VYBERTE SI REGION

Vědec Sehnal: Od objevu k jeho využití je dlouhá, trnitá cesta

České Budějovice /ROZHOVOR/ - Významný český vědec profesor František Sehnal má na svém kontě už 22 patentů, jeho objevy našly uplatnění např. v ochraně sadů. 

6.12.2012
SDÍLEJ:

Profesor František Sehnal.Foto: Deník/ Jaroslav Sýbek

Profesor František Sehnal je jedním z nejvýznamnějších českých vědců se světovým renomé. Krom základního výzkumu usiluje o to, aby vědecké výsledky našly uplatnění v praxi, v čemž čeští vědci stále zaostávají. Sám má na svém kontě 22 patentů, které přispěly k výrobě látek používaných proti škodlivému hmyzu, např. proti komárům nebo škůdcům.

Za vaši vědeckou práci už se vám dostalo mnoha poct. Co pro vás znamená medaile za zásluhy, kterou vám v nedávné době udělil primátor Juraj Thoma?
Velmi si tohoto ocenění vážím. Pro mě je to důkazem, že městu záleží na vzdělanosti, na rozvoji vědy a inovacích. Vážím si toho ani ne tak proto, že medaili dostal František Sehnal, ale proto, že byla udělena vědeckému pracovníkovi.

Byl jste prvním ředitelem biologického centra po jeho vytvoření v roce 2006. Působíte také jako pedagog na Jihočeské univerzitě. Ostatně českobudějovické vědecké ústavy jsou silně provázány s univerzitou.
Ano. Vždycky jsem usiloval a pořád usiluji o to, aby univerzita a biologické centrum úzce spolupracovaly, což se daří. V tomto propojení akademického pracoviště a vysoké školy jsme byly v České republice výjimkou, už nás však napodobily jiné instituce. Ve spojení akademického ústavu a univerzity jsme však stále dál než ostatní.

Biologické centrum bylo letos zařazeno mezi 20 nejlepších výzkumných institucí v České republice. Jste spokojen s takovýmto hodnocením?
Mohli bychom být i výš, kdyby se brala v úvahu velikost instituce. Publikované tabulky např. srovnávají náš výkon s výkonem Karlovy univerzity, která je mnohokrát větší než biologické centrum.

Biologické centrum je největší vědeckou institucí v jižních Čechách. Věnuje se hlavně základnímu výzkumu. Může mít ale také konkrétní přínos pro náš kraj?
Věda nemá hranice, a proto přináší užitek celému světu. Vědci jsou jedinou skupinou obyvatel, která se principiálně musí neustále srovnávat se světem. Musíme zveřejňovat své výsledky v časopisech, kde publikují Američané, Evropané, Korejci, Japonci a všichni ostatní, kteří mají dostatečnou úroveň. Recenzenti časopisů hledí jen na kvalitu článku, ne na to, odkud je.

Má tedy hlavně celkový přínos pro svět.
Ano. Ten má dva aspekty. První je rozvoj poznání, který je nezbytný. Velké vynálezy byly učiněny víceméně náhodou. Například Einstein nechtěl konstruovat rakety do vesmíru, ale čistě teoreticky přemýšlel o tom, jak je to s rychlostí světla. Totéž je i u dalších vynálezů. Z počátku je zvědavost a objev obecné přírodní zákonitosti, a pak se z toho vyvine vynález aplikovatelný v praxi. A to je ten druhý aspekt. Musíme se mnohem víc než dosud snažit o praktické uplatnění výsledků vědeckého výzkumu. Tady má česká věda dluh její inovační potenciál není využit.

Kdo umí vědecké výsledky nejlépe uplatňovat, Američané?
Američané jsou podnikaví a mají k prosazení vynálezů vhodné legislativní prostředí a možnost získat potřebný kapitál. Řeknu příklad; asi před dvaceti lety objevil americký vědec Edwards receptory pro steroidní hormony. Protože byl Američan, založil okamžitě firmu a během jednoho roku zorganizoval skupinu lidí, kteří velmi moderními metodami hledali látky, které působí jako hormony nebo proti hormonům. Dnes je z něj bohatý člověk, ale co je důležitější, byla objevena řada farmak, které se začaly velmi rychle využívat. Kdyby to bylo u nás, možná by to zcela zapadlo. U nás dosud nejsou vhodné podmínky a podnikavost není dostatečně zakořeněná v naší mentalitě.

Může se pak i stát, že výsledky českých vědců použije někdo jiný?
Ano, samozřejmě. Když se o tom někdo dozví, nazve to jinak a potom to použije. My máme v biologickém centru několik úspěšných patentů. Jeden zčásti realizuje česká firma. Jedná se o výrobu vakcín na očkování zvířat proti klíšťatům. Tento objev dvou vědců z Parazitologického ústavu, doktora Petra Kopáčka a doktora Ondřeje Hajduška, má velký význam. Pokud jej dokážeme s pomocí finanční podpory prosadit, bude to jednak velká pomoc lidem a zvířatům, ale také finanční zisk pro nás.

Co vy osobně považujete za svůj největší úspěch?
To jste mě zaskočila. Hodně jsem se věnoval výzkumu juvenilního hormonu u hmyzu, prokázal jsem, že je produkován v určité endokrinní žláze. Potom jsem spolu s dalšími navázal výzkumem látek, které působí jako tento juvenilní hormon, a tím pádem je lze použít k hubení hmyzu. K nepřímému hubení hmyz nezahyne, ale nevytvoří dospělého jedince, případně se dospělec nerozmnožuje.

A kde se dá tato látka použít?
Takzvané juvenoidy se dnes používají hlavně v ochraně sadů, zejména v západní Evropě i jinde.

To znamená, že váš objev už se používá?
My jsme vyráběli s chemiky z Ústavu organické chemie a biochemie spoustu látek, které jsme sdíleli s americkou firmou. A samozřejmě byly patentované, ale jen v Čechách, protože za komunistů nebyly peníze ani dostatečná administrativní podpora na patentování v zahraničí. Takže látky, které se dnes prakticky používají, nejsou naše látky, ale prošlapali jsme cestu k tomu, aby byly vyvinuty a aby se uplatnily.

Takže to byl váš nápad a úspěch sklidil někdo jiný?
Spíše bych řekl, že někdo jiný dovedl určitý objev do praktické použitelnosti. Od objevu do praxe někdy bývá dlouhá cesta a je hodně trnitá. V biologickém centru teď máme projekt kanceláře pro transfer technologií, v němž se snažíme tento problém řešit. Obdobné kanceláře teď vznikají při všech větších univerzitách a ústavech akademie v České republice. Žádoucí vývoj je bohužel brzděn obrovskou byrokracií, která naši společnost ovládá.

Jak náročné je nechat si patentovat vynález?
Zahraniční patenty jsou drahé. V České republice stojí tři až čtyři tisíce korun, což není problém. Ale pokud chceme proniknout aspoň do Evropy, potřebujeme asi 80 tisíc na první krok, tzv. průzkum, a další peníze na vlastní patenty v jednotlivých zemích.

Čemu se jako vědec teď věnujete?
Teď mám s malým kolektivem projektových manažerek na starosti projekty, které jsou z větší části placeny z EU a z menší části našimi orgány ministerstva školství. Největší z nich je projekt operačního programu, díky němuž jsme mohli přijmout 20 studentů postdoktorského studia z celého světa. Druhý je projekt MODBIOLIN Modelové organismy v biologickém výzkumu pro inovace, který nám umožní rozvinout infrastrukturu nákupem moderních přístrojů a dalšími aktivitami. V projektu získáme asi tři miliony eur na tři roky. Třetí projekt je transfer technologií, o kterém jsem už mluvil.

Máte čas také na práci ve svém oboru entomologie?
Pracuji na výzkumu hedvábí. Zkoumáme např. určité bílkoviny, které podporují růst buněk v kulturách. Hedvábí se dlouhou dobu používalo jako nejvhodnější materiál na chirurgické nitě a na krytí ran. Na základě informací, které jsme získali ze studia hedvábí, připravujeme látky, které mohou být využity v biomedicíně.

Jak jste se vůbec dostal k vědě, lákala vás už odmala?
Na základní škole mě bavila příroda. V Junáku jsem měl přezdívku Kytičkář a na gymnáziu už jsem měl jasnou orientaci na biologii. Na vědeckou dráhu mě směřoval učitel biologie a chemie.

A proč jste se orientoval na hmyz?
To jsou všechno shody náhod. Ve vědě, a to je u nás dost podceňováno, velice záleží na učiteli. Teď už si studenti trošku vybírají své školitele podle jejich úspěšnosti. Ještě to ale není jako na západě, kde si studenti prostudují odbornou úspěšnost budoucího školitele, a podle toho se rozhodnou. Moc dobře vědí, že na tom velmi záleží. A taky za to často platí. Když musíte platit, mnohem víc se zajímáte o to, co za své peníze dostanete. Když platit za školu nemusíte, chodíte tam, jak se vám zachce.

Myslíte si, že by se u nás za vysokou školu mělo platit?
Myslím si, že zavést nějaké školné by bylo rozumné. Ovšem s tím, že bude zajištěna pomoc nadaným studentům z chudších rodin. Dnes se na veřejnou vysokou školu dostane v některých oborech kdekdo. Na technické a přírodní obory nával není, protože jsou náročné. Všichni se hrnou na ekonomii a práva, což jsou zřejmě obory snadnější a přitom po dostudování často lépe placené.

Jakožto uznávaný vědec hodně cestujete. Jaké země jste navštívil?
Byl jsem skoro všude po světě, snad kromě Antarktidy a Nového Zélandu. Dlouhou dobu jsem byl členem komitétu pro entomologické kongresy a jedno období jsem byl i jejím předsedou, což je veliká funkce. Díky ní jsem byl známý mnoha lidem. Dostávám pozvání na různá vědecká setkání a kdyby byl čas a peníze, mohl bych pořád někam jezdit. Nedávno jsem byl v Číně na kongresu o biotechnologiích a v Thajsku na konferenci o hedvábí. Cestování na vědecká setkání je nedílnou součástí vědecké práce.

Máte čas také na koníčky?
Mám dva hlavní koníčky, rád lyžuju a sjíždím na kanoi řeky.

Autor: Daniela Procházková

6.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies