„Tohle vymysleli novodobí otrokáři! Zadarmo pracují odsouzení, kteří to mají jako formu alternativního trestu," argumentuje Jan, který si nepřál uvádět své příjmení kvůli budoucímu možnému uplatnění na trhu práce.

„Mají mi pomoct najít pořádnou práci, a ne službu zadarmo. To není politika aktivní zaměstnanosti. Tady se vyhodí dvě miliardy za vyhrabání řeky a na výplaty pro lidi nezbývají peníze?" táže se středoškolák, který celý život pracoval v různých podnicích jako  zámečník, konstruktér a technik.

Úřad práce mu letos v září navrhl jako dlouhodobě nezaměstnanému veřejnou službu.  „Je to dobrovolnická činnost uchazečů o zaměstnání, kteří jsou v evidenci déle než dva měsíce a místo toho, aby byli rok, dva doma bez práce,  jsou prospěšní společnosti a jsou mezi lidmi," vysvětlil ředitel českobudějovického úřadu práce Ivan Loukota filozofii veřejné služby.

Práci vykonává nezaměstnaný bez odměny, tedy dobrovolně, ale na druhou stranu je povinen službu přijmout. Když odmítne, pracovní úřad jej vyloučí z evidence uchazečů o zaměstnání. Což má neblahé následky.

V důsledku to znamená přijít o všechny sociální dávky, což není Janův případ, ale také to, že stát za něj nebude platit povinné odvody zdravotního pojištění. Jan si tak bude muset měsíčně platit 1080 korun z vlastní kapsy.

„Chápu veřejnou službu 
v případě, když nezaměstnaný pobírá podporu, i když si na ni vlastně přispíval částkou sociálního zabezpečení. Stát má pomáhat vytvářet pracovní místa státními zakázkami. Pomoc ve škole chápu jako správnou veřejnou zakázku, ale nejde to přece v dnešní době zadarmo. Jestliže ředitel školy potřebuje ke školníkovi dva pomocníky na sezonní práce, měl by sehnat šestnáct tisíc korun," domnívá se Jan.

„Za tři měsíce bych mohl jít do předčasného důchodu. Ale byl bych radši, kdybych dostal pořádnou práci," zamýšlí se nad řešením situace.

„Dnes připadá na jedno místo zhruba deset nezaměstnaných. Představa, že úřad práce sežene pro každého místo, je skutečně utopická," krčí rameny ředitel českobudějovického úřadu práce Ivan Loukota.

Veřejnou službu začal budějovický pracovní úřad zavádět od začátku letošního roku. Nabízí ji lidem, kteří jsou nezaměstnaní déle než jeden rok, nebo kteří jsou v evidenci opakovaně během tří let.  Od začátku roku na ni na Českobudějovicku nastoupilo přibližně 1500 lidí. „Těch, kteří odmítli a byli sankčně vyřazeni z evidence, bylo jen asi  deset, dvanáct," uvedl analytik trhu práce Vladimír Brablec.

Motivace k práci

Podle něj je skupina lidí, kterým se veřejná služba nelíbí, a druhá skupina, kteří ji vítají. „Někteří po dvou letech nečinnosti nalézají motivaci," říká Brablec s tím, že veřejná služba je jakousi vstupenkou do veřejně prospěšných prací a v ideálním případě k tomu, aby si pracovníky zaměstnavatel nechal jako stálé zaměstnance.

Takovou kariéru mají za sebou například i dobrovolnice, které si veřejnou službu odpracovaly přímo na budějovickém úřadu práce. „Svou dobrovolnou prací ukázaly, že mají o věc zájem a že jsou vhodné kandidátky na tuto pozici," vysvětlil Loukota.

„Po veřejné službě se mohou uchazeči dostat na veřejně prospěšné práce a příspěvek, který dává úřad práce zaměstnavateli pro tyto uchazeče, je vyšší. Dostává deset tisíc po dobu až 12 měsíců," dodal Brablec.

Veřejná služba má v České republice ale velkou řadu odpůrců. Mezi nimi jsou odboráři a také různá sdružení a spolky. „Způsob veřejné služby, který existuje od letošního roku, se nám nejeví jako dobrý. Nezaměstnaní jdou na veřejnou službu, nedostávají nic  zaplaceno a frustruje je to ještě víc, protože to nikdo nedokáže ocenit," řekl Deníku Pavel Mörtl, jihočeský pracovník Odborového svazu státních orgánů a organizací. „Daleko důležitější je vytvářet pracovní místa," domnívá se Mörtl.

Hned po zavedení veřejné služby do českého právního řádu vznikl také Aktivní spolek nezaměstnaných, který proti veřejné službě vystupuje a nazývá ji vykořisťováním chudých a nezaměstnaných. Podle nich by měly mít obce povinnost zřídit pracovní místa pro občany v hmotné nouzi a měly by nahradit veřejnou službu běžným pracovním vztahem se mzdou.

Typy práce ve prospěch obce

Obecně prospěšné práce – alternativní trest pro odsouzené (trest si odpracují a nejdou do vězení),  nejčastěji úklid a údržba veřejného prostranství a budov ve prospěch obce či státních institucí. Odsouzení je vykonávají ve svém volnu bez nároku na odměnu.

Veřejně prospěšné práce – nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, krátkodobá pracovní příležitost na 12 měsíců, činnost je obdobná jako u výše zmiňovaných. Lidé se stávají zaměstnanci obcí prostřednictvím úřadu práce a dostávají plat.

Veřejná služba – dobrovolná činnost, kterou pro obce odvádějí osoby 
v hmotné nouzi a především osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než dva měsíce. Vykonávají ji 2 měsíce, 20 hodin týdně.  Dle zákona o hmotné nouzi od 1. ledna 2012 nepřísluší lidem zařazeným na veřejnou službu žádná odměna. V případě, že ji odmítnou, jsou vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání, přicházejí o podporu v nezaměstnanosti a další příspěvky a musí si hradit sami zdravotní pojištění (1080 Kč měsíčně).