VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pezoldová Lex Schwarzenberg opět "nezbořila"

České Budějovice – Alžběta Pezoldová, dcera Jindřicha Schwarzenberga, neuspěla s dalším dovoláním k Nejvyššímu soudu – tentokrát proti usnesení Městského soudu v Praze, který loni v prosinci změnil rozhodnutí nižší instance povolující obnovu řízení ve věci převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů. na zemi Českou v roce 1947.

28.6.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Martin Divíšek

Pezoldová v návrhu tvrdila, že nyní údajně nalezené „znalecké posudky" z archivu prezidenta republiky z roku 1947 podle ní prokazují, že zákon č. 143/1947 Sb., „byl přijímán v rozporu s ústavním pořádkem a tento postup nesmí být posuzován z pohledu současného vnímání práva". Měla zato, že podle dokumentů z archivu Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu „k zápisům vlastnického práva na zemi Českou došlo v tomto případě až po 25. 2. 1948", tedy až v tzv. rozhodném období podle restitučních předpisů. Tvrdila, že jí předkládané listiny nemohla použít v původním řízení, neboť se o jejich existenci dozvěděla až v lednu 2012, respektive v únoru 2012, přičemž její právní zástupci „marně žádali o tyto dokumenty příslušné úřady od počátku devadesátých let minulého století".

Soud prvního stupně mínil, že jde o nové důkazy z archivu katastrálního úřadu, z nichž vyplývá, kdy mohl původní vlastník JUDr. Adolf Schwarzenberg  o svůj majetek přijít. Žalobkyní předložené důkazy (t. j. zpráva Kanceláře presidenta republiky, obsahující pochybnosti o zákonu o převodu vlastnictví hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou, vyjádření presidia Ministerstva techniky ze dne 20. 6. 1947, obsahující připomínky k zákonu č. 143/1947 Sb., a také vyjádření Ministerstva pro sjednocení zákonů ze dne 23. 5. 1947, jakož i vyjádření Nejvyššího kontrolního úřadu k uvedenému zákonu) „svědčí o protiústavnosti zákona č. 143/1947 Sb. (tzv. Lex Schwarzenberg)".  Proto obnovu řízení povolil.

Pravomocná rozhodnutí platí

Podle názoru odvolacího soudu však tyto důkazy nemohou mít žádný právní dopad na zákon č. 143/1947 Sb. K jeho ústavnosti se opakovaně vyjádřil Ústavní soud ČR např. v nálezu ze dne 7. 1. 2009, kterým odmítl návrh na zrušení, respektive prohlášení neúčinnosti tohoto zákona.  Knámitkám konstatoval, že Ústava Československé republiky z roku 1920 není pro Ústavní soud ČR referenčním kritériem, neboť ústavní normy obsažené v zákoně č. 121/1920 Sb., kterým se tato ústavní listina uvozuje,  nejsou platnou součástí dnešního ústavního pořádku České republiky. Listiny předkládané žalobkyní nemohou, podle názoru odvolacího soudu, přivodit příznivější rozhodnutí ve věci určení vlastnického práva k majetku dotčenému uvedeným zákonem č. 143/1947 Sb.

Navíc se nejedná o nové skutečnosti a důkazy,  neboť otázku intabulace na základě zákona č. 143/1947 Sb. žalobkyně nastolila již v původním řízení podáním ze dne 21. 8. 2006), přičemž soudy již v původním řízení otázku přechodu tohoto majetku řešily jednotně a ustáleně se závěrem, že k přechodu došlo dnem účinnosti zákona č. 143/1947 Sb., tedy ke dni 13. 8. 1947. Podle názoru odvolacího soudu „ani skutečnost, že nadále probíhá dědické řízení, jehož je žalobkyně účastnicí, nemůže nic změnit na obsahu pravomocných rozhodnutí soudů, vydaných v řízení, jehož obnovy se žalobkyně domáhá".

Znovu neuspěla

Pezoldová podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Opakuje, že zákon č. 143/1947 Sb. byl od počátku zjevně protiústavní, přičemž zákonem č. 121/1920 Sb., kterým se uvozovala ústavní listina Československé republiky, bylo stanoveno, že zákony odporující ústavní listině, jejím součástem a zákonům ji měnícím a doplňujícím, jsou neplatné. V důsledku toho jsou, podle názoru dovolatelky, nemovitosti, o něž jde v tomto řízení, stále součástí ležící pozůstalosti po původním vlastníkovi JUDr. Adolfu Schwarzenbergovi. a dovolatelce, jako jeho dědičce a účastníci dědického řízení vedeného Okresním soudem v ČeskýchBudějovicích, svědčí naléhavý právní zájem na určení, že tyto nemovitosti byly ke dni úmrtí původního majitele. v jeho vlastnictví.

Poukazuje na zprávu Výboru pro lidská práva v Ženevě z 22. října 2002, ze které vyplývá, že dovolatelka byla ze strany státních orgánů ČR v průběhu minulých dvaceti let vystavena zejména zadržování dokladů.  Nadále trvá na předložení zákona č. 143/1947 Sb. Ústavnímu soudu ČR s návrhem jeho zrušení jako zjevně protiústavního a neústavně interpretovaného a aplikovaného až do současnosti.

NS ale po projednání věci dovolání Alžběty Pezoldové proti zamítnutí žaloby na obnovu řízení odmítl.28 Cdo 1919/2014

Autor: Vladimír Majer

28.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
18 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies