VYBERTE SI REGION

Pacienti oddělení ARO se neobejdou bez intenzivní péče

České Budějovice /ROZHOVOR/ - Co se děje s člověkem, který po úrazu hlavy upadne do bezvědomí nebo ho postihne infarkt myokardu, mozková příhoda, nebo se například při astmatickém záchvatu dusí a záchranka jej odveze na ARO?

30.12.2012
SDÍLEJ:

Nemocnice České Budějovice. Ilustrační foto.Foto: Deník/ Jaroslav Sýbek

Na tyto otázky, ale i mnohé další odpovídá všem pacientům i jejich blízkým seriál Deníku. Řeč je v něm o anesteziologicko resuscitačním oddělení (ARO) českobudějovické nemocnice.

Zde leží nemocní, kterým selhaly základní životní funkce, tedy funkce mozku, srdečněcévního nebo dýchacího systému, případně další orgány. V péči zdravotníků tu jsou rovněž pacienti po resuscitaci, po poranění mozku, hrudníku, břicha či po mnohočetných poraněních. Jak se o ně tým odborníků stará, vysvětluje primář anesteziologicko resuscitačního oddělení českobudějovické nemocnice Bohuslav Kuta.

Jakou péči dokáže ARO pacientům poskytovat?
Jedná se o nejvyšší stupeň poskytované zdravotnické péče. Nemocní zde ležící jsou napojeni na různé přístroje, které jim nahrazují orgány, anebo pomáhají s jejich fungováním. Zcela nezbytnou součástí lůžkové části ARO je rychlá dostupnost nejen konziliárních pracovníků, ale i diagnostických metod, a to zejména možností CT vyšetření, magnetické rezonance, laboratorních vyšetření apod. Důležitá je rovněž včasná dostupnost operačních sálů, což současné prostorové uspořádání ARO Nemocnice České Budějovice, a.s. splňuje.

Leckdo si v souvislosti s vaším oddělením představí dramatické filmové scény, kdy sanitka přiváží pacienta ve vážném stavu. Jak taková situace vypadá doopravdy?
Významnou součástí lůžkové části ARO je prostor, nazvaný Urgentní příjem. Jde o nenahraditelný úsek oddělení, kam nemocné přiváží záchranná služba. Tento úsek by měl být stále volný a připravený k přijetí kriticky nemocného pacienta. Je je zde špičková technika, srovnatelná s lůžkovou částí. Po zajištění a stabilizaci stavu je odtud pacient odvážen na další případná vyšetření nebo na operační sály, případně na lůžkovou část ARO.

I na lůžkové části je ale rušno…
Lůžková část ARO slouží i k přijetí nemocných, kteří podstoupili rozsáhlé operace, např. mozku, hrudníku, břicha apod. a vyžadují další resuscitační péči. V tomto případě jde spíše o plánované příjmy na ARO. Po stabilizaci stavu a odpojení od přístrojů jsou tito nemocní překládáni na jednotky intenzivní péče jiných odborných oddělení. Jsou zde rovněž hospitalizováni nemocní, kteří vyžadují dlouhodobou dechovou podporu a jsou obtížně odpojitelní od dýchacího přístroje. Často je v této problematice potřebná spolupráce ostatních ARO Jihočeského kraje. Důvodem může být naplněná lůžková kapacita ARO českobudějovické nemocnice. Na zdejších lůžkách se také naplňuje transplantační programu (Tomuto tématu se budeme věnovat v příštím díle).

Zastavme se u nemocných, kteří vyžadují dlouhodobou intenzivní péči.
Nejčastěji řešíme funkci dýchacího systému nebo mozku, která není dostatečná. Obvykle jde o nemocné po závažných stavech, kdy se tato činnost dostatečně neobnovila. Nemocní potřebují podporu životních funkcí, často dýchací přístroj. Důležitá je také výtečná ošetřovatelsko pečovatelská péče, rehabilitace a kvalitní výživa. Zajistit tyto požadavky bývá někdy velmi problematické pro nedostatečnou spolupráci nemocných, poruchy vědomí, neschopnost přijímat stravu ústy apod. Tuto péči zajišťujeme na lůžkách ARO Nemocnice České Budějovice anebo nemocné po projednání všech možností odesíláme na ARO okresních nemocnic.

Práci na ARO asi nemůže dělat každý, jak moc je náročná?
Chod lůžkové části ARO je velice náročný na organizaci práce, vzdělání všech pracovníků (lékařů, sester a dalších), na kvalitní přístrojové, materiální a prostorové zajištění. Mimo vlastní personál odborníků ARO zde konziliárně spolupracují odborníci řady dalších lékařských a sesterských profesí chirurgové, neurochirurgové, kardiologové, traumatologové, mikrobiologové, pracovníci rehabilitace a další. Péče o takto závažně nemocné je tedy týmová, vedoucím tohoto týmu je intenzivista anesteziolog.

Kolik pacientů se dostane do péče budějovického týmu?
Výkonnost ARO Nemocnice České Budějovice je srovnatelná s jinými ARO velkých měst. Ročně je zde hospitalizováno do 600 nemocných.

Vraťme se ale ještě do terénu, představme si nehodu v autě, tonutí či infarkt. První, koho voláme na pomoc, je záchranka. Jak důležitou roli hraje ona?
Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje (ZZS JČK) k takovým případům rychle vyšle tým s lékařem, sestrou a řidičem zdravotníkem. Ti dotyčného resuscitují, stabilizují a odvezou na urgentní příjem ARO. Tito profesionálové nemocnému patrně zachránili život. Pracují často v obtížných podmínkách a na jejich aktivity pak navazuje péče na ARO. Spolupráce je na velice dobré úrovni, pracovníci obou složek se velmi dobře znají. Lékaři ARO externě pracují u záchranky, naopak její lékaři stážují na pracovištích nemocnice.

Pořád ale mluvíme o případech, kdy se staráte o jednotlivé pacienty. ARO i záchranka musí být ale připraveni také na hromadná neštěstí.
Zajištění četných poranění jedné osoby, kterým se říká polytrauma, i mnohočetná poranění mnoha osob, tedy hromadná neštěstí, jsou zvláštním typem péče. Je velice náročná, ošetření při hromadných neštěstích vyžaduje vysoké počty zdravotníků i zdravotnických prostředků. Čtenáři si jistě vzpomenou na autobusová hromadná neštěstí u Nažidel na Českokrumlovsku nebo u obce Rybník. I takové případy musí řešit zdravotnická záchranná služba v součinnosti s nemocnicí. Podobné situace jsou předmětem pravidelných cvičení.

V řadách personálu oddělení ARO jsou i odborníci na paliativní medicínu. Co si pod tímto pojmem představit?
Jedná se o samostatný medicínský obor zabývající se péčí o nevyléčitelně nemocné. Slůvko paliativní znamená, že nemoc se sice neodstraní, ale subjektivní potíže se zmenší. Nejedná se v žádném případě o eutanazii, která není v ČR uzákoněna. Paliativní péči dostávají nemocní v nevyléčitelném stadiu onemocnění, často onkologické, ale i jiné povahy, převážně v zařízení hospicového charakteru. Lékaři ARO znají postupy, které nabízí paliativní medicína. V rámci své činnosti se často s takovýmito nemocnými setkávají. Má-li člověk nevyléčitelné onemocnění, kterému nelze veškerými dostupnými prostředky zabránit a nemocného vyléčit, pak jde často již o proces umírání. Úkolem paliativní medicíny je odstranit utrpení, tlumit bolest, odstranit negativní vjemy, jako žízeň, dušnost apod. Důležitý je fakt, že metody paliativní medicíny usnadňují proces umírání, nikoli že umírání uspíší.

Umírání je velice citlivé téma, které se týká i rodiny nemocného. Jak v takových případech funguje komunikace zdravotníků s blízkými pacienta?
Je možné se dovolat na ARO, dále při návštěvě přijme rodinu a blízké pacienta sestra, která volá lékaře, jehož úkolem je plně informovat o stavu vážně nemocného. Návštěvy jsou možné, podávané informace jdou do srozumitelných detailů, lékařský personál je připraven odpovídat na otázky. Po dohodě s lékaři je možné zabezpečit nemocným i duchovní útěchu.

Autor: Redakce

30.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies