VYBERTE SI REGION

Na založení Budějovic měl panovník velký zájem, říká archivář

České Budějovice – Obyvatelé krajského města letos slaví 750. výročí založení Českých Budějovic. Ale že v úterý 10. března 2015 skutečně uplynulo tři čtvrtě tisíciletí od chvíle, kdy začalo královské město růst, tak docela pravda není.

14.3.2015
SDÍLEJ:

Daniel Kovář, ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích.Foto: Deník/Radka Doležalová

Své o tom ví Daniel Kovář, ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích. „Opravdové výročí města jsme trochu prošvihli," připustil archivář v rozhovoru 
o počátcích Českých Budějovic.

Co jsme tedy v úterý na náměstí Přemysla Otakara II. při velkolepé multimediální show slavili?
Zakládání Budějovic se táhlo nejméně od roku 1263. Datum 10. března, na které organizátoři načasovali i nejdůležitější bod programu letošních oslav, vychází z jediné zachované listiny přímo se vztahující k založení města. Ta je datována právě k 10. březnu 1265. V listině se píše, že rytíř Hirzo, jehož Přemysl Otakar II. pověřil vytyčením půdorysu města, předal staveniště dominikánům, kteří zde budovali klášter. Zřejmě to ale neznamená, že dominikáni začali klášter v Budějovicích budovat až po 10. březnu 1265. Pravděpodobnější je varianta, že v březnu 1265 nastala situace, kdy dominikáni potřebovali pro stavbu kláštera dodatečné povolení. Ale samotné budování začalo zřejmě už 
v roce 1263.

Má tedy ona Hirzova listina 
v historii města zásadní význam?
V procesu zakládání Českých Budějovic je tak trochu okrajovou záležitostí. Připomíná jediný okamžik v tom dlouhém procesu budování města, který byl zachycen v písemné listině.

Počátky města přiblíží knihaFundatio civitatis, tedy Počátek města. Takový název nese kniha, kterou ředitel Státního okresního archivu Daniel Kovář napsal 
u příležitosti letošního 750. výročí první zmínky o Českých Budějovicích.

Publikace, kterou vydá město pravděpodobně v květnu, přiblíží příčiny, okolnosti a průběh zakládání města. „Snažil jsem se popsat i to, jak se město snažilo porvat se svou novou existencí, jak bylo v počátcích ohroženo vnějšími nepřáteli, hlavně Vítkovci. Ti městu nepřáli hlavně po smrti Přemysla Otakara II.," naznačil Daniel Kovář.

Doplnil, že kniha Fundatio civitatis přinese podrobnosti rovněž o nejvýznamnějších stavbách ve městě, například klášteru.

Jak to na území dnešních Českých Budějovic vypadalo v době, kdy město začalo vznikat?
Některé vesnice v naší oblasti stály už před vznikem Budějovic. Víme, že již v roce 1220 existovaly Bavorovice, v roce 1251 osada Budivojovice, 
od níž město převzalo svůj název, nejpozději roku 1259 byl založen Rožnov, na počátku 60. let existovalo Mladé i Dubné. To jsou pevné body v krajině, o nichž díky písemným pramenům víme, že před vznikem města stály přibližně tam, kde dnes. Další poznatky máme z archeologických pramenů. Našlo se určité množství keramiky na území dnešního Českého Vrbného, je tedy doloženo, že tato obec existovala koncem 13. století. Díky archeobotanickým analýzám, při nichž se zkoumají vzorky z různých rostlin, se zjistilo, že založení města s sebou přineslo velkou změnu krajiny a obměnu rostlin, které jsou vázány na městský život. Doloženo je velké odlesnění krajiny, protože bylo třeba dřevo na stavbu města 
a topení v domech. V okolí dnešních Budějovic tehdy rostly rozsáhlé lesy, ale na soutoku Malše a Vltavy byl mírnější terén, spíš louky, břehové a křovinné porosty. V čem není zatím jasno, je to, zda přímo u soutoku řek bylo už před vznikem Budějovic nějaké lidské osídlení, nebo ne. Spíše to vypadá, že ano. Dokonce i u katedrály sv. Mikuláše byly vykopány některé hroby z doby před vznikem města. Takže svatý Mikuláš se možná stavěl na místě existujícího pohřebiště nebo svatyně.

Musel Přemysl Otakar II. obětovat některá svá území, aby získal pozemky pro založení Budějovic?
Ano, v době, kdy se rozhodl založit město, mu tady nic nepatřilo. Jednalo se o území Čéče, což byl syn Budivoje ze Železnice. Šlo o královského sudího, který měl na starosti soudní záležitosti na nejvyšší úrovni. S králem byl velice zadobře, provázel ho na cestách. Králi se tedy zdálo příhodné, že využije či zneužije loajality svého úředníka 
a vyzve ho, aby mu svou državu odevzdal.
Pan Čéč tím nebyl nijak poškozen, naopak dostal od krále bohatou náhradu – hrad Velešín s velkým panstvím, čímž si majetkově polepšil. Ale králi k založení města nestačilo jen Čéčovo území, měnil i s dalšími, většinou rytíři. Pokud víme, měnili vždy 
v poměru 1:2, Přemysl tedy 
za jednu vesnici dal dvě. 
Z toho je evidentní, že na založení Budějovic měl velký zájem.

Vedlo koryto Malše a Vltavy před tři čtvrtě tisíciletím stejnými místy jako dnes?
Lze předpokládat, že řeky svá koryta a svůj tok nijak zásadně neměnily. Samozřejmě, že vlivem povodní nebo dalších přírodních jevů lidé občas překládali koryta toků, ale maximálně o desítky metrů. Je to vidět na nejstarších plánech města – rýsují se tam tvary pozemků, které naznačují, že těmi místy dříve tekla řeka, přičemž dnes protéká jinudy. To se týká jak Vltavy, tak Malše, ale i Mlýnské stoky.

Která stavba byla středobodem, od něhož se město začalo rozrůstat do stran?
To se nedá přesně určit. Celé území dnešního městského jádra, tedy asi 21 hektarů, bylo vytyčeno současně jako celek. Po vymezení jednotlivých domovních parcel je zakladatelé města přidělovali nově příchozím obyvatelům. Samozřejmě se dá předpokládat, že ti, co přišli první, si zabrali nejlepší parcely kolem náměstí nebo hlavních ulic. Ale jak v posledních letech archeologové zjišťují, město se rozrůstalo rychle, někdy koncem 13. století už mělo přibližně 300 stálých domů.

Ilustrační foto.

Budějovice mají jedno z největších náměstí Evropy. Proč při zakládání města dostalo právě takový tvar? Byla podoba náměstí a rozložení okolních ulic trendem doby, nebo ryze praktickou věcí?
Oba důvody jsou správné. Půdorysu budějovického náměstí se říká lidově šachovnicový, správně ortogonální, provází člověka už od starověku. Města tohoto typu se stavěla v Mezopotámii, Egyptě, Řecku i Římě. Podle atických vzorů se začala budovat v 11. století i v západní Evropě. A je to nejjednodušší. Pokud zakládáte město a chcete si ušetřit práci, vyměříte ho pravidelně, aby šlo obdélníky a čtverce snadno dělit na menší obdélníky a čtverce. Když je pak dostali do užívání měšťané, snadno se z těchto pozemků pravidelných tvarů vyměřovaly daně. Čtvercový tvar náměstí se při tomto uspořádání města přímo nabízel. A proč je tak veliké? Jeho plocha byla určena hlavně pro pořádání trhů. Ostatně, ta velikost je relativní – mnohé vesnice v okolí mají větší náves. Například do návsi v Municích by se budějovické náměstí vešlo více než dvakrát.

Můžeme dodnes v Budějovicích obdivovat nějakou stavbu, která se dochovala z doby zakládání města?
Klášter. To je nejstarší „kompaktně" existující stavba. Uvozovky proto, že klášter Budějovičtí několikrát přestavovali a ve své první stavební fázi se vyvíjel dlouho. Nebylo to tak, že v roce 1263 přišli dominikáni a měli klášter. Presbytář byl vysvěcen asi až po 12 letech, ještě v roce 1298 se klášter pořád stavěl a podle některých spíše stavebně-historických zachovalých prvků se zdá, že stavba neskončila před polovinou 14. století. Déle trvalo budování konventu, na něm se pracovalo ještě ve druhé polovině 14. století. Navíc klášter musel být po požáru roku 1381 opraven a dál se pokračovalo v jeho výstavbě.

Předpokládali zakladatelé Budějovic, že by město mohlo dál výrazněji růst, třeba až do dnešní podoby?
Když se podíváte na půdorys 
a uvědomíte si, že město bylo nějakých 500 let sevřeno 
v hradbách, vidíte, že už sami zakladatelé mu dali pevné hranice. Jak právní, tak i fyzické. Mezi ty fyzické patří jak zmíněná hradba, tak i řeky 
a Mlýnská stoka jako zčásti přirozený a zčásti umělý kanál, který naši předci složitě vykopali po vnější straně města, aby se nemohlo dále rozrůstat. Určitě se počítalo 
s předměstskou zástavbou, která podle dokladů z poloviny 14. století vznikla, ale po právní stránce už nešlo o město – byly to menší zemědělské usedlosti, stodoly, sýpky a podobně buď i s obytnou částí, nebo šlo o čistě hospodářská stavení, která patřila lidem žijícím ve městě.

Pohled přes českobudějovické Piaristické náměstí na kostel Obětování Panny Marie.

Odkud do Budějovic přišli první obyvatelé?
Jsou to všechno hypotézy. Město už existovalo třicet nebo čtyřicet let a my pořád neznáme jména obyvatel. Teprve na úplném konci 13. století máme první tři jména – Konrad, Eberlin a Fridlin. Pak opět dlouho nic, až v roce 1323 další tři jména. Čili nemůžeme říct, kdo byli lidé, kteří sem přišli jako první 
a odkud přišli. Neznáme jejich národnost. Ale podle trendu, který pokračoval 
v dalších letech a staletích, předpokládáme, že velká část přicházela z německých zemí, většinou z Rakouska a Bavorska.
Odhady se různí – někdo říká, že polovina byli německy hovořící kolonisté a polovina Češi z vnitrozemí, jindy se hovoří o dvou třetinách Němců a třetině Čechů. Druhá varianta by, myslím, mohla být blíže pravdě. I s ohledem na to, že ve 14. století přibývá dokladů o jménech obyvatel a vesměs jde o jména německá. Z doby před polovinou 14. století se dochovaly i seznamy konšelů, kde jsou opět vesměs německá jména. Ale německé jméno mohl mít i Čech, nebo třeba německý písař mohl české jméno poněmčit. Asi ze 20 jmen konšelů doložených ve 30. letech 14. století jsou čtyři, kteří mají příjmení Bohemus, tedy Čech. To je věc, která nám napovídá, že být Čechem v Budějovicích bylo něco výjimečného, a proto to přízvisko. Němci žádné přízvisko neměli. Ale šlo o jména radních, která nemusejí tvořit reprezentativní vzorek celé populace v Budějovicích. Možná to jen znamená, že Češi byli chudší, neměli takový vliv na správu města 
a nezachovaly se o nich písemné doklady.

Bylo město soběstačné z hlediska zásobování?
Jedním z hlavních smyslů existence města byl obchod, 
ať už blízký, nebo dálkový. Na zdejší obrovské náměstí se sjížděli kupci, formani se zásobami, se zbožím, ať už jedlým, nebo nejedlým. Myslím, že město nemuselo mít nouzi 
o potraviny. Hned za hradbami navíc začínala zemědělská krajina. Část okolních vesnic přímo patřila městu, Budějovice byly vrchností zprvu asi pro 12 vesnic. I lidé z dalších okolní vsí, které patřily například Rožmberkům nebo pod vyšebrodský klášter, měly zájem nabízet a prodávat své výrobky v Budějovicích.

Už jste zmínil, že Budějovice získaly své jméno od nedaleké vesnice Budivojovic. Jak se to stalo?
Budivojovice stály na místě staroměstského kostela a hřbitova, zhruba tam, kde je dnes obchodní dům Družba a okolní panelové domy. Název je odvozen od pana Budivoje, šlechtice z poměrně významného rodu pánů ze Železnice. Někdy počátkem 13. století obdržel od krále Přemysla I. území kolem řeky Vltavy a rozhodl se svoji državu hospodářsky zhodnotit založením vesnice. Tu v souladu s dobovým zvykem nazvali podle něj. Obyvatelé byli Budivojovici, lidé Budivojovi, odtud název Budivojovice.
Když se zakládala první přemyslovská města, často se stávalo, že přebírala název podle vesnice, která tam stála předtím, nebo podle pomístního názvu. Je to někdy až překvapivé. Zvlášť při srovnání s poměry o 100 let později – když něco založil Karel IV., neslo to většinou jeho jméno. Ale za Přemyslovců byly zvyky jiné. Tehdy se použilo první, třeba i úplně bezvýznamné jméno v krajině. Například ve východních Čechách byl velký soubor polí, kde se říkalo Na Políčkách.
A když tam Přemysl založil město, dal mu název Polička. Takže Budějovice převzaly název od Budivojovic, jen 
v kratší verzi. Pravděpodobně proto, že jméno malé vesnice se nevyslovovalo tak často, 
a tak delší název nevadil. Ale když ve městě žilo několik set obyvatel a jeho jméno se užívalo často, poměrně rychle se zkrátilo o jednu slabiku. 
Za dalších 200 až 300 let se to zkrátilo znovu, proto dnes říkáme Budějce. Přívlastek České se objevuje až v 15. století v českých, německých 
i latinských pramenech. Neměl nic společného s etnickým počeštěním města, vyjadřoval jen místní příslušnost k českému království.

Autor: Martin Tröster

14.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies