VYBERTE SI REGION

Nedostatkem školních obědů je jejich nízká energetická hodnota

Jižní Čechy - Státní zdravotní ústav, respektive jeho tým Centra zdraví, výživy a potravin, zahájil loni studii o obsahu živin v pokrmech školního stravování. Nyní zveřejnil její výstupy.

24.9.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv VLP

„Je třeba uvést, že tato analytická data nám dlouhodobě chyběla zejména v rozhodování, kam školní stravování směřovat a zda je současný směr tím správným. Jedním z hlavních zjištění studie je to, že současný směr školního stravování je v podstatě správný. Ve srovnání s výživovým chováním populace České republiky jsou školní obědy považovány za ty, které se blíží ideálu nutričních doporučení pro danou věkovou kategorii," říká ředitelka Krajské hygienické stanice (KHS) Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová.

Jedním z nedostatků je energetická hodnota školních obědů. V některých školních jídelnách byla tato hodnota velice nízká. Podle odborníků KHS může být příčinou to, že pracovníci školních jídelen znají své dětské strávníky a v rámci omezení plýtvání s jídlem jim naloží menší porce a dají možnost si přijít přidat. Mohou se tu ale promítat i snahy o zavedení zdravého stravování, které ale nejsou správně pochopeny. Tyto snahy často vedly k přílišnému snížení obsahu tuku v pokrmech. Tuk je však svou funkcí nezastupitelný. Rozpouštějí se v něm mimo jiné vitamíny. Vzhledem ke svým nezastupitelným funkcím by měl tvořit až 30 procent z energetického příjmu.

„Je potřeba vybírat kvalitní tuky z řad rostlinných olejů, dětem je vhodné servírovat i máslo. Je ale potřeba volit tuky vhodné pro danou tepelnou úpravu. Tuk je přítomen i v mase, rybách, mléce, mléčných výrobcích, vejcích či semenech. Tuk je i nositelem chutě, proto by určitě měl být součástí polévek, ze kterých, jak je z výsledků studie patrno, se téměř vytratil," upozorňuje Kvetoslava Kotrbová.

Jak vyplývá ze studie, pro lepší chuť je vhodné zeleninu do polévky orestovat na tuku nebo je vhodné tuk do polévek přidat u krémových polévek ve formě smetany či před koncem přípravy kouskem másla. Analýza dále ukázala, že v analyzovaných pokrmech bylo relativně vysoké množství soli, což je pro zvyklosti v ČR typické.

„Určitě je zapotřebí snížit množství soli ve školních obědech. Školní oběd by měl tvořit více než třetinu denního příjmu energie a živin. Pakliže děti budou v rodině standardně konzumovat slané pokrmy, méně slaný oběd ve školní jídelně jim přijde nedochucený a mdlý. Je proto třeba do snahy o snižování soli v pokrmech zapojit i rodinu, aby byl efekt co největší. Je potřeba, aby rodiče připravovali pokrmy s nižším množstvím soli," doporučuje ředitelka KHS. Dodává, že lidé by se měli orientovat v informacích uvedených na obalech potravin a měli by vybírat potraviny, které obsahují méně soli. Při snižování obsahu soli je podle ní potřeba postupovat po krůčcích, tak, aby strávník výraznou změnu nepoznal.

„Ruku v ruce s vysokým příjmem sodíku ze soli jde i o nízký příjem draslíku. Draslík v lidském organismu působí jako antagonista sodíku. Proto by ho ve stravě mělo být dostatečné množství. Je přítomen v rostlinné stravě, jako je ovoce a zelenina, v bramborách či v rybách," říká Kvetoslava Kotrbová.

Spotřební koš neurčuje maximální limit pro příjem ovoce a zeleniny, zejména u zeleniny by ale její podávání mělo být pravidelné. Podle stávajících nutričních doporučení pro 20 stravovacích dnů by měla být zelenina podávána alespoň dvanáctkrát v podobě zeleninových polévek. Měla by být čtyřikrát jako součást bezmasých pokrmů. V rámci hlavních chodů by měla být minimálně čtyřikrát tepelně upravená a alespoň osmkrát syrová krájená bez zálivky či v podobě salátu. Zelenina může být i součástí příloh, například formou zeleninovo bramborových kaší.

„Minimálně dvakrát měsíčně by měla být dětem k obědu servírována ryba. A je potřeba nezapomínat na brambory, které lze použít i do polévek. Brambory by kromě příloh měly být součástí bezmasých jídel," doplňuje Marie Nosková, ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých KHS Jihočeského kraje. Studie poukazuje i na nedostatek vápníku v pokrmech.

„Ten je možné pravidelně doplňovat mlékem a mléčnými výrobky. Mléko může být předkládáno v rámci pitného režimu, ale je zapotřebí ho používat i při přípravě pokrmů," uvádí Marie Nosková.

Autor: Redakce

24.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Prosinec bude teplotně průměrný, nejchladněji bude mezi svátky

Praha - Následující čtyři týdny budou teplotně průměrné, nejchladnější by mělo být období mezi svátky. Nejvíce srážek má spadnout už příští týden, celkový prosincový úhrn by ale neměl vybočit z dlouhodobého průměru. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies