VYBERTE SI REGION

Neslyšící se s chutí pouštějí do sportu, tance i autoškoly

České Budějovice – Chtějí-li zatleskat, třepou rukama nad hlavou, dobrou chuť si přejí poklepáním pěstí do stolu, při vášnivých diskusích leckdy zvrhnou sklenice s pitím  a o pozornost diskutujících v plné místnosti si říkají zhasnutím a opětovným rozsvícením světla. I takový je svět neslyšících.

30.9.2014 1
SDÍLEJ:

Prohlídka města byla jednou z akcí dvoudenního bohatého programu, které se neslyšící v rámci Mezinárodního dne neslyšících v Českých Budějovicích účastnili.Foto: Deník/Klára Skálová

Dokáží se ale bez ohledu na svůj handicap také skvěle bavit a organizovat společné akce. Českobudějovičtí neslyšící se dokonce scházejí už dlouhých sto let. Budějovický spolek neslyšících byl založen v roce 1914 jako druhý na území Čech a Moravy. Jubileum  oslavili jeho současní členové spolu s hosty o uplynulém víkendu.

Nevšední setkání bylo příležitostí nejen k diskusím přátel, z nichž někteří se neviděli dokonce řadu let, ale i šancí českobudějovických neslyšících pochlubit se  aktivitami spolku. Třebaže v poslední době všechny zaměstnávala hlavně rekonstrukce  objektu v Nových Hodějovicích, kde klub sídlí a na jehož nové podobě se neslyšící podíleli vlastníma rukama, zhruba pět desítek členů se tu pravidelně schází i kvůli dalším akcím.

„Pravidelně se vídáme každý čtvrtek a zhruba jednou do měsíce připravujeme také celodenní program na sobotu," nastiňuje předseda Budějovického spolku neslyšících Zdeněk Kalíšek mladší. „Patří sem například tradiční únorový maškarní ples, velikonoční oslavy či oblíbené turnaje sportovního klubu neslyšících," doplňuje.

Často sem jezdí neslyšící i z okolních měst. Budějovický klub patří v celém kraji mezi ty nejaktivnější, funguje například jako spádový klub i pro neslyšící z Velešína,  Českého Krumlova nebo Písku, ke společným akcím se přidávají přátelé i z míst, kde kluby existují, ale scházejí se méně často.

Dnes už nedílnou součástí  dění v klubu jsou i kurzy znakového jazyka například pro zdravotnický personál či úředníky.  „Pokud ovládají alespoň základy, je to pro nás velká výhoda.  S lékařem nebo úředníkem, který se umí domluvit s neslyšícími, se ale stále setkáváme jen výjimečně. Většinou musíme zápasit s komunikační bariérou, brát si s sebou tlumočníka, pomáhat si psaním základních informací, nedoslýchavým může pomoci i odezírání," přibližuje Zdeněk Kalíšek běžnou praxi na úřadech či v ordinacích.

Velkou výhodou podle něj je ale používání znakového jazyka ve školách, ať už znakují sami učitelé nebo speciální asistenti. „Vzdělání je díky tomu i pro neslyšící daleko dostupnější, než bylo dříve," pochvaluje si.

Obrovský rozdíl v možnostech komunikace podle Zdeňka Kalíška přinesla také moderní technika. „Díky  mobilům, chytrým telefonům, tabletům  a internetu jsme dnes mnohem lépe informovaní, snáz se prostřednictvím mailů nebo SMS zpráv domlouváme jak mezi sebou tak  s ostatními. Handicap nám pomáhají vyrovnat také různé pomůcky se světelnými nebo vibračními signály," vyzdvihuje výhody dnešní doby.

Těší jej ale například i zájem obyčejných lidí naučit se  alespoň základní znaky. „Několik slyšících chodí na hodiny pravidelně,  především mladí lidé, když nás vidí znakovat, jsou zvídaví," vypráví Zdeněk Kalíšek. Z vlastní praxe ví, že  například spolupracovníci v zaměstnání  často ze svých neslyšících kolegů mámí i sprosté znaky. „Nepochybujte o tom, že i my dokážeme pořádně nadávat," usmívá se.

Stejně tak se neslyšící snaží zvládat běžné trampoty a užívat si radosti obyčejného světa. Musí ale překonávat pro mnohé těžko představitelné překážky. „Míváme větší potíž sehnat práci, zaučení se je daleko komplikovanější a v začátku nám musí pomáhat často tlumočník. Narozdíl od většiny lidí si nemůžeme  například zatelefonovat, protože znakový jazyk má od češtiny odlišnou gramatiku, není mnohdy pro neslyšícího lehké porozumět psanému textu. O to složitější jsou pro nás třeba testy v autoškole," přibližuje Zdeněk Kalíšek svět, kde vládne ticho. Přesto není výjimkou, když neslyšící získá řidičák nebo absolvuje taneční kurz.

Autor: Hana Svítilová

30.9.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Bída přišla na pálenice. Ovoce na jaře pomrzlo

Tradice je znát. Zatímco na Uherskohradišťsku je 38 palíren, v Praze není ani jedna.

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies