VYBERTE SI REGION

Neslyšící se s chutí pouštějí do sportu, tance i autoškoly

České Budějovice – Chtějí-li zatleskat, třepou rukama nad hlavou, dobrou chuť si přejí poklepáním pěstí do stolu, při vášnivých diskusích leckdy zvrhnou sklenice s pitím  a o pozornost diskutujících v plné místnosti si říkají zhasnutím a opětovným rozsvícením světla. I takový je svět neslyšících.

30.9.2014 1
SDÍLEJ:

Prohlídka města byla jednou z akcí dvoudenního bohatého programu, které se neslyšící v rámci Mezinárodního dne neslyšících v Českých Budějovicích účastnili.Foto: Deník/Klára Skálová

Dokáží se ale bez ohledu na svůj handicap také skvěle bavit a organizovat společné akce. Českobudějovičtí neslyšící se dokonce scházejí už dlouhých sto let. Budějovický spolek neslyšících byl založen v roce 1914 jako druhý na území Čech a Moravy. Jubileum  oslavili jeho současní členové spolu s hosty o uplynulém víkendu.

Nevšední setkání bylo příležitostí nejen k diskusím přátel, z nichž někteří se neviděli dokonce řadu let, ale i šancí českobudějovických neslyšících pochlubit se  aktivitami spolku. Třebaže v poslední době všechny zaměstnávala hlavně rekonstrukce  objektu v Nových Hodějovicích, kde klub sídlí a na jehož nové podobě se neslyšící podíleli vlastníma rukama, zhruba pět desítek členů se tu pravidelně schází i kvůli dalším akcím.

„Pravidelně se vídáme každý čtvrtek a zhruba jednou do měsíce připravujeme také celodenní program na sobotu," nastiňuje předseda Budějovického spolku neslyšících Zdeněk Kalíšek mladší. „Patří sem například tradiční únorový maškarní ples, velikonoční oslavy či oblíbené turnaje sportovního klubu neslyšících," doplňuje.

Často sem jezdí neslyšící i z okolních měst. Budějovický klub patří v celém kraji mezi ty nejaktivnější, funguje například jako spádový klub i pro neslyšící z Velešína,  Českého Krumlova nebo Písku, ke společným akcím se přidávají přátelé i z míst, kde kluby existují, ale scházejí se méně často.

Dnes už nedílnou součástí  dění v klubu jsou i kurzy znakového jazyka například pro zdravotnický personál či úředníky.  „Pokud ovládají alespoň základy, je to pro nás velká výhoda.  S lékařem nebo úředníkem, který se umí domluvit s neslyšícími, se ale stále setkáváme jen výjimečně. Většinou musíme zápasit s komunikační bariérou, brát si s sebou tlumočníka, pomáhat si psaním základních informací, nedoslýchavým může pomoci i odezírání," přibližuje Zdeněk Kalíšek běžnou praxi na úřadech či v ordinacích.

Velkou výhodou podle něj je ale používání znakového jazyka ve školách, ať už znakují sami učitelé nebo speciální asistenti. „Vzdělání je díky tomu i pro neslyšící daleko dostupnější, než bylo dříve," pochvaluje si.

Obrovský rozdíl v možnostech komunikace podle Zdeňka Kalíška přinesla také moderní technika. „Díky  mobilům, chytrým telefonům, tabletům  a internetu jsme dnes mnohem lépe informovaní, snáz se prostřednictvím mailů nebo SMS zpráv domlouváme jak mezi sebou tak  s ostatními. Handicap nám pomáhají vyrovnat také různé pomůcky se světelnými nebo vibračními signály," vyzdvihuje výhody dnešní doby.

Těší jej ale například i zájem obyčejných lidí naučit se  alespoň základní znaky. „Několik slyšících chodí na hodiny pravidelně,  především mladí lidé, když nás vidí znakovat, jsou zvídaví," vypráví Zdeněk Kalíšek. Z vlastní praxe ví, že  například spolupracovníci v zaměstnání  často ze svých neslyšících kolegů mámí i sprosté znaky. „Nepochybujte o tom, že i my dokážeme pořádně nadávat," usmívá se.

Stejně tak se neslyšící snaží zvládat běžné trampoty a užívat si radosti obyčejného světa. Musí ale překonávat pro mnohé těžko představitelné překážky. „Míváme větší potíž sehnat práci, zaučení se je daleko komplikovanější a v začátku nám musí pomáhat často tlumočník. Narozdíl od většiny lidí si nemůžeme  například zatelefonovat, protože znakový jazyk má od češtiny odlišnou gramatiku, není mnohdy pro neslyšícího lehké porozumět psanému textu. O to složitější jsou pro nás třeba testy v autoškole," přibližuje Zdeněk Kalíšek svět, kde vládne ticho. Přesto není výjimkou, když neslyšící získá řidičák nebo absolvuje taneční kurz.

Autor: Hana Svítilová

30.9.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies