VYBERTE SI REGION

Někdo statistikům neotevře, další jim vaří kávu

V terénu i u počítačů zjišťují pracovníci Českého statistického úřadu, jak se lidem žije nebo zda se firmám aktuálně daří v podnikání.

28.7.2015
SDÍLEJ:

Tabulky a grafy jsou pro ně každodenní rutinou. Na snímku odborné referentky oddělení zpracování strukturální statistiky českobudějovické krajské správy Českého statistického úřadu (zleva) Lenka Brůžková, Eva Čerklová a Andrea Bártová.Foto: Deník/Martin Tröster

I to jsou výsledky zjišťování zaměstnanců českobudějovické krajské správy Českého statistického úřadu. Instituce s možná nezajímavým názvem, ale se zaměstnanci, kteří mají rádi svoji zajímavou práci, sídlí ve čtyřech patrech jedné ze tří budov bývalého Podniku výpočetní techniky (PVT) na českobudějovické Žižkově třídě.

Do některých kanceláří má sice veřejnost přístup, ale lidé sem chodí spíše výjimečně, a tak náplň činnosti Českého statistického úřadu (ČSÚ) zůstává pro mnoho Jihočechů tajemstvím.

„Dříve k nám lidé chodili více než teď," připouští vedoucí oddělení informačních služeb českobudějovické krajské správy ČSÚ Irena Votrubová a vzápětí vysvětluje důvod: „ČSÚ byl dříve zároveň správcem registru ekonomických subjektů, a tak firmám přiděloval IČO. Zmíněný registr nyní primárně slouží pro naši potřebu, zejména k přípravě souborů pro statistická šetření. Navíc mnohá ze zpracovaných dat jsou v posledních letech snadno přístupná zdarma na našem webu. Většinu dotazů dostáváme elektronicky e-mailem nebo telefonicky. Osobně k nám chodí hlavně podnikatelé získávat statistická data jako podklad pro své podnikatelské záměry, studenti, aby získali podklady například pro diplomové práce, ale i kronikáři, členové různých zájmových sdružení nebo novináři. Úzce také spolupracujeme s obecními úřady a úřady státní správy."

Základní přehledy, které jsou už několik let dostupné na webových stránkách ČSÚ, poskytují statistikové zájemcům zdarma. Za náročnější požadavky, jejichž naplnění zabere pracovníkům krajské správy třeba i několik dní, už si lidé nebo firmy musejí připlatit.

I když se ale na pracovníky ČSÚ zrovna nikdo s žádným požadavkem neobrátí, statistikové se rozhodně nenudí. Prakticky denně jsou v terénu, aby v jednotlivých domácnostech zjišťovali například informace o životní úrovni rodin. Informace o vývoji zemědělství, stavebnictví nebo dopravy a mnohé další získávají z výkazů, které statistickému úřadu povinně odevzdávají firmy, ale i z různých dodatečných šetření nebo z údajů, jimiž disponují jiné úřady. Z těchto podkladů pak statistici připravují tabulky, grafy, ale i datové a analytické publikace.

„Nejpestřejší a zároveň nejtěžší je šetření v terénu," připouští Jana Beranová z oddělení terénních zjišťování krajské správy ČSÚ. Devatenáct tazatelek v kraji vyjíždí každý den do jihočeských měst a vesnic s jasným zadáním v předem určených obcích, domech a bytech získat odpovědi na otázky, které podle typu šetření zadá například Evropská unie. „Dělali jsme například šetření o zdraví, o informačních technologiích, ptáme se ale i na možnosti skloubení rodinného a pracovního života nebo situaci migrantů na trhu práce," přibližuje Jana Beranová, podle níž je každý pracovní den tazatelky docela jiný. „Nikdy nevíte, na koho v náhodně vybraném bytě natrefíte. Někdo vám přibouchne dveře před nosem ještě předtím, než se stačíte představit, další vám uvaří kafe a povídal by si i několik hodin," srovnává.

Kromě pravidelných šetření a zjišťování se statistikové musejí jednou za čas vypořádat i s „mimořádnými událostmi", jakými jsou pro ně třeba volby. To se pak skoro všichni, kdo mají ruce a nohy, soustředí do takzvaného přebíracího místa, které ve volebních dnech vzniká při 37 obecních a městských úřadech kraje, přičemž největší, a to v rámci celé republiky, je v českobudějovické sportovní hale. Tam po uzavření volebních místností přivážejí členové jednotlivých volebních komisí výsledky hlasování ze svého okrsku. Statistikové pak zpracováváním výsledků tráví mnohdy i celou noc, aby média mohla co nejdříve informovat veřejnost o tom, kdo nám bude v dalším období vládnout.

V budově Podniku výpočetní techniky nesídlí budějovická „statistika" náhodou. Ředitelka krajské správy ČSÚ Jana Sedláčková, pro níž jsou čísla a grafy denní chleba už třicátým rokem, vzpomíná, že dříve většinu zaznamenaných dat pořizoval právě PVT. „Pamatuji si, že v roce 1985 jsme tady měli jeden počítač, u něhož pracovaly dvě kolegyně," přiblížila tehdejší poměry. Je toho ale více, co se od těch dob změnilo. „Tenkrát, v době plánovaného hospodářství, jsme například zpracovávali údaje o plnění plánu pouhých pětačtyřiceti průmyslových podniků v celém kraji. Teď má každá naše zpracovatelka na starosti výkazy za zhruba 500 až 800 respondentů ročně," srovnává Jana Sedláčková a doplňuje: „I forma je odlišná, od papíru se postupně upouští, většinu dotazníků dostáváme v elektronické formě. Dá se říct, že v posledních dvou letech už jsou tři ze čtyř dotazníků, s nimiž pracujeme, elektronické."

Změnilo se i samotné uspořádání ČSÚ. Před lety ještě fungovala samostatná okresní pracoviště úřadu, z nichž každé mělo svého ředitele a přibližně deset až patnáct zaměstnanců.

Na závěr otázka, kterou si u tohoto tématu nelze odpustit: Je statistika nuda? „Vsázely jsme se, zda tento dotaz padne," srdečně se zasmějí Jana Sedláčková, Irena Votrubová i Jana Beranová. „Dvě z nás na statistice pracují třicet let, další 21 let. Už to svědčí o tom, že pro nás to nuda rozhodně není. A myslím, že ani pro kolegy, fluktuace zaměstnanců je u nás minimální," připomíná Jana Sedláčková.

„Troufám si říct, že statistika není nuda ani pro veřejnost. V našich databázích se dá najít spousta zajímavých údajů. Třeba ten, že ještě v roce 1991 vstoupilo do manželství asi 1300 nevěst ve věku 18 až 19 let, zatímco v loňském roce už jich bylo jen něco málo přes dvacet," uzavírá Irena Votrubová.

Z historie „statistiky"
S trochou nadsázky je možno říci, že statistika je stará jako lidstvo samo. Již ve starém Egyptě, Mezopotámii, Řecku nebo Římě potřeboval stát (panovník) znát údaje o počtu a struktuře obyvatelstva. Na našem území se soupisy obyvatel (nebo vybraných skupin) uskutečnily již ve středověku. Od roku 1869 se koná sčítání lidu v podstatě každých 10 let. Na počátku roku 1969 vznikl Federální statistický úřad, Český statistický úřad a Slovenský štatistický úrad. Na začátku roku 1993 převzal všechny kompetence národního statistického úřadu Český statistický úřad. Územní pracoviště státní statistické služby začala vznikat po 2. světové válce. Po sčítání lidu v roce 2001 byla okresní pracoviště v podstatě zrušena, nyní je v každém okrese jen několik tazatelů, kteří se zabývají výhradně zjišťováním dat v terénu. Krajské správy ČSÚ v dnešní podobě byly vytvořeny v roce 2012.

Autor: Redakce, Martin Tröster

28.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Třetina mladých Japonců věří, že se upracuje k smrti

Mladické nadšení a optimismus u Japonců do třiceti let nehledejte. Z celé planety jsou nejvíce pesimističtí. Mají strach z budoucnosti a bojí se mít i děti.

Italský premiér Renzi po prohře v referendu ohlásil svou demisi

Řím - Italský premiér Matteo Renzi Renzi po těžké porážce v nedělním referendu o reformě ústavy ohlásil, že dnes podá demisi. V televizním vystoupení řekl, že výsledky referenda jsou naprosto jasné a že přebírá plnou odpovědnost za porážku.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies