VYBERTE SI REGION

Nezvaný host odmítl odejít, muž mu tak vrazil nůž do zad

České Budějovice – Krajský soud v pondělí uznal Alberta Kubíka (37) vinným ublížením na zdraví a potrestal ho odnětím svobody na čtyři roky do věznice s ostrahou. Dále mu uložil i ochranné léčení protialkoholní v ústavní formě.

3.4.2012 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Martin Divíšek

Byl shledán vinným tím, že loni 1. srpna kolem 21. hodiny po hádce se svou družkou v rodinném domku v Kunžaku napadl na chodbičce bytu beze slova pana Luboše (49), který přišel na návštěvu a na něhož žárlil. Cestou proti němu si vzal z kuchyně nůž o délce čepele 15,6 centimetrů. Když ho návštěvník srazil, držel ho na podlaze za ramena a sedl na něho, bodl Kubík svého soka do hrudníku v zadní podpažní čáře ve výši úhlu lopatky – podle obžaloby v úmyslu ho usmrtit. Nůž zranil plíci, pronikl bránicí a oblinou sleziny. Bez včasné specializované pomoci by byl poškozený bezprostředně ohrožen na životě.

Albert Kubík je obžalován z pokusu vraždy. Krajský soud ale po dokazování čin překvalifikoval.

„Šlo o konflikt mužů, kteří velmi dlouho požívali v nadměrné míře alkohol,“ řekl předseda senátu v odůvodnění rozhodnutí. „Ten ovlivnil jejich psychiku, rozhodování o tom, co se patří a co ne. Také s nyní posuzovaným trestným činem velmi souvisela těžká opilost obžalovaného, který měl v krvi přes tři promile alkoholu.“

Svědkové události, družka obviněného a její syn, během dokazování podstatně měnili výpovědi a soud nabyl přesvědčení, že u hlavního líčení vypovídali nepravdivě ve snaze pomoci obžalovanému. Nedokázali závažné rozpory ve svých výpovědích vysvětlit.

Krajský soud proto vyšel z důkazů zajištěných v přípravném řízení.

Alkohol mu zatemnil mozek

Obžalovaný vypověděl, že se tehdy pohádali s družkou „určitě pro nějakou kravinu“. V bytě se pak nečekaně objevil pan Luboš. „Já vstal a říkal jsem mu, aby odešel, že tu nemá co dělat,“ řekl. Když proti němu vykročil, bohužel prý uviděl v kuchyňce ten nůž. Opakoval svou výzvu, ale nezvaný host do něho oběma rukama strčil, až upadl, a klekl na něho. On se po něm ohnal… 

V přípravném řízení uváděl, že si myslel, že ho tím nožem zastraší, rozhodně ho prý nechtěl zranit. „Musel ten nůž vidět, když jsem s ním mával,“ mínil. Když ho pan Luboš srazil („Moc jsem balanc nedržel taky kvůli alkoholu…“) a chtěl mu dát pěstí, měl strach, chtěl ho za sebe odehnat a neuvědomil si, že má v ruce ten nůž. „Alkohol mi zatemnil mozek,“ dodal. Měl prý asi 3,4 promile po několika litrech vína a čtyřech velkých rumech…

Když z něho zraněný odpadl na bok, obžalovaný vstal a šel pro lékárničku. Nůž odnesl do dřezu. Družka zavolala záchranku, panu Lubošovi dali pod hlavu polštář a ránu mu chladili obklady. Mluvili na něho, aby neomdlel. „Opakoval: Já budu v pořádku, já budu v pořádku…“

Znali se s poškozenými asi patnáct let bez problémů a hádat se začali, až když poznal družku. Asi třikrát ho prý Luboš napadl, jednou taky ležícího na posteli beze slova pěstí do oka… Je si vědom svých problémů s alkoholem. Prostřednictvím obhájce také požádal soud o umožnění ochranného léčení. „Lituji, nechtěl jsem ho zranit, rád bych, aby se uzdravil,“ dodal.

Očima svědků

Syn družky obžalovaného popsal, že šel tehdy do matčina bytu a Luboš se tam vydal s ním. „Luboš vešel do bytu bez klepání, jak měl ve zvyku,  nějak se s Bertou nepohodli a najednou leželi na zemi,“ řekl mladík. Jak se drželi, prý svědek neví, jen když se od sebe odvalili, viděl, že Berta vytahuje z Luboše nůž. „Řekl mi, abych ho šel umýt,“ uvedl svědek. Když zraněného ošetřovali, obžalovaný se mu omlouval.

Družka obviněného řekla, že muži byli kamarády, pak se to ale nějak změnilo a Berta si nepřál, aby k nim Luboš chodil. „Stalo se, že na něho začal nesmyslně a neoprávněně žárlit, ale v mezích normy,“ řekla svědkyně. Luboše jí předhazoval, ale bez nějakých výhrůžek. Toho dne se s druhem zase pohádali, a přišel Luboš, „jako vždy bez klepání“. Druhovi prý vyhrožoval, že mu rozbije hubu, a ten se bránil „bohužel tím nožem“, řekla. Ten prý vzal v kuchyni poté, kdy ho návštěvník udeřil pěstí, natáhl k úderu znovu, povalil ho, držel mu ramena a  obviněný, „jak měl ten nůž“,  ho bodl… O tom, že pan Luboš jejího druha v bytě napadl, ale v přípravném řízení nemluvila, prý si vzpomněla až dodatečně.

Poškozený uvedl, že ten večer se chtěl „mladý“ podívat za matkou, co prý s ní je, a nechtěl jít sám. On vešel do bytu za synem. Obžalovaný vykročil proti němu do vestibulu. Nepamatuje se prý, jestli něco říkal, ani jestli ho obviněný vyzval, aby odešel.

 „Najednou mě zezadu něco štíplo pod lopatkou,“ řekl. „Nebylo to nijak bolestivé, asi jako žihadlo -  takové divné to bylo.“ vypovídal. Opakoval, že s Albertem stáli proti sobě, díval se mu do očí. Popřel, že by ho obviněný bodl, když ležel a on na něm seděl.

Obhájce navrhl, aby pro posouzení věrohodnosti této výpovědi svědek podstoupil test na alkohol, ale soud to odmítl s tím, že poškozený nejeví známky opilosti a odér kolem sebe si mohl přinést z předchozích návštěv restaurací.

Obviněný se poté svědka tváří v tvář zeptal: Proč jsi mne napadl? Ten se podivil: „Já?! Já se bránil tvému napadení!“ A Berta tvrdil, že na něho ani nesáhl a jen ho vyzval, aby vypadl. Když prý upadl a poškozený na něho sedl, bránil se. Svědek ale setrval na svém.

V přípravném řízení Luboš řekl, že se s žádným požadavkem na náhradu škody k řízení nepřipojí. „Necítím žádnou nenávist, patnáct let jsme kamarády,“ prohlásil.

Dokazování

Znalec soudní lékař uvedl, že z bodné rány hluboké kolem deseti centimetrů a vedené středně velkou silou nelze dovodit vzájemné postavení aktérů – mohli stát blízko sebe tváří v tvář, ale také obžalovaný mohl ležet a poškozený na něm sedět.

Znalec psycholog  charakterizoval Alberta Kubíka jako poznamenaného dlouhodobým nadužíváním alkoholu, s rysy nezdrženlivosti, paranoidity.  Jeho frustrační tolerance je snížena, ale není chorobně zvýšeně agresivní. Jedná emotivně, z bezprostředních pohnutek. Jeho čin pravděpodobně nebyl připravený ani záměrný, zrodil se v konfliktu, jehož byl účastníkem, z kombinace těžké alkoholemie, snížené rozumové kontroly, pravděpodobně i žárlivosti. Znalec u něho zaznamenal určité výčitky a lítost, negativní prožitky důsledků jeho činu,a to i pro poškozeného.

Také podle znalkyně psychiatričky je obžalovaný závislý na alkoholu. Navrhla uložit mu protialkoholní léčení ústavní formou.

V rámci dokazování soud mj. konstatoval odsouzení Alberta Kubíka v roce 2010 na rok podmíněně za ublížení na zdraví – vykonal nechráněný pohlavní styk se dvěma ženami, ač věděl, že to nesmí vzhledem ke své syfilitidě. Poškozené také nakazil. U soudu nyní naznačoval, že vlastně neví, kdo koho nakazil…

Na závěr hlavního líčení v pondělí státní zástupce mínil, že obžalovaný věděl, že popsaným útokem může poškozeného usmrtit, a pro případ, že se tak stane, byl s takovým následkem srozuměn. Navrhl mu trest při spodní hranici sazby v mírnějším režimu s ostrahou a ochranné protialkoholní ústaní léčení.

Podle obhájce nebyl jeho mandantovi prokázán ani eventuální úmysl pana Luboše usmrtit  Jeho čin byl možná překročením mezí nutné obrany, když ho poškozený srazil a klekl na něho. Při překvapení tímto útokem, při alkoholemii a ve vzteku reagoval nepřiměřeně, zkratkovitě. „Bodnutí bylo excesem, k němuž by za jiných okolností nedošlo,“ řekl obhájce.

Upozornil na předcházející jednání poškozeného, který chodil do bytu obžalovaného bez pozvání a bez klepání, ač věděl, že si to Kubík nepřeje. Šel tam i ten večer, přičemž mohl předpokládat, že Kubík bude pod vlivem alkoholu a že může dojít ke konflliktu.  Přiléhavější okolnostem by podle obhajoby bylo uznat Alberta Kubíka vinným těžkým ublížením na zdraví a rozhodnout, aby část výkonu trestu mohl vykonat ochrannou ústavní léčbou.

Obžalovaný se pak za svůj čin znovu omluvil a zalitoval, že zranil kamaráda. Je si vědom svých problémů s alkoholem a chce se léčit.

„Nejsložitější bylo posouzení,  zda jednání obžalovaného směřovalo k tomu, aby poškozeného usmrtil. Pro takový závěr ale podle soudu není dost podkladů,“ uvedl předseda senátu. „Psychiatři uvedli, že šlo o impulsivní jednání bez předcházejícího rozmyslu, v reakci na předcházející konflikt. Není vyvráceno, že obžalovaný chtěl v prvopočátku donutit poškozeného k opuštění domu, ale jeho jednání přešlo vlivem okolností v trestný čin. Že mohlo jít o vraždu, tomu nasvědčuje charakter použité zbraně, ale to k dovození úmyslu usmrtit nestačí. Musel si ovšem být vědom toho, že tak může způsobit poškozenému závažné zranění. Proto soud jeho čin kvalifikoval jako ublížení na zdraví se sazbou odnětí svobody na tři roky až deset let . V neprospěch obžalovaného mluví to, že se činu dopustil ve zkušební době. Na druhé straně se jej dopustil při těžkém ovlivnění alkoholem a nelze vyloučit, že ke svému jednání zaujal kritický přístup. Proto soud dospěl k závěru, že k nápravě obviněného postačí trest v dolní polovině sazby.“

Rozsudek není v právní moci.

Autor: Vladimír Majer

3.4.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies