a drůbež, krávu a prase přesouvat o dvě stě metrů do lesa. Bydleli jsme v Radavě, která tehdy měla 15 popisných čísel,“ vysvětluje Pták a vzpomíná na svého otce. „Můj otec mimo řádného způsobu rybolovu ovládal i různé rybářské fígle. To uměl téměř každý člověk bydlící u řeky. Otec pracoval na pile u Karla Schwarzenberga,“ vysvětluje František Pták. Za války se lovilo dále a rybí maso přišlo vhod, protože jiného bylo málo a na příděl. Tehdy se, jak říká František Pták, jedly i druhy s horším masem, jako je právě parma.

Rybářů bylo málo

Po válce vznikla ve Starém Sedle rybářská organizace. „Vedl ji poštmistr Karel Samec. Pomáhal jsem mu při kontrolách, které se ale příliš nedělaly, a při výdeji povolenek. Rybařilo málo lidí z měst, chytali lidé místní,“ uvědomuje si František Pták.

„Když potom Karel Samec v roce 1954 zemřel, agendu výdeje povolenek jsem převzal já. Po roce 1960, kdy byla napuštěná přehrada, ještě stále nebylo rybářů příliš mnoho,“ tvrdí rybář, který je zároveň i myslivcem. Napuštění přehrady pro něj nebylo důvodem k veselí.

„Bylo to smutné období. Hadi, ještěrky, tisíce divokých králíků, krtci, to všechno se snažilo v panické hrůze prchnout od vody pryč. Napouštění trvalo měsíc,“ vybavuje si nedávnou minulost Pták. Stejně jako na Lipně byla nádrž několik let po svém vzniku rybářským rájem, a zkušený lovec pro to má své vysvětlení. „Ryby nebyly zvyklé na vysoký sloupec vody. Prchaly tedy ke břehu. Rybolov v té době byl velice bohatý,“ říká Pták.

Povolenka za padesát korun

V té době začali lidé více uvažovat o tom, že ryby a obecně i život v přehradní nádrži je třeba chránit. „Vznikla říční policie ve Zvíkovském Podhradí. Ryby braly, tak počet rybářů rostl. Povolenky navíc nebyly drahé, první stála padesát korun. Dnes je za třináct stovek,“ dodává Pták. Na dobu pěti let po napuštění vzpomíná opravdu rád.

„Ryby měly dostatek příležitostí k výtěru, všude byla tráva, v přehradě plavaly stromy, které se nepodařilo odvézt. Byly to ideální podmínky. Postupně se to zhoršovalo,“ vysvětluje Pták.

Rybářské rekordy už nehledá

Nejtěžší rybou, kterou František Pták ulovil, byla štika o váze 24 a půl kilogramu. „Bylo to po revoluci a já jsem ji bezostyšně prodal za sto marek, protože jsem si střádal na auto, které stálo 600 marek,“ směje se rybář.

„Potom jsem ulovil ještě patnáct štik přes dvacet kilo, pochopitelně jsem chytil i menší. Štik bylo dost, kapři mě moc nezajímali. Dneska je okoun nebo candát vzácnost,“ tvrdí Pták. Ve svých téměř osmdesáti letech stále chodí na ryby odpočívat, ale ani v důchodu nemá příliš času.

„Občas se starám o německé rybáře, dávám jim rady, kde je to nebezpečné, kde jsou klíšťata nebo že je lepší dávat pozor na své osobní věci,“ říká. Západní turisté o Orlík už ale takový zájem jako dříve nemají.

„Rybářské úspěchy jsou mnohem slabší. Já sám se na ryby dostávám až koncem roku, většinou v říjnu. V létě mě to vůbec nezajímá, protože to není přehrada, ale kejda, která smrdí. Čističky sice okolo přehrady jsou, ale jejich funkčnost je podle toho, jak Orlík kvete, iluzorní,“ myslí si František Pták.

Žádné cíle v tom, jak velkou rybu by chtěl ulovit, už si nedává. „Přece jen už nejsem nejmladší, proto si nejradši sednu na rybářskou stoličku, dám dva pruty do vidliček, pivo vychladit do potoka a čekám na záběr. Pokud nic nezabere, po dvou hodinách se seberu a jdu domů. Úlovek pro mě nehraje roli, nejlepší je pobyt na čerstvém vzduchu. Navíc se mi vynořují vzpomínky na místa, kam jsem s otcem jezdil na trávu nebo pro dřevo,“ dodává František Pták.

Autor: Ondřej Šmíd

27.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUČÁSTÍ plánované výstavby tunelového souboru Blanka II by měla být i nová Libeňská spojka.
5

Bouře na magistrátu. Vznikne Blanka II?

Ministryně školství Kateřina Valachová poskytla Deníku rozhovor.
3

Valachová: Z Babišova návrhu rozpočtu jsem konsternována

EXKLUZIVNĚ / AKTUALIZUJEME

Tři autentické dojmy z Manchesteru: Lidé jsou šokovaní, život se ale nezastavil

/VIDEO/ Jak se tragédie v Manchesteru, kde útočník na koncertě odpálil bombu, dotkla tamních obyvatel, včetně české ředitelky Czech School Manchester? Jaké dojmy a postřehy nám svěřil novinář deníku The Sun, jehož syn byl přítomen na tragickém koncertě? Přinášíme i poznatky další Češky, sociální praconice Zory Zámečníkové, jež poskytla video z okolí místa činu. 

Comeback Kvitové se blíží. Bude hrát už v Paříži?

/VIDEO/ Doba návratů? Jen den poté, co svůj návrat na kurty oznámila bývalá světová jednička Viktoria Azarenková (po mateřské pauze plánuje hrát Wimbledon), se výrazně přiblížil i comeback další tenisové hvězdy – Petry Kvitové.

AKTUALIZOVÁNO

Řidič sjel ze silnice, po nárazu do stromu ho rozdrtil sud

Tragická dopravní nehoda osobního automobilu se stala na silnici I/35 na Holicku. Podle očitých svědků felicie ve směru od Hradce Králové do Holic bez zjevných příčin najela do protisměru. Auto poté sjelo z vozovky a narazilo do stromu.

AKTUALIZOVÁNO

Obětí je 22, nejmladší osmiletá. Útok v Manchesteru spáchal Islámský stát

/VIDEO, FOTOGALERIE/- Celkem 22 mrtvých a minimálně 59 zraněných. Taková je bilance exploze v koncertní hale v Manchesteru. Podle všeho se zde odpálil sebevražedný útočník, policie to vyšetřuje jako teroristický čin. Totožnost 23letého útočníka je již známa, premiérka Theresa Mayová však prozatím neprozradila více. Odpoledne se pak k útoku přihlásil Islámský stát. Zatčeni byli již tři podezřelí. V úterý po poledni pak bylo evakuováno nákupní středisko Arndale. Svědci totiž slyšeli velkou ránu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies