VYBERTE SI REGION

Na Štědrý den se lidé myli v potoce, aby byli zdraví

České Budějovice – Příští týden vrcholí advent. Zakončí jej Štědrý den. I s ním je spojena řada tradic. Historii a zvyky přibližuje Michaela Vlčková, která působí na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

21.12.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník

Čtvrtá adventní neděle předznamenává blížící se Vánoce. Kde hledat původ těchto svátků?
Křesťané prvních staletí svátek narození  Ježíše Krista neslavili. Vrcholem liturgického roku byly Velikonoce, památka Ježíšovy smrti a zmrtvýchvstání,  které zůstávají dodnes nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Až ve 4. století se formuje svátek narození Ježíše Krista (25. prosince) na Západě a svátek Epifanie (6. ledna) na Východě.
Kdy se vlastně Ježíš narodil nevíme, ani Bible nám o tom nedává žádnou přesnou informaci. Křesťané stanovili svátek v návaznosti na antickou solární zbožnost na den blízký zimnímu slunovratu jako určitou alternativu k pohanským svátkům. Původ Vánoc souvisí se symbolikou světla, která už v antice hrála velice důležitou roli. Dne 25. prosince se v Římské říši slavil svátek zrození nepřemožitelného slunce. S oslavou zimního slunovratu se pojily také saturnálie, což byly nejpopulárnější svátky Římanů konané od 17. prosince po sedm dní na počest Saturna, boha osiv. Křesťané daly těmto svátkům nový obsah, udělali z nich oslavu zrození „světla světa", „vycházejícího na výsosti", tedy Ježíše Krista.

A jak zařadit do liturgického kalendáře Štědrý den? Patří k adventu nebo už začaly Vánoce?
Štědrý den představuje závěr a vrchol období adventu. Je to poslední adventní den. Proto také bylo zvykem se 
v tento den postit. Dokonce i štědrovečerní pokrmy, ačkoli jejich skladba byla bohatá, bývaly postního charakteru, tedy bez masa. Vánoce začínají v předvečer Hodu Božího vánočního s východem první hvězdy. V tomto jsou křesťanské svátky ovlivněny židovskou tradicí, v níž den začíná večerem.

Jaké zvyky se vztahují ke Štědrému dni a odkud se vlastně vzal jeho název?
Štědrý den proto, že bohatí měli v tento den být k chudým štědří. Také na připomínku toho, že Bůh dal lidem dar nejcennější – svého Syna. Žebrákům se dávala almužna, čeleď a děti dostávaly drobné dárky a koledníci výslužku.
V lidové tradici patřil Štědrý den k nejvýznamnějším dnům v roce. To bylo určitě dáno významností nadcházejícího křesťanského svátku, ale také díky chápání Vánoc jako novoročí. Mnoho zvyků, které se konaly tento den 
a především večer, odpovídá chápání tohoto času jako mezního – na přelomu starého 
a nového roku. Co se stalo na Štědrý den, mělo osudový dopad na celý následující rok 
a z různých náhodných událostí se určovalo, jaký bude mít rok charakter. Například podle pohlaví první příchozí osoby se usuzovalo, zda se bude 
v hospodářství rodit více samců či samic. Pokud první osoba, která přišla do domu, byla stará, věštilo to starosti, mladá přinášela štěstí a podobně.
Samozřejmě se lidé také snažili zajistit dobrý průběh nového roku různými magickými praktikami. Například brzy ráno se celá rodina šla umýt ke studni nebo k potoku, aby byli všichni po celý rok silní a zdraví. Také se peklo se obřadní pečivo ve tvaru domácích zvířat a zavěšovalo se do chlévů, stájí a kurníků, což mělo zajistit, že zvířata budou prospívat.
V lidové tradici je výrazný motiv slunovratu jako významného přechodu. Jedná se o období největší temnoty, nejkratších dní v roce, kdy jakoby životadárné slunce bylo poraženo v boji kosmických sil. Jeví se jako čas temnoty, kdy je narušen běžný řád světa, což se projevuje například tím, že se zesnulí vracejí mezi živé. Proto bylo zvykem prostírat jim u štědrovečerního stolu.
Ke Štědrému dni patřily i rituály, které měli zajistit příbytkům lidí i zvířat  ochranu před zlými silami, například kropení svěcenou vodou či vykuřování. Ale samozřejmě, podobně jako dnes, patřila 
k hlavní náplni tohoto dne příprava na slavení svátků. Do večera musely všechny přípravy skončit.

Autor: Andrea Zahradníková

21.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

AKTUALIZOVÁNO

Koukalová ovládla stíhačku! Zazářili i Krčmář s Puskarčíkovou

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Eva Puskarčíková skončila osmá, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá. V mužské stíhačce se Michal Krčmář posunul proti sprintu o 31 míst a dojel sedmý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies