Jihočeský kraj, který JKF zřizuje, měl už připravených 1,5 milionu korun na rekonstrukci. „Jenom přístupem pana kavárníka byla tato investice v letošním roce zmařena," říká 48letý Patrik Červák, šéf krajského odboru kultury.

Kavárník Libor Moravec říká, že měl anonymní výhružné telefonáty, ať kavárnu opustí. Nepřipadá vám to hodně vyhrocené?
Já nemůžu komentovat, jestli pan kavárník měl telefonáty, nebo neměl. Já bych vám také mohl říct, že mi neustále někdo telefonuje a vyhrožuje, že jestli tam pana kavárníka nenechám, tak se uvidí. Nikdo neumí ověřit, jestli je to pravda, nebo ne. Tomu bych nepřikládal vůbec žádný význam.

Jaký význam přikládáte petici proti změnám v kavárně, kterou podepsalo 720 lidí?
Popravdě řečeno, petice není směřovaná na kraj.

Ale přišla i na Jihočeský kraj.
Ale je směřována k panu řediteli, takže odpověď vypraví jistě pan ředitel.

Mě zajímá vaše odpověď, jako zástupce toho, kdo JKF zřizuje.
Já nevím, jestli to lze dokonce nazvat peticí, protože podle zákona může být petice směřována ke státnímu úřadu, což není tento případ. Protože je tam 700 podpisů, tak nemůžeme úplně pominout, že se 700 lidí nějak vyjádřilo. Otázka je, jestli měli dostatek informací. Předmětem věci je rekonstrukce 
a obnova zdevastovaného, vyžilého prostředí kavárny, kdy Jihočeský kraj jako každý jiný vlastník po určité době, kdy dům vlastní, přistoupí k jeho opravě. A jenom přístupem pana kavárníka byla tato investice v letošním roce zmařena. Připravujeme širší projekt, který se bude věnovat nejen kavárně, ale celému vstupu, pravděpodobně ve spolupráci s Národní radou osob se zdravotním postižením zpřístupníme tento prostor především vozíčkářům, protože ti se teď do filharmonie nedostanou. To je obrovský dluh Jihočeského kraje této skupině lidí.

Říkáte, že rekonstrukce ztroskotala na přístupu kavárníka. Výpověď, kterou dostal, je ale neplatná a Otakar Svoboda říká, že „právník to zvoral".
Je to trošičku složitější. Smlouva, kterou vedení filharmonie uzavřelo v roce 2006, je – shodlo se na tom šest právníků – nestandardní. Jestliže se hovoří 
o smlouvě na dobu neurčitou, ale je v ní podmínka, která tam přešla ze smlouvy na dobu určitou, je to velice nestandardní spojení dvou smluv. To je ten problém, který zavdává spekulace, je-li smlouva platná, nebo ne.

A „zvoral" to tedy právník?
Já si myslím, že kdyby se jednalo normálním způsobem, mohl pan kavárník výpověď přijmout a umožnit rekonstrukci. On se ale stěhovat nechce a výpověď považuje za neplatnou. Ta výpověď byla opravdu špatně podána, takže se stáhla. Dělají se všechny kroky, abychom naplnili paragraf, který říká, že máme mít rozhodnutí stavebního úřadu o rekonstrukci, stavební povolení a na základě toho dáme výpověď, tak jak to požaduje tato smlouva.

Dobrali jste se toho, proč je smlouva nestandardní?
Ne. Konstatovali jsme to. Ale proč, to byste se měl zeptat někoho jiného. V této chvíli mi připadá zbytečné vracet se zpátky v čase k lidem, kteří tam už nejsou 
a nemají odpovědnost.

Hledali jste tu odpověď?
Zní: minulé vedení filharmonie.

Ptali jste se ho?
Nepovažuji to za nutné. Náš audit zkonstatoval nestandardnost této smlouvy, ale už to nemáme s kým řešit, protože ten, kdo smlouvu uzavřel, tam již není.

Já se exředitele Vlastimila Ochmana ptal. Ten říká, že smlouva byla seriozní a že po příchodu Libora Moravce šla návštěvnost kavárny nahoru.
Má to dvě polohy: jestli považuje za seriozní ceny 
a jestli považuje za seriozní způsob, jakým se smlouva uzavřela. Můžeme se bavit 
o tom, jestli snížení nájmu 
o padesát procent po prvním roce nájmu a další snížení nájmu na letní měsíce jsou standardní ceny. Můžeme 
o tom diskutovat, chodit po kavárnách po okolí. Dobrá. Když přistoupím na to, že pro pana Moravce to bylo výhodné a filharmonii se to v době, kdy tam byl pan Ochman, zdálo také výhodné, pak ano, jsem schopen to respektovat. Ale co nemohu respektovat, 
a na to máme dobrozdání 
i od našich auditorů, je forma smlouvy. Jestliže je tak obtížně vypověditelná, taháme jako majitel domu za kratší konec a myslím si, že v tom je smlouva nestandardní. 
A z toho se bývalé vedení nemůže vyvinit, že je to kompilát dvou smluv, na dobu určitou a na dobu neurčitou. 
V tom je ten zásadní problém.

Jaké budou vaše další kroky?
Teď se připravuje výběrové řízení na pořizovatele projektové dokumentace. Vysoutěžíme projektanta, zpracujeme projekt, požádáme 
o stavební povolení, to snad dostaneme. Když nedojde k dohodě s kavárníkem – dohoda je prvotní, já se chci vždy dohodnout – tak smlouvu ukončíme, přijde rekonstrukce a díky bohu nová podoba Jihočeské komorní filharmonie.

Říkáte komorní? Otakar Svoboda toto slovo z názvu orchestru vypouští.
Říkám komorní, protože ten název takový ještě je. Když dostanu žádost – a já doufám, že pan ředitel Svoboda mi pošle žádost o změnu názvu, s čímž souvisí pochopitelně i nějaké finanční náklady – tak potom budeme jistojistě rádi říkat Jihočeská filharmonie.

Vedení JKF hledá produkční. 
K 30. listopadu ale končí pro nadbytečnost manažerka orchestru Barbora Šiftová a podle ní je pracovní náplň nové pozice velmi podobná té její. Jihočeský kraj již jednou prohrál soud 
s bývalou pracovnicí Alšovy jihočeské galerie, propuštěné pro nadbytečnost. Nevidíte v tom riziko?
To je záležitost v kompetenci ředitele, já jsem ani nevěděl, že je vypsáno výběrové řízení.

A není zvláštní, že ve chvíli, kdy Barbora Šiftová končí pro nadbytečnost, se hledá nový zaměstnanec?
Jestliže to byla výpověď pro nadbytečnost, tak ano. Ale požadavky na nově vypisované místo jsou mnohem širší, než splňovala paní Šiftová, zejména jazykové. Reorganizace šla ve dvou fázích: první v březnu, druhá se týkala tohoto místa, a vzhledem k tomu, že paní Šiftová byla dlouhodobě nemocná, se mohla uskutečnit, až když se vrátila do práce.

Je to skoro rok, co je Otakar Svoboda jako nový ředitel JKF ve funkci. Jak byste ho oznámkoval?
Jsem spokojen s koncerty, vím od lidí okolo muziky, že jsou programem opravdu nadšeni. Chápu, že někteří klasičtěji zaměření diváci mají trošku problém s výběrem repertoáru, ale jednalo se nám o to, abychom dokázali zaujmout širší publikum, což se daří. Pan ředitel 
v rámci toho, s čím vyhrál výběrové řízení a kam chtěl směřovat, by dostal jedna mínus. To mínus za to, že některé věci se nemohly uskutečnit. A některé provozní věci mohl komunikovat lépe.

Příklad?
Ta výpověď. Tam bych dal dvě mínus, dohromady tedy jedna a tři čtvrtě až dvojka, výborné až chvalitebné.

ČTĚTE TAKÉ: Spor o kavárnu ve filharmonii řeší právníci