VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nová kniha mapuje 583 stop zmařené Šumavy

Šumava - V unikátní encyklopedii popsal Roman Podhola zaniklé obce i osady. Zařadil do ní také neotřelé fotky z archivů, knihoven a soukromých sbírek.

8.6.2016
SDÍLEJ:

Roman Podhola, rodák z Českého Krumlova, vydal knihu – encyklopedii 583 portrétů zmařené Šumavy.Foto: Deník/ Jaroslav Sýbek

Ještě v roce 1930 napočítali v osadě Starý Brunst u Javorné 69 osob 
v devíti domech. Kromě dvora zde fungoval ještě mlýn, pila, kovárna a hospoda U Tetřeva. O devětadvacet let později se armáda postarala, aby sídlo lehlo popelem… Z obce Sruby zůstala stát jediná budova, po válce sloužící jako kasárna pohraničníků… Stovky osudů, stovky příběhů. Do svého druhu encyklopedie je shrnul Roman Podhola 
v nové knize 583 portrétů zmařené Šumavy.

„Asi jen málokdo nesouhlasí s tvrzením, že Šumava je krásná. Když se ale probere štosy jejích starých obrázků, neubrání se pocitu, že mohla být ještě hezčí. To kdyby nepřišla o tu spoustu sídel, tak úžasně ladících 
s krajinou. A právě o nich kniha je,“ říká Roman Podhola, 48letý rodák z Českého Krumlova, který jezdí na Šumavu 25 let.

Slovem a především obrazem (fotografií a kreseb je v publikaci okolo tisíce) vzpomíná na obce, osady 
a samoty, které horalové po sta let pracně budovali. 
„A které jiní po odsunu tak ochotně a mnohdy bezmyšlenkovitě odpravovali. Avšak nebouralo se zde jen bezprostředně po válce, kdy byla zášť vůči všemu německému pochopitelná, ale dokonce ještě na sklonku 80. let minulého století,“ upozorňuje.

K tomu, že se ničilo pomocí dynamitu, buldozeru, tanku či ohně, se tenkrát našlo několik důvodů. Potřeba zkrotit řeku přehradou i za cenu, že se zatopí domy, se dá pochopit. Ovšem nutnosti zakládat vojenské výcvikové prostory anebo 'čištění' hraničního pásma dnes podle něj porozumí málokdo. Nad jeho knihou si může čtenář říci, zda bylo všechno to barbarství zapotřebí.

„Jsou to tragédie jednotlivých míst, kdy potřebovali vyčistit pohraniční pás. 
A mnoho sídel se zničilo bezdůvodně, myslím si, že skutečně hrála roli zášť,“ říká Roman Podhola.

Roman Podhola, rodák z Českého Krumlova, vydal knihu – encyklopedii 583 portrétů zmařené Šumavy. Na snímku obálka.

Publikaci poskládal do 
12 kapitol. Odpovídají rozsahem někdejším soudním okresům Šumavy, ve směru od západu k východu, začíná Nýrskem. Každá kapitola obsahuje abecední výčet obcí ustanovených do roku 1930 zahrnující tehdejší katastry. „Zahrnul jsem 
i Kaplicko, Novohradsko 
a Vyšebrodsko. Někdo je už do Šumavy neřadí, ale já to tam mám rád,“ vysvětluje.

Jako kritérium zaniklosti si stanovil, když zmizela nadpoloviční většina domů. V knize tak čtenář najde 
i existující obce jako Dolní Vltavice či Kvildu – pod tu například spadaly osady Vydří Most a Hraběcí Huť. „Kritériem zaniklosti se rozumí nejen úplná likvidace sídla, ale také jeho většinové zničení či radikální přestavba,“ doplňuje Roman Podhola.

Většinu míst objížděl osobně. Na mnoha z nich dnes turista neuvidí skoro nic: ruiny, zbytky podezdívek, díry v zemi. Někde se na návrší rýsuje půdorys kostela, jinde kaplička nebo boží muka.

On sám má nejradši Pošumaví kolem Krumlova nebo Kaplice. Doporučuje například Pasovary u Zátoně. Naopak první zóna národního parku ho neláká.

Lehký úsměv budí příčina, proč kniha původně vznikla. Roman Podhola totiž sháněl nějakou podobnou, nikde na ni nenarazil, tak ji vytvořil sám. „Rád se hrabu ve starých fotkách, mapách, zajímá mě hlavně stará předválečná Šumava, ta zaniklá a téma odsunu a dosidlování,“ říká.

Roman Podhola, rodák z Českého Krumlova, vydal knihu – encyklopedii 583 portrétů zmařené Šumavy. Na snímku jedna z dvoustran knihy.

Do knihy se snažil dát neotřelé fotky z archivů, knihoven a soukromých sbírek. Hodně mu pomohlo regionální oddělení Jihočeské vědecké knihovny. „Má úžasné fondy a jsou tam moc vstřícní lidé,“ říká.

V hlavičce všech zmařených míst uvádí český i německý název, jejich polohu a vzdušnou vzdálenost 
k příslušnému sídlu soudního okresu (u osad k obci), přibližnou nadmořskou výšku a poslední náležitost k faře a panství. Následuje historicko-zeměpisná charakteristika, informace 
o vývoji národnostního složení, o počtu domů, případně zmínka o památkách či jiných zajímavostí. Portréty lokalit uzavírají příčiny 
i doby jejich likvidace a info, v jakém stavu se dožily 90. let minulého století.

Knihu vydal Roman Podhola sám, stojí 300 korun. Sehnat ji lze na telefonu 704 091 360 a mailu romanpodhola@seznam.cz.
Je to jeho pátá publikace. Předtím připravil malé bedekry Českokrumlovska, Prachaticka, Českobudějovicka a knížku o šumavských kostelících s názvem Ozvěny šumavských zvonů. Všechny se vyprodaly. „Jsou lidé, kteří si podle nich dělají výlety, protože je to zajímá,“ řekl David Veis z českobudějovického Domu 
U Beránka, kde se zmařená Šumava křtila.

Autor: Václav Koblenc

8.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Jan Klička
12

Pohledem Jana Kličky: Akademie českých prezidentů

Úkol pro exekutory: vymoci tolik, jako je čtvrtina státního rozpočtu

/INFOGRAFIKA/- Políčeno mají hlavně na lidi mezi 28 a 47 lety. Těch je mezi dlužníky víc než polovina. Převažují muži.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Legendy vzpomínají na derby: Vítězství 5:0, prohry i plný dům

Včera tomu bylo na den přesně 121 let, kdy se proti sobě poprvé postavili fotbalisté Sparty a Slavie. Nikdo tehdy ještě netušil, že se zrodila největší fotbalová tradice a zároveň také rivalita na našem území. Od 29. března roku 1896 se bitva dvou nesmiřitelných soupeřů odehrála již téměř třísetkrát. Pokračování s pořadovým číslem 287 je na programu v Edenu již tuto neděli.

Poslední rozloučení s loutkoherečkou Helenou Štáchovou, "maminkou" Hurvínka

Ve velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze se dnes rodina, přátelé a veřejnost rozloučí s ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka Helenou Štáchovou. Loutkoherečka, scenáristka, režisérka a dabérka zemřela po těžké nemoci 22. března ve věku 72 let.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies