Svaz obcí NP Šumava jako takový se sice do výzvy hlásit nebude, nicméně některé z obcí ano. „Určitě se do výzvy přihlásíme a uvidíme,“ potvrdil starosta Modravy a předseda Svazu obcí NP Šumava Antonín Schubert. Modrava má připraven projekt až ke stavebnímu povolení na naučnou stezku po levém břehu Vydry z Modravy až k hradlovému mostu Rechle. „Projekt je důležitý z hlediska bezpečnosti návštěvníků, protože odkloní pěšáky od nebezpečného úseku silnice z Modravy k Rechlím. Jedná se o dlouhodobě krizový úsek, na kterém se stává poměrně hodně nehod,“ zdůraznil starosta Modravy. V letošním roce se sice bude silnice opravovat, ale tím se nevyřeší dlouhodobý problém s odkloněním pěších či návštěvníků na kolech. „Správa parku nebyla schopna se za deset let dohodnout na vedení cyklotrasy, takže se obec Modrava snaží alespoň naučnou stezkou zvýšit bezpečí návštěvníků tím, že je dostane ze silnice stranou. Pokud se týká nákladů, projekty budou omezeny částkou do dvou milionů korun, takže do toho se musíme vejít,“ dodal Antonín Schubert.

O část z peněz určených na projekty obcí v národních parcích bude usilovat i obec Kvilda. Svým charakterem by totiž aktuální výzva vcelku odpovídala záměrům na revitalizaci centra Kvildy včetně úpravy páteřní komunikace, autobusových zastávek, parkovišť a především výsadby zeleně. „To souhlasí. Na to navazuje i odlehčení páteřní komunikace, že by přes bývalou rotu vedla pěší stezka tří až čtyřmetrová, která by se udržovala pouze sečením nebo mulčováním. Chtěli bychom tím vytvořit pro lidi pohodový okruh, na který by navazovala i změna informačního systému v obci, abychom jednak upozornili na parkování i ten okruh, ale současně tím ucelili i informační systém v obci,“ doplnil Václav Vostradovský, starosta Kvildy. Obec momentálně řeší investici do zateplení budovy obecního úřadu, na které bude čerpat prostředky ze Státního fondu životního prostředí. A peníze Kvilda získala také z ROPu. „To jsou prostředky na opravu sálu, který je z roku 1931. Když jsme se na něj více podívali, připomíná tak trochu Pandořinu skříňku, takže to bude ještě zajímavé,“ doplnil.

Jasný náhled na čerpání peněz z vyhlášené výzvy ministerstva životního prostředí Jana Hrazánková, starostka obce Borová Lada. O část z těch padesáti milionů pro obce v národních parcích se ucházet nebude. „Momentálně máme rozjednánu řadu jiných dotací, u nichž čekáme, zda budeme s žádostmi úspěšní. A protože tato dotace nebude stoprocentní, raději si budeme šetřit náš podíl pro případné spolufinancování na jiné akce, které máme tak zvaně rozjeté. Navíc podle toho, čeho by se měly dotace týkat, ani nic neuvažujeme, protože potřebujeme podstatně víc jiné důležitější věci pro chod obce. Myslím si, že pro lidi bude důležitější kanalizace, čistička nebo veřejné osvětlení, prostě takový ten normální základ, až pak se můžeme zabývat určitým nadstandardem,“ domnívá se Jana Hrazánková

Kdo se naopak bude chtít o finanční podporu na své projekty ucházet i tentokrát, je Správa NP Šumava. Ta se navíc podílela i na vytvoření podmínek dotačního titulu. A přestože hlavním záměrem bylo, aby dotací využily obce, správa nezůstane stranou. „Budeme chtít využít tento program pro spolufinancování tvorby některých strategických dokumentů, jako například rozvojových nebo energetických studií a bude chtít zefektivnit a rozšířit svoji nabídku v oblasti informačních středisek, environmentální výchovy, venkovní infrastruktury ale také specifických programů pro zdravotně postižené,“ shrnul mluvčí Správy Jan Dvořák.

Tuto podporu podle mluvčího už Správa aktivně využila a stále využívá. „Konkrétně realizuje Správa NP Šumava dvanáct projektů, které jsou určeny především pro oblast vzdělávání a výchovy. Díky těmto projektům jsou vybavena střediska environmentální výchovy moderními pomůckami jak pro vnitřní tak i venkovní programy,“ konstatuje Jan Dvořák.

Dotace směřující do regionu národních parků umožnily Správě v minulosti podpořit také partnerské školy regionu, jimž projekty Správy umožňují vycestovat na území národního parku v rámci školní docházky. „Vznikají rovněž jedinečné materiály jako například kvarteta pro děti, interaktivní materiály, jako jsou Šumavské bučiny a suťové lesy. Ty jsou určeny především pro podporu propagace jedinečného území Národního parku Šumava nejen pro veřejnost, ale také pro celoroční činnost ve školách. Nekonečný kalendář „Světem šumavské přírody“ již visí ve všech partnerských školách a díky němu mohou žáci poznávat NP Šumava celý rok,“ doplnil mluvčí Správy s tím, že z výzvy v loňském roce zrealizuje v letošním a příštím roce Správa NP Šumava projekty environmentálního vzdělávání v celkovém rozsahu 3,178 milionu korun.