VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědec Sehnal: Od objevu k jeho využití je dlouhá, trnitá cesta

České Budějovice /ROZHOVOR/ - Významný český vědec profesor František Sehnal má na svém kontě už 22 patentů, jeho objevy našly uplatnění např. v ochraně sadů. 

6.12.2012
SDÍLEJ:

Profesor František Sehnal.Foto: Deník/ Jaroslav Sýbek

Profesor František Sehnal je jedním z nejvýznamnějších českých vědců se světovým renomé. Krom základního výzkumu usiluje o to, aby vědecké výsledky našly uplatnění v praxi, v čemž čeští vědci stále zaostávají. Sám má na svém kontě 22 patentů, které přispěly k výrobě látek používaných proti škodlivému hmyzu, např. proti komárům nebo škůdcům.

Za vaši vědeckou práci už se vám dostalo mnoha poct. Co pro vás znamená medaile za zásluhy, kterou vám v nedávné době udělil primátor Juraj Thoma?
Velmi si tohoto ocenění vážím. Pro mě je to důkazem, že městu záleží na vzdělanosti, na rozvoji vědy a inovacích. Vážím si toho ani ne tak proto, že medaili dostal František Sehnal, ale proto, že byla udělena vědeckému pracovníkovi.

Byl jste prvním ředitelem biologického centra po jeho vytvoření v roce 2006. Působíte také jako pedagog na Jihočeské univerzitě. Ostatně českobudějovické vědecké ústavy jsou silně provázány s univerzitou.
Ano. Vždycky jsem usiloval a pořád usiluji o to, aby univerzita a biologické centrum úzce spolupracovaly, což se daří. V tomto propojení akademického pracoviště a vysoké školy jsme byly v České republice výjimkou, už nás však napodobily jiné instituce. Ve spojení akademického ústavu a univerzity jsme však stále dál než ostatní.

Biologické centrum bylo letos zařazeno mezi 20 nejlepších výzkumných institucí v České republice. Jste spokojen s takovýmto hodnocením?
Mohli bychom být i výš, kdyby se brala v úvahu velikost instituce. Publikované tabulky např. srovnávají náš výkon s výkonem Karlovy univerzity, která je mnohokrát větší než biologické centrum.

Biologické centrum je největší vědeckou institucí v jižních Čechách. Věnuje se hlavně základnímu výzkumu. Může mít ale také konkrétní přínos pro náš kraj?
Věda nemá hranice, a proto přináší užitek celému světu. Vědci jsou jedinou skupinou obyvatel, která se principiálně musí neustále srovnávat se světem. Musíme zveřejňovat své výsledky v časopisech, kde publikují Američané, Evropané, Korejci, Japonci a všichni ostatní, kteří mají dostatečnou úroveň. Recenzenti časopisů hledí jen na kvalitu článku, ne na to, odkud je.

Má tedy hlavně celkový přínos pro svět.
Ano. Ten má dva aspekty. První je rozvoj poznání, který je nezbytný. Velké vynálezy byly učiněny víceméně náhodou. Například Einstein nechtěl konstruovat rakety do vesmíru, ale čistě teoreticky přemýšlel o tom, jak je to s rychlostí světla. Totéž je i u dalších vynálezů. Z počátku je zvědavost a objev obecné přírodní zákonitosti, a pak se z toho vyvine vynález aplikovatelný v praxi. A to je ten druhý aspekt. Musíme se mnohem víc než dosud snažit o praktické uplatnění výsledků vědeckého výzkumu. Tady má česká věda dluh její inovační potenciál není využit.

Kdo umí vědecké výsledky nejlépe uplatňovat, Američané?
Američané jsou podnikaví a mají k prosazení vynálezů vhodné legislativní prostředí a možnost získat potřebný kapitál. Řeknu příklad; asi před dvaceti lety objevil americký vědec Edwards receptory pro steroidní hormony. Protože byl Američan, založil okamžitě firmu a během jednoho roku zorganizoval skupinu lidí, kteří velmi moderními metodami hledali látky, které působí jako hormony nebo proti hormonům. Dnes je z něj bohatý člověk, ale co je důležitější, byla objevena řada farmak, které se začaly velmi rychle využívat. Kdyby to bylo u nás, možná by to zcela zapadlo. U nás dosud nejsou vhodné podmínky a podnikavost není dostatečně zakořeněná v naší mentalitě.

Může se pak i stát, že výsledky českých vědců použije někdo jiný?
Ano, samozřejmě. Když se o tom někdo dozví, nazve to jinak a potom to použije. My máme v biologickém centru několik úspěšných patentů. Jeden zčásti realizuje česká firma. Jedná se o výrobu vakcín na očkování zvířat proti klíšťatům. Tento objev dvou vědců z Parazitologického ústavu, doktora Petra Kopáčka a doktora Ondřeje Hajduška, má velký význam. Pokud jej dokážeme s pomocí finanční podpory prosadit, bude to jednak velká pomoc lidem a zvířatům, ale také finanční zisk pro nás.

Co vy osobně považujete za svůj největší úspěch?
To jste mě zaskočila. Hodně jsem se věnoval výzkumu juvenilního hormonu u hmyzu, prokázal jsem, že je produkován v určité endokrinní žláze. Potom jsem spolu s dalšími navázal výzkumem látek, které působí jako tento juvenilní hormon, a tím pádem je lze použít k hubení hmyzu. K nepřímému hubení hmyz nezahyne, ale nevytvoří dospělého jedince, případně se dospělec nerozmnožuje.

A kde se dá tato látka použít?
Takzvané juvenoidy se dnes používají hlavně v ochraně sadů, zejména v západní Evropě i jinde.

To znamená, že váš objev už se používá?
My jsme vyráběli s chemiky z Ústavu organické chemie a biochemie spoustu látek, které jsme sdíleli s americkou firmou. A samozřejmě byly patentované, ale jen v Čechách, protože za komunistů nebyly peníze ani dostatečná administrativní podpora na patentování v zahraničí. Takže látky, které se dnes prakticky používají, nejsou naše látky, ale prošlapali jsme cestu k tomu, aby byly vyvinuty a aby se uplatnily.

Takže to byl váš nápad a úspěch sklidil někdo jiný?
Spíše bych řekl, že někdo jiný dovedl určitý objev do praktické použitelnosti. Od objevu do praxe někdy bývá dlouhá cesta a je hodně trnitá. V biologickém centru teď máme projekt kanceláře pro transfer technologií, v němž se snažíme tento problém řešit. Obdobné kanceláře teď vznikají při všech větších univerzitách a ústavech akademie v České republice. Žádoucí vývoj je bohužel brzděn obrovskou byrokracií, která naši společnost ovládá.

Jak náročné je nechat si patentovat vynález?
Zahraniční patenty jsou drahé. V České republice stojí tři až čtyři tisíce korun, což není problém. Ale pokud chceme proniknout aspoň do Evropy, potřebujeme asi 80 tisíc na první krok, tzv. průzkum, a další peníze na vlastní patenty v jednotlivých zemích.

Čemu se jako vědec teď věnujete?
Teď mám s malým kolektivem projektových manažerek na starosti projekty, které jsou z větší části placeny z EU a z menší části našimi orgány ministerstva školství. Největší z nich je projekt operačního programu, díky němuž jsme mohli přijmout 20 studentů postdoktorského studia z celého světa. Druhý je projekt MODBIOLIN Modelové organismy v biologickém výzkumu pro inovace, který nám umožní rozvinout infrastrukturu nákupem moderních přístrojů a dalšími aktivitami. V projektu získáme asi tři miliony eur na tři roky. Třetí projekt je transfer technologií, o kterém jsem už mluvil.

Máte čas také na práci ve svém oboru entomologie?
Pracuji na výzkumu hedvábí. Zkoumáme např. určité bílkoviny, které podporují růst buněk v kulturách. Hedvábí se dlouhou dobu používalo jako nejvhodnější materiál na chirurgické nitě a na krytí ran. Na základě informací, které jsme získali ze studia hedvábí, připravujeme látky, které mohou být využity v biomedicíně.

Jak jste se vůbec dostal k vědě, lákala vás už odmala?
Na základní škole mě bavila příroda. V Junáku jsem měl přezdívku Kytičkář a na gymnáziu už jsem měl jasnou orientaci na biologii. Na vědeckou dráhu mě směřoval učitel biologie a chemie.

A proč jste se orientoval na hmyz?
To jsou všechno shody náhod. Ve vědě, a to je u nás dost podceňováno, velice záleží na učiteli. Teď už si studenti trošku vybírají své školitele podle jejich úspěšnosti. Ještě to ale není jako na západě, kde si studenti prostudují odbornou úspěšnost budoucího školitele, a podle toho se rozhodnou. Moc dobře vědí, že na tom velmi záleží. A taky za to často platí. Když musíte platit, mnohem víc se zajímáte o to, co za své peníze dostanete. Když platit za školu nemusíte, chodíte tam, jak se vám zachce.

Myslíte si, že by se u nás za vysokou školu mělo platit?
Myslím si, že zavést nějaké školné by bylo rozumné. Ovšem s tím, že bude zajištěna pomoc nadaným studentům z chudších rodin. Dnes se na veřejnou vysokou školu dostane v některých oborech kdekdo. Na technické a přírodní obory nával není, protože jsou náročné. Všichni se hrnou na ekonomii a práva, což jsou zřejmě obory snadnější a přitom po dostudování často lépe placené.

Jakožto uznávaný vědec hodně cestujete. Jaké země jste navštívil?
Byl jsem skoro všude po světě, snad kromě Antarktidy a Nového Zélandu. Dlouhou dobu jsem byl členem komitétu pro entomologické kongresy a jedno období jsem byl i jejím předsedou, což je veliká funkce. Díky ní jsem byl známý mnoha lidem. Dostávám pozvání na různá vědecká setkání a kdyby byl čas a peníze, mohl bych pořád někam jezdit. Nedávno jsem byl v Číně na kongresu o biotechnologiích a v Thajsku na konferenci o hedvábí. Cestování na vědecká setkání je nedílnou součástí vědecké práce.

Máte čas také na koníčky?
Mám dva hlavní koníčky, rád lyžuju a sjíždím na kanoi řeky.

Autor: Daniela Procházková

6.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Lubomír Bystroň nacistický poklad na Budišovsku hledá už více než dvacet let.
DOTYK.CZ
4

Nacistický poklad na Budišovsku: reálná možnost anebo čirá utopie?

Ilustrační foto.
7

Psychicky nemocný muž se popral s policisty, pak skočil z mostu

Sportovní veteráni aneb když Jágr, Hilgertová a spol. zastaví čas

V kolika letech ukončit profesionální dráhu sportovce? Jedny pošle do předčasného důchodu zranění, druzí už zkrátka nemají motivaci. Je to ale ještě jedna skupina. Reprezentanti, kteří svůj sport milují natolik, že ani zdravotní lapálie jim jejich kariéru neukrátí. Před nimi je třeba smeknout.

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Malé krámky i velké supermarkety. Řeznictví, pekařství, trafiky nebo třeba prodejny textilu a obuvi. Tam všude už ve středu dostanete – nebo byste alespoň teoreticky měli dostat – povinnou účtenku.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Poslanci ČSSD odmítají spojovat Mládkova nástupce se sjezdem

Poslanci ČSSD odmítají, že by výběr nástupce dnes odvolaného ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) nějak souvisel s nadcházejícím sjezdem strany. Novinářům to dnes řekl místopředseda poslaneckého klubu strany Roman Váňa, podle něhož premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nemá zapotřebí obchodovat s funkcemi. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů František Laudát naopak uvedl, že se obává, že Sobotka nadřadil své politické zájmy nad zájmy země. Sobotka chce jméno nového ministra oznámit po sjezdu sociální demokracie.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies